Povodeň

Další herecké spojení Jiřina+Jiřina náramně vyšlo. Posmutnělý příběh o osamělosti a nedorozuměních diváky ke konci skoro až dojímá a hlavně Jiřina Jirásková tu předvádí naprosto uvěřitelnou roli zahořklé důchodkyně, která má akorát silnou slupku, pod níž se skrývá její skutečná osbnost. J. Strach je prostě nová naděje českého filmu. (12.06.2007)

V pár pohľadoch je film veľmi skromný. Sú nimi napríklad rozpočet, počet postáv a stopáž. To však nie sú rozhodujúce stránky filmu a ten je priam bohatý v tých hlavných. Určite medzi ne môžeme zaradiť herecký koncert obidvoch Jiřín, rozvitie ich charakterov a celkom slušný scenár. Najmä kvôli priebehu filmu počas jeho sledovania som čakal na konci väčší príval citov, no tých som sa nedočkal. Záver bol pomerne chladný, no ešte musím pochváliť úvodné zvládnutie priebehu „katastrofy“. 65%. (28.06.2007)

Scénáristicky i režijně velmi dobře zpracovaný smutný film o osamocení ve stáří. Postupné odmývání po(d)vodňového bahna z příběhu Jiřiny a otírání nánosů prachu z příběhu Gabriely je velmi dobře skloubeno a vede k rozuzlení, které je možná mírně předvídatelné, ale to mu nikterak neubírá na trpkých a smutných emocích, které dokáží diváka upřímně zasáhnout. Dalšími důležitými kvalitami filmu je samozřejmě ústřední herecké duo a nádherná hudba. Vydařené české drama. (01.11.2009)

Jiří & Jiřina & Jiřina & otravná plkina... Ryze zase ze života, že... Tak ještě že se to dá všechno svést na ten >televizní film< ... :-/ . . . Mám ale strach, že Strach to stejně všechno točí tak na jedno brdo. Tak užívejte, milovníci filmového umění, ten >telemagický realizmus< českotelevizáckých ambicí... °-/ . . . Mě osobně mrzí, že jsem podlehl zdejšímu červenému povyku a ztratil hodinu a půl života. Na tv nova zrovna frčel film "Dopisy vrahovi". Proti téhle >ustrašené< vypocenosti hotový (odemne kdysi se stejným hodnocením) hollwoodský majstrštyk. - - - P.S. Přiznávám, že už cítím bytostný odpor ke všem těm současným rádobyvyhláškovaným srdcervoucím telenovelovým slátaninám, přehrávaným všelijakými těmi zasloužilými umělci jak o život, byť jde jen o nějaké to >žánrové< plkání. Otravné, nudné, na nic. - - - - - (Poprvé viděno a navždy v kalu odplaveno na >povodňovém prostoru< 2.3.2011, hodnocení 701., komentář zde otráveně jako pětatřicátý - 3.3.2011) (03.03.2011)

Když se v nějakém filmu sejdou dvě Jiřiny, jedna Bohdalová a jedna Jirásková, je to herecký koncert dvou dam, které strhávají veškerou pozornost na sebe, i kdyby mělo jít jen o banální příhodu. Tady se obě dámy sešly ve smutném příběhu podle skutečných událostí. Už sám název napovídá, o co půjde, i když vodu nevidíme, sledujeme jen její "následek". Jiřímu Strachovi to jde líp a líp. (01.11.2009)