Neviditelné děti

Možná bych od povídkového filmu čekal invenčnější dramaturgickou práci než seřadit režiséry podle abecedy... Takže film začíná průhlednou historkou o afrických dětských (anglicky mluvících) vojácích v Burkině Faso. Uf, nejslabší kousek máme za sebou. Emir Kusturica se svým typickým drajvem dokazuje, že k vážnému tématu se hodí i humor. Spike Lee ukazuje, že džungle velkoměsta (Brooklyn) bývá k dětem ještě drsnější. Kátia Lund cestu dvou dětí po Sao Paulu chvílemi pojímá jako videohru, čímž se do hry dostává i dětská fantazie. Otec a dcera Scottovi dali fantazii na první místo a stvořili kouzelné dílko, které vyčnívá nejen svým námětem. Neapolský příspěvek má námětem blízko k tomu z Černé Hory, ale laděn je úplně jinak. Na závěr přišel překvapivý doják Johna Wooa, který se v jeho filmografii opravdu vyjímá. S výjimkou první povídky silná a různorodá kolekce. (01.06.2009)

Sedm krátkých filmů zhodnotím postupně: První kraťas TANZA Mehdiho Charefa je opravdu špatný začátek. Samolibá sr*čka, která má na 15 minutách výpovědní hodnotu asi jako fotka dítěte se samopalem. Jasně, je to k politování, ale když vám režiséř neřekne, proč jsou v takové situaci, jejich důvody ani okolnosti, tak s nima nemůžete soucítit. Absolutně bez nápadu natočených pár dětí s kalašnikovem. odpad. Druhý snímek BLUE GIPSY od mého oblíbence Emira Kusturici už je někde jinde. Krásně ukazuje, jak to vypadá v pasťáku na balkáně i "praktiky" cikánské rodiny. Hrdinu si i na 20 minutách oblíbíte, pobavíte se a nakonec se můžete zamyslet...balkán je nám přeci jen docela blízko. ****. Spike Lee natočil JESUS CHILDREN OF AMERICA jako takové rodinné drama z New Yorku (jak jinak). Je to drsný a nepřívětivý snímek, ve kterém hrají roli drogy a AIDS rodičů a bezmocné dítě. ***. Kátia Lund přispěla povídkou BILU E JOAO. Dojemným pohledem na jeden den života malých sourozenců v Sao Paolu, bydlících ve slumu a živící se sběrem plechovek a papírů. Příjemný snímek o tom jak to doopravdy chodí. ***. U tajemného JONATHANa od R. a J. Scottových mi poněkud unikl smysl. Muž je opět chlapcem, mezi dětmi ve válce? Trochu zvláštní. **. CIRO Stefana Venerusa ukazuje italské děti ve spárech kriminality, ale příběh, víc než co jiného, nudí. **. John Woo chtěl svým SONG SONG AND LITTLE CAT ukázat nejspíš kontrast mezi dětstvím v bohatsví a chudobě. Ale komunistické škola jako dětský sen? A stejně dost bez nápadu. **. Celkově to není špatný počin. Určitě donutí k zamyšlení, i když v mém případě utíkaly myšlenky i k UNICEFu, zda se jen nepotřeboval zbavit většího obnosu peněz. Určitě to šlo udělat lépe... (09.01.2009)

Jesli to jde na dobročinou nadaci tak to kup, to dvdéčko pude beztak na poctivej podstavec pod kafe. ____ Kusturica natočil pěknej film pro děti (viz http://www.youtube.com/watch?v=AfDEAIszuQI ). Spike Lí natočil divadelní hru o temné nemoci - AIDS (viz http://www.youtube.com/watch?v=Kr-11PKz594 ). Zbytek nic moc ____ Co si teda pamatuju a já si zbytek nepamatuju takže asi jo. Ještě bych si vzpoměl na první, zapomění na mě totiž tady zapomělo ( aby ne, když pohrdlo i tímto sexy mozkem http://www.youtube.com/watch?v=AfDEAIszuQI ) - malý chudý černý chlapec bojovník má dát do školy bombu, přijde do škol ale otočí se na podpatku, vyplní co otázky na tabuli a zůstane ve škole sedět v lavici hlavou na tikající bombě. Zbytek příběhů buď prázdná sklenka na kterou se dá jen tupě zírat nebo pohár plný hořkých slz, bůhuhů. ____ Jediný Kusturica pochopil co je dobrý film o dětech, ostatní natočili rádoby dojemné filmy pro dospělé odkojené TV Nova a Bravogirl. ___ DOPORUCENO ___ http://www.csfd.cz/reziser/3138-zeman-karel/ . O městských dětech http://www.csfd.cz/film/32235-fucking-amal/ (není to pohádka!). (20.11.2009)

Původně jsem se chtěl rozepsat ke každému příběhu zvlást', ale je to na dlouho, takže jenom ve zkratce. Za nejhorší příběh považuji hned ten první, přišel mi jenom jako nějaký polotovar **. Zbytek je více či méně na 3 hvězdy, až na skvělého Spikea Leeho, za to takové lepší 4 hvězdičky a zlatý hřeb přišel na konec- silný příběh zkušeného režiséra Johna Woo je dokonalý, rovných *****. (17.10.2011)

Kvalita jednotlivých povídek je značně kolísavá... První, příběh chlapce z Afriky, byl takový nijaký. Vím, sice tam šlo o hodně, ale nějak se tvůrci nepodařilo to udělat zajímavěji. Asi to bude tím, že nesnáším pomalé záběry, které zabírají jednu věc strašně dlouho.... Druhý příběh byl mnohem zajímavější a konečně jsem začala být smutná. Třetí byl velmi dobře zpracovaný až na ten zvláštní konec. ,,Holčičko, koukni se doprava, potom doleva a pak do kamery. A prosím tě, hlavně se tvař neutrálně, vždyť o nic nejde''. Aspoň tak mi to přišlo... Příběh sourozenců byl takový, jak bych to nazvala, záživný... A Jordan a Ridleymu se příběh fotografa opravdu povedl! Ale ten další se mi zdál poněkud přiškrcený. Vynucený nebo tak nějak... A u posledního, tam jsem se fakt bála, že do té vody fakticky vjedou. Uffff. Měla bych brát prášky na nervy.....! (15.02.2011)