ほしのこえ
Voices of a Distant Star
Obsahy(1)
Píše se rok 2046. Mikako Nagamine a Noboru Terao jsou kamarádi a spolužáci ze střední školy. Zatímco Noboru však bude i příští rok pokračovat ve studiu, Mikako byla vybrána, aby se zúčastnila vesmírné expedice, kterou umožnily technologické poznatky získané z objevených ruin mimozemské civilizace na Marsu. Jediným spojením Mikako a Noboru se tak stanou elektromagnetické vlny mobilních telefonů. Hoshi no Koe stvořil jediný člověk, Makoto Shinkai na počítači Apple a původní verze byla nadabována jím a jeho ženou. Později došlo i na namluvení profesionálními dabéry. (yenn)
(více)Videa (1)
Recenze (54)
Dalsi z opusu meho oblibeneho, beznadejneho romantika. V ani ne pul hodine vas Shinkai protahne od zapadle vlakove zastavky nekde v Japonsku az po vzdalene galaxie. Cele tak cini neuveritelne zrucne, treba jak snoubi poetismus se Sci-Fi. Ano jeho vytvarny styl je preslazeny a kdo tim strada at hvezdicku ubere-me to az zas tak neurazi. Velmi potesujici dilko. ()
Mohlo by se zdát že láska přervaná dálkou několika světelných let by v anime podání mohla být krásným zážitkem, ale ne všechna očekávání a naděje které do filmu vkládáme se nakonec naplní. Tak jako je nenaplnilo ani Hoshi no koe. Smutná romantika a melancholie se tu až příliš tvrdě rozbíjí o mizivou logiku děje a naprosto zbytečné a nesmyslné mecha souboje ve válce s rasou o které se nedozvíme zhola nic. Sice jsou vcelku hezky animované, ale veškeré mé pocity z lásky kterou ani čas a prostor nezničí zredukovaly na pocit že hormonálně nevybouřené puberťačky by se vážně neměly stávat pilotkami bojových lodí. 5/10 ()
Věčná válka (komiks od Haldemana a Marvanoa - https://www.goodreads.com/book/show/15769208-v-n-v-lka?from_search=true&search_version=service) jen až příliš přecpaná vtíravým sentimentem. ()
Sci-fi romantika, ktorá ma naozaj chytila za srdce aj napriek všetkému lacnému gýču, západov slnka, snehu či dažďu. Pretože v spojení s tak silným emotívnym príbehom mi tam jednoducho tieto prvky, ktoré mi pri väčšine filmov vadia, pôsobili prirodzene. Toto sa proste nedá uniesť v tejto krátkej stopáži a nevyroniť pri tom ani jednu slzu. Neviem si predstaviť keby som mal tieto muky znášať v celovečernom formáte, no aj anpriek tomu by som bol schopný nejakú tú ujmu na psychike zniesť. Čas, ktorý zohráva najhlavnejšiu rolu v tomto emotívnom rozprávaní sa tu mohol naplno vyrádit a to čo by už pri Il mare znamenalo prílišné presladenie a vydieranie, tu bolo prostriedkom na rozcítenie diváka na maximum. 4,5* ()
Vidím, že spoustě lidem se to líbilo, ale po zhlédnutí to ve mně zanechalo jen rozmrzelost a trochu výtku vůči autorovi, že mi dal něco nudného, když od něj očekávám prvotřídní práci vzhledem k tomu, jak je vynášen do nebes. Vůbec to nic ve mně nezanechalo, nijak to na mě nezapůsobilo. Je sice pěkné, že si to pan Šinkai dělal všechno sám, je úžasně šikovný a vůbec všechny ty další chvalitebná slova, jenomže i když přesto všechno je to pro nijaké, neužívala jsem si ani animaci, ani příběh, moje hodnocení nemůže být větší. Možná jsem jen tímto typem "tragédie" přesycená, možná jsem v tom ani tragédii neviděla. Pro mě to je jen normální odloučení dvou dobrých kamarádů, kde snad i ta láska vzkvétala, ale bohužel klíčící květinka byla zašlapána dálkou - zde značně zdramatizovanou tím, že dívka odlétla s armádou do vesmíru bojovat proti emzákům. Přišlo mi to stejné s tím, kdy se děti rozutečou do všech světových stran po deváté třídě či po Střední. Je to přirozené, proč z toho dělat tragédii? Záleží jen na okolnostech, kam vás zašlou... Prostě mi to přišlo přehnaně dramatické, zbytečně bolestné ze strany chlapcovy (chápu, že se dívce stýskalo) a nepřišlo mi to nijak poutavé či zlomové. Dvacet pět minut je víc jak dost, ztracený čas to není, ale není ani nic, čemu se budu obdivovat či k čemu se někdy vrátím. ()
Galerie (9)
Photo © Mangazoo
Reklama