Sedm let v Tibetu

Knihu jsem četl už opravdu hodně dávno, takže jsem si z ní pamatoval jen rámec děje. A to samé platilo i o filmu, takže tohle repete beru spíš jako premiéru. A ještě podotýkám, že tu nehodlám diletantsky politizovat, protože i když osud Tibetu a Tibeťanů "díky" sousedství obřího čínského bratrance považuju za hodně smutný, je to zároveň i osud logický a neodvratný. Jinak film je to hodně podařený, epický, estetický, po výpravné, vizuální i herecké stránce jsem naprosto spokojený a spokojený jsem i s dostatkem zajímavých informací (zvídavý divák může z filmu načerpat spoustu vědomostí o tibetském mahájánovém buddhismu, zvycích a mentalitě Tibeťanů i jejich nedávné historii). Jen Harrerova samolibá a sebestředná osobnost v Pittově podání mi nebyla vůbec sympatická, takže děj jsem příliš neprožíval a zůstával na povrchu. Ale budu věřit, že Harrerovo západní ego se pod vlivem východní moudrosti opravdu poněkud obrousilo a umenšilo, vždyť dalajláma s ním prý udržoval přátelské styky až do jeho smrti (2006). (06.03.2021)

J.J. Annaud sa podujal prepísať do filmovej reči autobiografiu rakúskeho horolezca, ktorý strávil sedem rokov v Tibete. V Tibete obklopenom majestátnymi Himalájami, so silnou náboženskou tradíciou, dalajlámom i Číňanmi, ktorí Tibet považujú za súčasť svojej ríše. Annaud dokáže využiť úžasné scenérie, ktoré mu prostredie ponúkalo, dokáže uplatniť atraktívnosť neznámeho sveta, príťažlivosť Brada Pitta i hudbu Johna Williamsa. Ale nedokáže sa vyhnúť nástražným mínam v samotnom príbehu. Jeho film pripomína slalom a v niektorých pasážach je tak nekonfliktne vybrúsený, až nudí. V každom prípade sa ho oplatí vidieť, len neviem, či znesie porovnanie so Scorseovým Kundunom. (27.05.2021)

„HISTORIE SE OPAKUJE. I V RÁJI…“ /// Rošťáckej floutek Pitt v cestopisným vyprávění, který v sobě (překvapivě) ukrejvá i špetku humoru. Jelikož nejsu žádnej Džebcun Džampal Ngawang Lozang Ješe Tandzin Gjamccho, dozvím se toho fakt hodně. To mě baví, stejně jako Annaud, kterej se na rozdíl od Talismanu vlků ničeho a nikoho nebojí. Nejde tak jenom o příběh nácíčka Heinricha Harrera, ale celýho Tibetu. Škoda, že to není (hlavně v závěrečný třetině) stručnější. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1953 napsal Heinrich Harrer, jsem nečetl. 2.) Potřebuju slyšet, že náboženství není jen zlo. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (20.09.2015)

Tam kde je předloha strhujícím a nijak přikrášleným (místy k Tibetu i dosti kritickým) cestopisem do "Zakázaného města", tam je adaptace barvotiskovou hollywoodskou pohádkou. Byť ne špatnou. Problém je, že film zatajuje Harrerovu minulost. To Harrer v předloze z pochopitelných důvodů (myšleno z jeho pohledu pochopitelných) sice také, ale tam to nikterak nevadí, jelikož narozdíl od snímku je především o Tibetu jako takovém a nikoli o Harrerovi (resp. jeko vztahu ke Kundunovi). (23.06.2010)

Zásadní problém tohoto životopisného filmu tkvěl v obsazení Brada Pitta do role rakouského horolezce Heinricha Harrera. Je to zvláštní, ale nebyl v ní ani trochu přesvědčivý. Abych nespílal jenom tomuto hereckému idolu. Režisér Annaud si vybral zřejmě nejméně schůdnou cestu a vláčel mě přes Himaláje a Tibet tak necitelně a bez kapky zaujetí, až jsem pojal podezření, že jsem padl do rukou sadisty, který nechce diváka oblažovat, a jen se vyžívá v dlouhých a většinou nic neříkajících záběrech na exotické končiny, na Pitta, co si odskočil ze salonu udělat si frizuru a zpátky zase na končiny, které asi v životě neocením, protože s tamní kulturou a náboženstvím nijak nesympatizuji a je mně buřt, jestli nakonec hrdina přežil, nebo se mu utrhlo lano a zařval si. Tohle je film pro krajináře, příznivce metrosexuálů a vyznavače Dalajlámy. 40% (04.03.2012)