Říjnové nebe

Přihrbený platfusák s trvale nainstalovaným úsměvem se za mohutného patosu rozhodne během melodramatické limonády o sestavení rakety. K tomu je měrou vrchovatou přimíchán americký nacionalismus. No fujtajbl. Jo a ten platfusák je ještě ke všemu hrbatý, z fleku by bez maskování mohl vystřihnout zvoníka u Matky Boží. (30.12.2021)

Škoda předvídatelnosti (což je u takových filmů běžné) a ztráty tempa kolem poloviny, kdy se Homer vysíral v dolech, protože jinak to byl bezvadný příběh obyčejných lidí, kteří něco dokázali, i když je od toho všichni odrazovali a dokonce jim podráželi nohy. Člověk jednou za čas takovou inspiraci potřebuje a tahle byla moc pěkná. 85% (22.01.2018)

Mám rád tyhle filmy, o nichž dopředu víte, co přesně vám nabídnou a přesto jim skočíte na špek a v závěru se jen těžko bráníte slzám. Cílený útok na city funguje v Říjnovém nebi zásluhou sevřené režie i "pravdivého" námětu. Ten kluk měl sen, nebál se vystoupit z řady, porušit rodinnou tradici a jít vlastní, v té době poněkud výstřední cestou. Nejen Damoklovým mečem přetaveným do podoby uhelných dolů připomíná Říjnové nebe Billyho Elliota. Billy i Homer řeší problematický vztah s otcem i s bratrem. Billy i Homer jsou ve své činnosti podporování předně chápavým učitelem. Billyho i Homera hrají výborní mladí herci… atd. Říjnové nebe funguje jako dokonale promazaný stroj. Nenudí, dojímá, rozesmává a přijatelně patetickým způsobem říká, co každý ví, totiž, že sami nejlépe víme, po čem toužíme. Přidejte si standardně skvělého Chrise Coopera, Ishamův pestrý soundtrack, přimhuřte oči nad některými lacinějšími klišé a buďte pro jednou vděčni za tyhle hořkosladké hollywoodské lety ke hvězdám. 80% Zajímavé komentáře: kleopatra, movie, Le_Chuck (05.08.2009)

Výborný film podle skutečného příběhu o jednom z mladých průkopníků raketových letů ve Spojených státech. Parta čtyř mladíků z hornického městečka se pokusí změnit svůj předem nalinkovaný osud horníků. O svá další studia se zaslouží účastí v soutěži technické zdatnosti s prototypem rakety. Režiséru Johstonovi se i bez velkých hereckých hvězd podařilo natočit velmi působivý film. (06.04.2003)

Mám ráda filmy o lidech, kteří se nenechali odradit, kteří si - považováni okolím za blázny - věřili a nejenže "to aspoň zkusili", ale nepřestávali na svém snu pracovat a nebýt těch dojímavých klišé jako když nenáviděná hornická helma leží vedle stojánku s fotkou vědeckého idolu nebo pohled do hvězdného nebe při klesání výtahu do šachty nebo ten konec s tátou, vlastně nebýt "příkras", které film zřejmě měly pozvedat (a divákovo srdce a slzné váčky polechtat), ale v mých očích mu byly naopak medvědí službou, bych byla (ráda) štědřejší, protože ten film by na to býval měl. (08.03.2006)