Přepadení ve vzduchu

Wesley má nějakou anatomickou poruchu rtů, pořád je špulí, jako by mě chtěl skrz obrazovku políbit, ale to já nedopustím, sorry, Wesleyáči. Bohužel, Snipes je ten typ herce, jehož vzhled ho zaškatulkoval do podobných rolí neohrožených Bé bijců. Už se asi nikdy nedovím, kdo jako první přišel s nápadem nacpat do letadla teroristu, akčního slušňáka (antiteroristu), letadlo nechat teroristou zrekvírovat a následně ho získat zpět antiteroristou (s plus mínus odchylkami). Bratři Wrightové mají zdá se alibi. Ne, to se už nedovím, je to podobný nesmysl, jako chtít vědět, kdo první přišel s líbáním. Jenže takových filmů jsou hejna, jednou to aero zachraňuje Snipes, jindy Cage, jindy Ford...zkrátka každej holywoodskej plájbój si v podobným filmu zahrál. Tečka. (14.01.2010)

Dobrý den, jmenuji se Kevin Hooks. Chtěl bych natočit nějáký film... Vy, že mě neznáte, jak je to možný... Ale něco by se určitě pro mě našlo. Beru cokoliv, aspoň mi to dá nějáký prachy. Koho bych tam chtěl? Je mi to jedno. Wesley Snipes? To mi nic neříká a Tropická horečka už vůbec ne. Tak jo, beru. Aspoň nějáká hvězda. To by mi mohlo vydělat ještě víc. Cože? Ne, vůbec se nechci ztrapnit, chci jen natáčet. Ha, jakej druhej Ed Wood? Já? Ale jděte, já vám to ukážu, jen počkejte. A jak se to bude jmenovat? Passenger 57? Super, název zní zajímavě. Beru, díky. Naschle. Uvidíme se na premiéře. Cože? vy u toho bejt nechcete? Jakej trapas... (Úryvek z rozhovoru o vytvoření filmu Přepadení ve vzduchu) (30.06.2004)

Pitomý scénář plný pokusů o hlášky (Kdo tady velí? Já. Bum prask.. Kdo tady velí? Vy) je učebnicovým příkladem vykradačství populárních hitů (zde Smrtonosná past). Režie zcela tuctová, s ničím novým přicházející, prostě rutinní záležitost bezvýznamné loutky v rukou producentů a studia. Jen to obsazení je dobré. Snipes byl v té době plné síle a Bruce Payne je padouch jedna báseň. Celkově se jedná o nudnější akční kousek z dávných dob svého žánru. (27.01.2010)

Shlédnuto ve sladkých 15-ti letech v letním kině a ani tehdy mi to nepřišlo jako bůhvíjaký zázrak (a to jsem v tom věku akční filmy zbožňovala). Letadla, teroristi, rvačky, skoky... Vůbec mě neláká sledovat celý snímek podruhé, ale patrně bych to přežila bez úhony na pychickém zdraví. Z útržků a upoutávek, co jsem z tohohle filmu viděla od té doby, nemám pocit, že by šlo o něco víc než slabší průměr v žánru akčňáků. 45% (20.01.2010)

Já bych chtěl být akční hrdina a mít proti sobě takovou bandu neumětelů, kteří dělají vše proto, ač mají tedy velmi „sofistikovaný“ plán, abych za jejich likvidaci dostal metál. Znovu jsme v izolovaném a uzavřeném prostoru (Bruce Willis nebo Steven Seagal by mohli vyprávět), jenže s ohledem na osmdesátiminutovou stopáž se ve vzduchu ani moc neohřejeme, ani nevyužijeme možnosti, které nám paluba letadla nabízí. Jak liknavě přistupují agenti k vynalézavému teroristovi, tak stejně nevzrušivě kupí tvůrci akční momenty, které přicházejí jen tak mimochodem a mnohdy (i kvůli střihu) jsou na poklepání na čelo. Naštěstí je to docela dynamické, Wesley Snipes se umí ohánět a Bruce Payne se snaží být démonický (na Alana Rickmana z mrakodrapu Nakatomi pochopitelně nemá), takže to ani po letech tak úplně neurazí. (20.03.2018)