Reklama

Reklama

Zeptej se prachu

  • USA Ask the Dust (více)
Trailer

Obsahy(1)

Drama podle slavné románové předlohy Johna Fanteho se odehrává v období americké hospodářské krize. Temperamentní Mexičanka Camille (Hayek) doufá, že si polepší sňatkem se zámožným Američanem. Vše se ale zkomplikuje, když se setká s Arturem Bandinim (Farrell) – mladým Italem, který se chystá ukončit svou spisovatelskou kariéru a usadit se s nějakou půvabnou modrookou blondýnkou... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (108)

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Knihu neznám, ale prý je v USA klasikou, má ukazovat odvrácenou stranu L.A., tu v době krize na chudých předměstích a ne na slavných bulvárech, milostný příběh zde má hrát vedlejší roli. Ve filmu hraje tu hlavní, ale o "špičkování" titulních hrdinů jsem vůbec nevěděla, co si myslet, nejspíš to měla být osudová láska, jenže tak to vůbec nevyznívalo, žádné jiskření, žádná chemie, žádné emoce - vše muselo být řečeno, z projevu herců to rozhodně poznat nebylo a jako dvojice se k sobě nehodili. U dialogů jsem měla několikrát dojem, že herci plácli co je napadlo a režisér to tak nechal, protože stejně nevěděl, jak dál. Nelíbilo se mně ani výtvarné ztvárnění snímku. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Vau! Manipulace filmu scénářem, který píše hlavní postava, manipulující se svým vědomím. ***** Extrémně podhodnocený, lavinovitě nepochopený film - kdysi jsem si tu málem založila profil jen proto, abych k tomuhle snímku zkusila nanovo otevřít cestu. Není to film o postavách a jejich milostné romanci (jejíž nevyváženost se tu hodnotí záporně). Je to film o začínajícím, váhavém spisovateli, který nad takovou romancí nejistě a zmateně uvažuje (a pak by se tu měla ta nevyváženost naopak hodnotit jako rafinovaná a přesvědčivá). Možná romantickou zá-pletku i zčásti prožívá a nezkušené literární pokusy se tu prolínají a ovlivňují s pokusy milostnými. Tolik křehkosti – v tom spočívá pravá romantičnost tohoto snímku: v obrazu zmateného mladíka, který by si přál být mužným milencem a spisovatelem, nejspíše ale o obojím jen přemítá a v hlavě se mu příběh jemně převrací jako vrcholky trav česané co chvíli jiným větrem. Přitom jediné, co film neudělá, je ten explicitní formální krok – nevidíme spisovatele, jak začíná psát knihu (to by stačilo, aby tu pak hned byly komentáře jiného slovníku a kalibru). Vidíme pouze spisovatele, jak přijíždí, ubytovává se, poroučí si pití (kávu? nebo pivo? úplně cítíte to existenciální váhání, aby svého hrdinu neztrapnil) – a zamilovává se do mexické číšnice. ** Kde nastává ten přechod od prožívání k představám, se nikdy nedozvíme, ve filmu to opravdu vyznačeno není – to je právě ten trik. Možná žádný románek nikdy nezačal, možná nikdy nezačal román. Neboť ani není jisté, že mladík v některou chvíli začal skutečně psát. Jako by ty jemné nenávaznosti, v atmosféře, v napětí, to kolísání, ty trhliny v chování postav či v jejich psychologii, byly spíše známky chaosu ještě v hlavě, protože papír nelogičnost nesnese, to hned spisovatelé v úzkých vytrhávají stránky ze strojů a zmuchlanými papíry posévají zem. Tohle je snad stav ještě před psaním, skicování, zoufalá nerozhodnost a touha. A přitom musíme přiznat, že talent ten mladík má, vedle žánrových klišé – noční koupání v moři, palmy, jižanské vášnivé pohledy, uhrančivé křivky a gesta, bosé nohy, nahé opálené paže, rozpuštěné vlasy, pýcha a vztek, a také zatoulané štěně, azyl v chatrči, zlověstná atmosféra nemoci – jsou tady i momenty jemné, dojemné, vtipné, originální - především v tom, jak se všechny přechody a skoky dají číst i jako mladíkova jízlivá sebeironie, mstí se těmi opravami na postavách a ději své naivitě a přehmatům, skoro až vesele, a to z něj už dělá zárodek sympatického, nadějného autora i neodolatelného muže. ** Ta milostná, erotická scéna – takto viděno uznejte, že bere dech – musíte za ní vidět mladíka, roztouženého, je sám v pokoji, představuje si, jak napsat – a nebo dramaticky prožít své první, a přitom už dávno mužně sebevědomé milování – s postavou na posteli si neví rady, je ještě holobrádek, zkouší to, napíše si ji různě, povolnou i ostražitou, svádějící i vzpírající se, svázanou i unikající, přibližně, váhá, neví, ale chce, touží, po milování, po virtuózním i animálním sexu jako z filmů, i po literární slávě. ** A to máte jednu scénu, ale jemu vří v hlavě celý divoký, vášnivý, romantický a tragicky dojímavý život s kráskou v ústraní, na kraji džungle, stranou všedního dění. Jak se mu tam míchají všechny ty šestákové rodokapsy, zbarvené osamělou touhou. Je to přece jen smutný kluk s naivními ambicemi, co je nad tím papírem nespravedlivě sám, vždyť by stačilo, kdyby tam byla, opravdová, ženská, a on už by poznal, co s ní - v životě, i v knížce. Talent a touhu má, ale jasno ne – chybějí mu zkušenosti, a tak se nikdy nedokáže rozhodnout, bezradně si osahává postavy, zkouší si různé dramatické zvraty (to noční koupání v moři), zkouší poskládat uvěřitelné puzzle tím, že v prstech toužebně otáčí figurkami a rozpačitě sleduje, že to pořád nesedí. Takhle se na ten film dívejte a budete tím mládencem něžně dojatí až do samého finále. A nepochybujte, že ten „návrat po letech“ je jen další žánrové klišé, které se tam ten dobrý hoch rozhodl přilepit. ** Aby to ode mně nezůstalo jen jako návrh na alternativní čtení – ve filmu je jedna postava a scéna, která se jinak než takhle ani vysvětlit nedá. Diváci s oblibou zapomínají, že tam vůbec byla, paměť všechno cizorodé ráda vyoperuje. Těžko ale v příběhu jasné žánrové romance vysvětlíte onu naprosto bizarní, shůry spadlou groteskní postavu nešťastné, absurdně tragikomicky zohavené ženy – spisovatel ji za takových podmínek nedokáže učinit šťastnou, a když ji hrdina zhrzenou opouští, celý fikční svět zachvacuje nepochopitelné zemětřesení, při němž se bortí domy i ulice. Tvrdit po tomhle, že se jedná o nepodařenou mexickou romanci, znamená sednout filmu na lep: je to totéž jako tvrdit, že Lynchův Příběh Alvina Straighta je dojemný snímek o klidném životě dvou starých lidí – protože musíte z paměti vymazat tu hysterickou řidičku, která každý den na dálnici na stejném místě srazí jelena, to máte už stovky a tisíce zkurvenejch jelenů. () (méně) (více)

Reklama

numi 

všechny recenze uživatele

Příliš odměřené, příliš samoúčelné a příliš nezajímavé. Colin Farrell hraje překvapivě dobře, Salma Hayek také, ale vzájemná chemie nefunguje ani náhodou. Ačkoli by společné scény měly mít obrovský náboj (a potenciál tu rozhodně je), tak jsou až příliš chladné a nucené. Navíc lze ve filmu najít dokonalý protipól, protože scény, ve kterých se potkává Farrell s Idinou Menzelovou jsou ostré a průrazné jako Chapmanovy náboje. Pochválit tak lze jen výpravu za nádherné meziválečné Los Angeles a mexicky laděnou hudbu, která stylově odděluje jednotlivé scény. Jinak je snímek nudný a neoriginální i ve své úpěnlivé snaze být originální. A navíc je také při svém lenivém stylu vyprávění přespříliš dlouhý. [srpen 2006] ()

lioncel

všechny recenze uživatele

Škoda té nevyužité šance .. nepodařený pokus o přenesení dobré literární předlohy na filmové plátno (scénář určitě zas tak špatný, jako samotný výsledek nebyl) .. jenže - údernost a styl vyprávění to má jako nějaká taková ta typická stará telenovela .. herecké obsazení slibovalo určitě mnohem víc, žádné nadšení se ale bohužel nedostavilo .. abych jen neodsuzoval, moc se mi tu líbil Donald Sutherland (pořád na to má) ... ()

Michelle75 

všechny recenze uživatele

Asi bych dala i za čtyři, kdyby byl film o třetinu kratší. Mě to prostě sedlo a myslím, že na tenhle příběh sedí slogan, že "co se škádlívá-rádo se mívá". Takhle mi to připadalo po celou dobu mezi Salmou a Colinem. Ten hraje mladého a citlivého/i když to skrývá/ spisovatele, který se zatím jen hledá a do toho mu vstoupí tahle krásná Camille. Jejich kočkováná mě baví a vůbec nenudí. Vsuvka s Donaldem Sutherlandem je příjemná a vtipná, stejně jako Arturův vztah s Idinou Menzel. Mě osobně potěšila i účast Richarda Schickela/kterého od dob Andělů v Americe obdivuji/.Konec je na mě moc rychlý, ale rozhodně si nemyslím, že je to tak velký propadák, jak se o Zeptej se prachu píše.3,5* ()

Galerie (34)

Zajímavosti (8)

  • Ještě předtím měl práva na knihu Mel Brooks, ale dlouho se neměl k činu, a tak mu práva vypršela. (imro)
  • Během úvodního víkendu promítání v USA (10. – 12. 3. 2006) snímek utržil 68 779 dolarů v sedmi kinech. Celkový výdělek se vyšplhal na 743 847 dolarů. (imro)
  • Robert Towne se seznámil s původní knihou již v sedmdesátých letech. Jejího autora tehdy potkal během rešerší pro scénář k filmu Čínská čtvrť (r. Roman Polanski, 1974). Začal se o ní zajímat a scénář dokončil až na začátku devadesátých let minulého století. Dlouho potom nemohl sehnat finance na natáčení a text si mezi sebou pohazovala studia i přesto, že se o něj zajímal Johnny Depp. (imro)

Reklama

Reklama