Tristram Shandy

Michael Winterbottom patří mezi nejzajímavější režiséry, které jsem na MFFKV objevil… Z filmu Code 46 jsem byl nadšen, Devět písní se mi moc líbilo, Cestu do Quantanama považuji za ideologicky mimořádně problematický, ale opět skvěle natočený film a z Tristrama Shandyho jsem opět nadšen. Už od prvních záběrů snímek zdánlivě aplikuje brechtovský model, kdy je divákovi neustále připomínáno, že sleduje film… Poté zpochybňuje jednu vyprávěcí linii za druhou, jedna rovina reprezentace proniká do další, a když už se vzdáte možnosti, že byste se napoprvé mohli v těch vyprávěních ve vyprávěních ve vyprávěních vyznat, vyskočí film z roviny "adaptace knihy" do roviny "filmaři se pokoušejí zfilmovat nezfilmovatelnou knihu". Z objektu sledování se stává objekt vyprávění a do popředí vystupuje sám štáb v čele s hercem Stevem Cooganem... Přechod do filmu o filmu a sledováním zoufalství filmařů při adaptaci knihy, která je filmařsky jen těžko uchopitelná, aniž by se samotný děj knihy stal zcela okrajovým, považuji za geniální filmařský nápad a snímek sám z tohoto občas až absurdního vztahu dvou světů dokáže vydolovat maximum. Mimořádně rychlý film inscenuje jednu absurdní rovinu za druhou, postavy/herci nepřestávají mluvit a snímek vytváří další podzápletky z prostého porovnávání různých skutečností a jednotlivostí. Vztah film/kniha je postupně rozšířen na vztah realističnost/nadsázka, umělecký film/zábavný film, vysoké podpatky/nízké podpatky, nehledě na neustálé rozmíšky mezi herci v hlavních/vedlejších rolích (podle toho, koho se zeptáte). Vynikající je však hlavně nápad v úplném závěru, kdy si najednou nejste jistí, co vlastně celý štáb v projekční místnosti sledoval… Pevně doufám, že Tristram Shandy bude konečně ten první Winterbottomův film, který by mohl být zakoupen i do naší distribuce. Je zábavný, neotřelý a za každých okolností nápaditý. (20.05.2007)

Román Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho jsem bohužel ještě nečetl, takže jsem měl s tímhle dílem co do činění čest poprvé...a nebyl to věru jednoduchý zážitek:-) Tahle filmová ,,adaptace" je totiž totální postmodernou... Nejdříve to opravdu vypadá na, byť osobitou, filmovou adaptaci románu, pak se ovšem tato linie vyprávění zvrtne a začne to vypadat na film o filmu, stylizovaně dokumentární snímek o neortodoxním natáčení neortodoxního filmu... Poté se ovšem naboří divácká percepce i téhle linie a začne to vypadat na film o Stevu Cooganovi... Divák tu může nalézt třeba rozměr filmu Monty Python a Svatý grál, kdy do mizanscény předhistorické mýtické Anglie vtrhne současný policejní sbor a začne rozhánět filmový štáb... Klíčovým faktorem zdá se býti právě herec Steve Coogan - podobně osobitou úlohu sehrál již ve filmu Nonstop párty, nyní se však jeho účinkování ve filmu posunuje ještě dál směrem k Andy Kaufmanovské mystifikaci a hře s divákem... není náhodou, že oba filmy režíroval Michael Winterbottom a jeho tvůrčí princip záměny fikce s realitou, jejich vzájemné promíšení a výsledný narativní slepenec držící nějakým zázrakem pohromadě. Tenhle film je vlastně strašný chaos oživený zajímavě řešenými střihovými přechody, synkretismem a odkazy doslova do všech epoch dějin kinematografie (němá groteska, bratři Marxové, Statečné srdce, německý poválečný film, Al Pacino, Akta X - úžasná byla role Gillian Anderson, která ve filmu hrála, ovšem její postavu nakonec vystřihli:-))) a také v podstatě narační tok, nepřetržitý proud řeči, což má patrně symbolizovat relativizaci slova jako takového (ve vztahu k našemu ,,informačnímu věku"). Zajímavá je významová rovina filmu - už v názvu samotném obsažené pojmy ,,ptákovina a bejkárna" napovídají o dodržení postmoderního přístupu - natočit umělecký film o ,,ptákovině" je skutečně příznačné a s okolnostmi obeznámenému ,,poučenému divákovi" to také docela dobře funguje. Mám jen malou osobní výhradu - očekával jsem mnohem více humoru (a to myšleno obecně, nejenom toho ,,britského")... Podobné filmy: Monty Python a Svatý grál, Monty Pythonův smysl života, Nonstop párty (17.01.2008)

Dobrý nápad jak obejít nedějovost knihy tím, že se vytvoří film o natáčení filmu, který je natáčen podle slavné předlohy, takže se film dělí dílem na pohledy do zákulisí, na ubohosti herců, jejich problémy a vůbec peripetie a druhá je filmovým zobrazením některých situací z knihy. Celkem zábavný a vtipný film podle "nezfilmovatelné předlohy". A ona je to vlastně pravda. Tohle není film podle Tristrama Shandyho, jen pohled na jeho natáčení. (24.10.2009)

Zatial suverenne najlepsi Michael ZimneDno /Vitejte v Sarajevu/ - roman o Tristram Shandym bol dlho rovnako ako LOTR /Lord of the Rings/ povazovany za nesfilmovatelny - pravdupovediac, knihu som necital, len som videl film. Asi bude lepsia, ako to u knih byva. Kazdopadne inovativna podivana a aj akysi film vo filme a film o filme. Nema ustrednu dejovu liniu a castokrat pripomina cervenu knihovnu. Hlavnu rolu ma Styv Coogan, no hraje jak o dusu, hoci nie je to velmi sympaticky herec. REziser ZimneDno sa konecne ukazal ako schopny filmar, kazda scena bola tocena s laskou, dialogy takmer perfektne. A samotny reziser Zimnedno chcel tymto vynadrit poklonu Rajner W. Fassbinderovi, coz bola nemecka reziserska buzna - jo, jo, aj taky obstarozny mentalny invalid ako ja vie kto bol Fassbinder : 94 ˇ% (23.10.2018)

Po dosledování jsem byl absolutně nadšen, ale vyprchává to rychleji, než bych si byl býval přál. To, čeho si na filmu Tristram Shandy cením, kromě plejády gagů, nejvíc, je jeho nepředvídatelnost. Nejenže jsem, i po přečtení brožurky, čekal tak trochu něco jiného, ale i v samotném snímku jsem si v duchu představoval, jak by se mohl tento vpravdě bláznivý příběh vyvíjet. V momentě, kdy jsem si byl jistý, že to by bylo přesně to pravé a co by se mi velmi líbilo, přišli tvůrci s něčím úplně jiným - skoro stejně dobrým :-), aby podobné překvapení zopakovali ještě několikrát, moji první ideální představu dočasně vymazali z paměti, jako již neuskutečnitelnou a na konci ji zcela neočekávaně prskli na plátno. No, trochu zmateně popsáno, stejně jako to dělá tenhle film :-), jo a hudba byla naprosto boží, jen nevím, komu by za to měli dát oskara, jestli Bachovi, Händelovi anebo Rotovi :-) (05.01.2007)