Bubliňák

Upřímně se jedná o dosti filmový srab a docela obdivuju hlavního protagonistu, že si střihl takovou roli. Ovšem zcela proti všem předpokladům si pamatuju, že jsem tento počin dokoukal a místy se i pousmál. Pamatuji si ale dosti nejasně, bylo nějak k ránu, takže bůhví, jak to je. Bod určité ale přidává Danny Trejo, kterému konečně přeji nějaký vlastní film, jelikož tato kriminální figurka obšťastnila již řadu filmů. (07.01.2010)

Asi třikrát jsem viděla tuhle tak trochu "poťouchlou" romantickou komedii a musím říct, že je to až tak pitomé, tak nesnesitelně uhozené, že mě to baví. Vlastně hned několikrát jsem se pořádně zasmála. Není to vrcholné dílo, ale koukatelné to je, akorát konec mě trošku naštval, ne proto, že bych chtěla, aby to dopadlo špatně (to by nebyla správná pohádka), ale proto, že má tak rychlý spád, taková absurdita - matka chrání syna roky před špínou světa, holky z okolí nazývá kurvičkami a to jen proto, že se o něj bojí. A co on nato? Miluju tě, mami... (02.07.2010)

Stupidita toho najväčšieho kalibru, tak sa dá jednoducho ohodnotiť tento film. Tešil som sa na tento hraný film, lebo som si myslel, že sa bude pojednávať o živote malého chlapca Davida Phillipa Vettera z Texasu známeho, ako bubble boy, alebo chlapec z bubliny. Keď som videl dokument o Davidovi, tak ma jeho dojemný príbeh života úprimne zasiahol a keď som sa potom neskôr dostal k tomuto filmu, tak som sa potešil, že si pozriem o ňom aj hraný film, ale ono to je taká debilita, že po desiatich minútach som to musel vypnúť, lebo to sa ďalej ani pozerať nedalo a vážne som sa musel zamyslieť, o čo vlastne tvorcom išlo. Bohužiaľ nedospel som ku žiadnemu normálnemu záveru, pretože to sa ani azda nedá, keď sa z monitoru na diváka pozerá odpad väčší, ako akákoľvek fekália. Priblížim teda aspoň niečo zo života Davida Phillipa Vettera. David sa narodil 21. septembra 1971 do úplne sterilného prostredia. Jeho matka Carol Ann bola nositeľkou zriedkavej genetickej anomálie, ktorá bola príčinou Davidovej ťažkej kombinovanej imuno-deficiencie, alebo tzv. SCID (Severe Combined Immune Deficiency). Znamená to, že dieťa sa narodí bez akejkoľvek obranyschopnosti a jeho telo úplne postráda imunitu. Davida hneď po pôrode umiestnili do sterilného plastového izolátora, ktorý sa stal jeho domovom na celý život. Keď mu o dvanásť rokov neskôr transplantovali kostnú dreň jeho staršej sestry Catherine, tak sa jeho stav začal rapídne zhoršovať, až upadol 22. februára 1984 do kómy, z ktorej sa už neprebral a lekár skonštatoval smrť hneď v ten večer, toho istého dňa. Po pitve sa ukázalo, že Catherinina kostná dreň obsahovala známky skrytého vírusu a keď sa dostal do Davidovho bezbranného tela, tak sa rapídne rozšíril a vyprodukoval stovky rakovinových tumorov. David zomrel vo veku 12 rokov dňa 22. februára 1984 a v ten deň sa jeho matka dotkla a pohladila Davida prvý a zároveň posledný krát v jeho živote. (22.10.2009)

Ano, jak tušíte jedná se o správně ujetou komedii v pravém slova smyslu, podobně jako "Hele vole, kde mám káru?" ( Dude, Where's My Car?, 2000), která se nese ve skvělém rytmu songu Dammit od Blink 182. Nesmyslně bláznivá a díky brilantnímu hereckému výkonu Jake Gyllenhaala i skvěle zahraná. (Klobouk před ním dolů). Je to ale i správná "romanťárna" pro chvíle ve dvou. Filmu rozhodně nechybí originální scénář. (Ten fakt trumfne jen málo co). Dá se říct, že je to i road movie ve které výborně asistují Dany Trejo, Verne Troyer, výborně šílená matka hlavního hrdiny v podání Swoosie Kurtz, sexy, mladá a okatá blond herečka Marley Shelton v roli lásky hlavního hrdiny, správně apatický táta v podání Johna Carrola Lynche a Geoffrey Arend v miniroličce jednoho z "Phreaks" postavy Verne Troyera coby, podle mě, dvojník Matthewa Brodericka (minimálně podle očí :-) ). Verdikt: 3* a příjemných 70 %. (23.03.2012)

Cca 50 procent s tím, že retardovaný Jake začne po půlhodině silně iritovat, což díky bohu bohatě vyrovnávají "vostřič" Trejo, rozjíždění kravských vnitřností (přesně na hraně mezi WTF a OTT) a proklatě mladá a sexy Marley Shelton. K tomu je třeba uznat, že několik vtipů střílí po bránici velmi přesně a byť je to v závěru trochu nuda, oněch krátkých 80 minut utíká bez závratných nároků poměrně rychle. Kdo si užil některý z DVD spin-offů k Prcičkám (především Beta House), neměl by mít s Bubliňákem problém. I když se pořád jedná o film, který buď překousnete, anebo po dvaceti minutách znechuceně vypnete. (10.04.2010)