Zákon trhu

Veristické sociální drama složené z trýznivého kolotoče hledání práce / vykonávání práce, která výrazně atakuje hranice lidské důstojnosti. Brizého metoda připomene bratry Dardennovi, bohužel mu chybí jejích dynamika, načasování i schopnost příběh završit nejsilnějším možným způsobem. Důležitý, ale do ztracena vyznívající film o tom, jak nelítostně se dnes měří hodnota člověka. [Cannes 2015] (19.05.2015)

Jistě, že nejde o dardenneovské sociální drama, ale to není nutné chápat jako zápor. Oproti takřka thrillerovým Dvěma dnům jedné noci je Zákon trhu spíš přehlídkou situací, které různým způsobem odhalují dehumanizující praktiky současného korporátního kapitalismu. Pohovory přes skype, ponižující reflexe od ostatních uchazečů (maskované pochopitelně za roušku neustálého sebezdokonalování), obracení lidí proti sobě, automaticky podezřívavá perspektiva bezpečnostních kamer. Nebýt trochu rozpačitého závěru (vzhledem ke skladbě filmu ale pochopitelného), šel bych možná ještě výš. (08.07.2015)

Film, který ukazuje, že i když člověk klesá ve spirálách, pořád může zůstat člověkem. Lindon opravdu hraje výborně, polo dokumentární zpracování se k výpovědi hodí. Na druhou stranu příliš nevybočuje z klasické festivalové výpovědi o neřádech doby a je tak zašlapán exotičtějšími filmy. Možná si ale zaslouží větší pozornost. (11.07.2015)

Poctivě jsem se na mezinárodním frontovém festivalu proseděl až ke shlédnutí filmu, abych zjistil, že dvě hodiny venku záživností hravě překonávají hodinu a půl uvnitř. Typicky francouzské drama, které usiluje o vykreslení neduhů doby, ve skutečnosti si však nevidí za špičku nosu. A dílčí témata? Jako by toho jeden neměl dost z všedního života.. (09.07.2015)

Z filmu mi dobře nebylo. A bral jsem ho dost osobně, asi víc než mnozí jiní diváci. Tvrdá, ale ryzí realita, na kterou se možná nekouká hezky, ale to nesnižuje její postřehy, pravdivost či působivost. Řada scén či pasáží, ať už jde o pojistku, prodávání bytu, posuzování chování při modelovém pohovoru, nabíječku, pána s masem, slevové kupony, monolog chlápka z lidských zdrojů či věrnostní kartu, je dost silná. Divák zcela chápe hlavního hrdinu a je docela jedno, jak moc se ho daná situace dotýká nebo ne. Sympatie pro člověka, v jehož kůži sice být nechcete, ale zničehonic se do ní sami můžete dostat, jsou naprosto přirozené, tvůrci filmu kvůli tomu nemusí tlačit na pilu a ani se o to nijak zvlášť nepokoušejí. Snad ten zdravotní stav syna byl možná trošičku navíc, ale nic z čeho by vyloženě řvalo citové vydírání. A směrem ke konci si divák začne klást stejné otázky (odstup, morálka, emočnost, zásady?) jako hlavní hrdina, s jehož rozhodnutím třeba souhlasit nebude, ale neodsoudí ho za to, ba možná i naopak. Celkově dávám silné 4*. (24.03.2017)