Paříži, miluji Tě

Tento filmový projekt mi připomenul, jak nádherná a okouzlující Paříž je. Snímky byly různorodé, navzájem se doplňovaly a utvořily tak tajemnou pařížskou atmosféru. Kdo francouzskou metropoli nikdy nenavštívil, asi se do této filmové procházky Paříží tolik neponoří a nenechá se unášet její mystikou. Opravdu mě očarovalo "Tour Eiffel" (Sylvain Chomet), odlehčený pohled na pařížskou lásku alias zamilovaní mimové; dále taky trochu smutné "Place des Fetes" (Oliver Schmitz), trochu temnější pohled do pařížských ulic alias pobodaný černoch toužící pouze po kávě s krásnou dívkou; zajímavé bylo také "Pere-Lachaise" (Wes Craven), nesmrtelný Oscar Wilde alias předmanželské neshody a nakonec bych chtěla ještě zvýraznit "Faubourg Saint-Denis" (Tom Tykwer), výborná Natalie Portman jako začínající herečka zamilovaná do slepce alias láska jako roční období. (23.10.2007)

Individuálne režisérske línie svojpomocne vyrábajú krásné kolektívne emócie a jeden ucelený komplexný portrét - Paríž. Zdanlivo roztrieštené rozprávanie a ponuka viacerých príbehov a pohľadov núti skôr individuálne hodnotiť každý jeden príbeh. Kvalita totiž nebola štandardne konštantná. Nebudem každú režisérku snímku analyzovať, ale ako celok to rozhodne obstojí! (26.06.2008)

Jednotlivé etudy bych hodnotila různorodě. Absolutní jedničkou pro mě byl příběh číslo 16, kdy slepý chlapec říká Natalii Portman: "Já tě vidím". A připomenout musím také příběh číslo 9, Eiffelova věž neboli chlapec s velkou aktovkou a jeho rodiče Mimové. Dále mě oslovila povídka číslo 7, která vyprávěla o muži, který se chce rozejít se ženou kvůli mladé letušce a kvůli tomu, že si manželka zpívá pořád dokola tu samou písničku, nosí to samé oblečení, má rtěnky, které nepoužívá, neobjednává si předkrmy a zákusky a nakonec je manželovi celé sní..a co víc, manžel je v takovém stádiu, že si dokonce objednává jídla, které manželce budou chutnat. Když mu ale manželka řekne, že je nemocná, nerozejde se s ní a letušku opustí. Předstírá jak ženu miluje až se do ní znovu bezhlavě zamiluje..ona umírá a on je sám... Naopak bych vynechala bezduchý začátek, tedy etudu číslo 1, která byla spíše trapná. Ostatní bylo průměrné a nebo nadprůměrné..každopádně o tom budu přemýšlet. Hezká práce. (30.10.2010)

No jako celkove to rozhodne zas takova bomba neni, ale kuli par uzasnejm filmeckum musim dat 4*. Hlavni problem filmu jako celku je, ze nektere povidky jsou zbytecne kratke a jine naopak zbytecne dlouhe a jejich uroven je taky kolisava, nekdy to je originalni, vtipne, pripadne napinave a podobne a jindy zase predvidatelne, naprosto zmatene nebo o nicem. Nicmene na film jsem se kouk hlavne kuli Coenum a ti me tradicne nezklamali. Na plose par minut predvedli vtipnej i drsnej filmecek s prijemnym Buscemim a dobrou kamerou. Pak musim pochvalit Dafoea, ne film s nim, pouze jeho good postavu, i kdyz tam nebyl snad ani minutu. Dale se mi libil prispevek od Chometa, jeho pribeh o dvou mimech byl zkratka kouzelnej. Pak tu mame Nicka Nolteho, povidka s nim je vcelku fajn, ale on samotnej vypada jak desnej vagus, nicmene nerikam, ze je spatnej. Dalsi, co bylo vcelku vtipny, je prispevek LaGravenese s Hoskinsem, ale spis jen ze zacatku. Pak tu je povidka dost se vymikajici a krapet strasidelna od Nateliho s Elijahem Woodem, naprosto super atmosfera a skvely filtry. Pak me potesil Craven, kterej i sem narval ducha a postava prudice Sewella je fakt cool. No a na zaver to je pribeh od Tykwera s Natalii Portman, kterej je prevazne jako zrychlenej zaber. Netvrdim, ze se mi nelibili i jine povidky mimo vyse zminenych, ale tyhle me zaujali nejvic. (18.10.2007)

Film po okraj naplněný mým nejmilovanějším městem a plný rozdílných přístupů k lásce, romantice a právě k Paříži. A právě ve střídání stylů a nálad je největší slabost a zároveň síla tohoto díla. Zatímco já jsem kroutil hlavou nad Doyleovým patvarem nebo nad tím, proč je Cuarónův kousek zajímavý jenom tím, že je natočen jedním souvislým záběrem, jiný by zase neskousl to, co já považuji za příběhy nejlepší. Něhu a roztomilost Chadhina romantického sblížení, dokonale pasující černý humor bratří Coenů, srdceryvnou upřímnost Nobuhira Suwy s dokonalou Juliette Binoche, fascinující Chometovu mimovskou fantazii a Tykwerovu obrazovou studii lásky, vztahů, rozdílů a problémů. Pár kousků téhle bonboniéry mi nezachutnalo, takže film jako celek nejvyšší hodnocení nezíská, ale nejen ta skupina jmenovaných zůstane navždy ve mně. Mimo jakékoli hodnotitelné hranice. (04.08.2007)