Cotton Club

Coppola a jeho poněkud komornější, avšak rozhodně ne odbytý mafiánský snímek, s (podle mého názoru) naprosto přesně podanou atmosférou, postavami i dobovým dechem. Nicolas Cage dostal po Dravých rybách od svého strýce další slušnou roli, která ho "katapultovala" do vyššího hereckého patra. Richard Gere naproti tomu dokazuje, že není zrozen pro role tohoto formátu. (08.07.2005)

Po velkolepém Kmotrovi přišel Francis Ford Coppola s o poznání komornější gangsterkou, která se po většinu času odehrává v Cotton clubu-ráji na zemi, kde alkohol teče proudem a kde tančí ty nejkrásnější dívky a mezi tím hraje na trubku sice nevýrazný Richard Gere, ale ve své podstatě to vůbec nevadí, protože to trochu sedí k charakteru jeho postavy a hlavně příběh není to hlavní o co v Cotton clubu jde. Tenhle film stojí především na skvěle zvládnuté atmosféře podpořené výbornou hudbou a silné vizuální stránce, kdy Coppola dokázal prácí se střihem a kamerovou navodit dokonale dobovou atmosféru a kdyby ten film nebyl barevný a nehráli v něm herci, které znám, tak bych možná klidně tipoval, že byl natočený někdy ve 30./40. letech. Navíc je tu krásná Diane Lane, drsný Bob Hoskins a mladý Nicolas Cage, kterého jsem tak viděl po dlouhé době dobře hrát. Takže poctivé 4* (23.05.2008)

Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě. (16.04.2016)

Cotton Club se pohybuje v režisérovi i divákům důvěrně známém období americké prohibice, vzestupu a soupeření organizovaného zločinu Ameriky 20. a 30. let. Na plátně se už vystřídaly všemožné zločinecké typy i motivy trestných činů, v tomhle tedy Cotton Club originální být nemůže. Coppola má ale jistou ruku při výběru herců, snad s výjimkou Richarda Gere - ten je na gangsterský film příliš sladký a nepomáhá mu ani to, že může vlastně hrát sám sebe - úspěšnou hollywoodskou hvězdu, co má ve filmu zahrát zločineckého bosse. Taky melodramatická linie ženy zmítané volbou mezi dvěma muži, mezi láskou a pragmatickým kalkulem, je dávno strašně profláklá. Kladem snímku ale je prostředí zábavního klubu se spoustou ambiciozních tanečníků, hudebníků a zpěváků. Umělecká čísla netvoří jen pouhou kulisu divokých přestřelek a soupeření gangů, jsou plnohodnotnou součástí filmu a jejich protagonisté tvoří vedlejší mikropříběhy doplňující hlavní dějovou linii. Z Cotton Clubu se tak stává blízký příbuzný kabaretu a výkony stepařů a tanečníků zaručují Cotton Clubu čtvrtou hvězdičku. Celkový dojem: 75 %. (11.03.2013)

Podobně jako pozdější Coppolův Dracula. Technicky dokonalý film (ta finální scéna se stepem a střelbou je nezapomenutelná), který se drží spíš na povrchu a nedaří se mu zcela dostat do nitra postav. Výjimkou je Hoskinsův gangster a jeho pomocník v podání Freda Gwynna - jejich shledání po vynuceném odloučední tvoří asi nejdojemnější moment z celého filmu. (11.04.2011)