Chirurgové

Moje srdeční záležitost. První serie se tváří jako vtipný, lékařský, romantický seriál, ale postupně už to taková legrace není. Řeší mezilidské vztahy a problémy každodeního života a mezi tím vším je ještě čas na životní moudra a scény při kterých člověk brečí smíchy(štěstím, nebo jen nad tím co všechno se vám může přihodit. Scény při kterých vám tuhne krev a scény, kde se vám dělá špatně i když vám normálně krev ani vnitřnosti nevadí...:D Další velkou předností je skvělá hudba..takže pokud vám nevadí trocha krve :) tak rozhodně doporučuju. ----" Maybe we like the pain. Maybe we're wired that way. Because without it, I don't know; maybe we just wouldn't feel real. What's that saying? Why do I keep hitting myself with a hammer? Because it feels so good when I stop." ---"Pain, it comes in all forms. The small twinge, a bit of soreness, the random pain that we live with everyday. Then there is the kind of pain you just can’t ignore, a level of pain so great that it blocks out everything else, makes the rest of your world fade away until all we can think about is how much we hurt, how we manage our pain is up to us. We anaesthetize, ride it out, embrace it, ignore it, and for some of us the best way to manage pain is to just push through it."----- ----"Pain, you just have to ride it out, hope it goes away on its own, hope the wound that caused it heals. There are no solutions, no easy answers. You just breathe deep and wait for it to subside. Most of the time pain can be managed, but sometimes the pain gets you when you least expect it, hits way below the belt and doesn’t let up. Pain you just have to fight through, because the truth is you can’t outrun it, and life always makes more."--- (12.03.2012)

Lamentovat nad sestupnou kvalitou jednotlivých zápletek, ale i zábavností celého seriálu, je již takové klišé, že si ho rád odpustím. Přimhouřím obě oči a s krásnými vzpomínkami se vrátím do dob, kdy Chirurgové byly tím nejlépe vyprofilovaným seriálem, co kdy světlo světa spatřil. Srdcovka, obvzláště první tři sezóny. (24.05.2010)

Poměrně dost bizzardní a šílený seriál. Proč , jelikož si pomatuju na díl, kdy tam koleduje kluk bez uší a chce nový. Pak je tam černoch co chce uříznout zdravou nohu. Když mu řeknou, že mu nikdo zdravou nohu neuřízne, tak vezme jinýmu pacientovi co si uřízl nechtěně motorovkou prst a přinesl to vše sebou do nemocnice, nebot ten prst byl zamotaný v pile. Černoch pilu vezme řeže si tam nohu sice ho zarazí, ale stejně už mu jí musí uříznout nebot už jí měl nařízlou a dotyčný je spokojený , že dosáhl svého. Jestli tohle je normální tak nevím. V Americe je možný všechno. (30.09.2009)

Černošská mamča Shonda stvořila svět, který nepřestává bavit. Není divu, že největší autoritou a primářem nemocnice je černoch a nejlepší postavou černá doktorka, která stejně jako její stvořitelka není žádnou modelkou, ale nápadníky musí odhánět. Dost bylo rasismu. Chirurgové netrpí klasickým neduhem mnoha seriálů, kdy čekáte na pár svých oblíbených postav a zbytek prozíváte. Nemá smysl někoho vyzdvihovat, skvělí jsou všichni. O to víc pak mrzí jejich odchody (za mě Addison a Preston). Naštěstí přicházejí noví. Jsou mladší a dělají kupy chyb v práci i ve vztazích, ale i tak jsou znovu úžasní jako jejich předchůdci. Snažit se popsat zlomové epizody, které přepisovaly historii televizní tvorby, snad ani není možné, to se musí vidět. S1 - S10: 85% (20.12.2017)

Bylo natočeno spoustu serialů z nemocničního prostředí, od úžasné ER, přes německou klisovitou Stefanie až třeba po sarkastického Dr.House a stovky dalších, ale... Hodlám si tvrdit, že skoro žádný se nepodobá Grey's Anatomy. Ani ne tak kvalitou, herci nebo necim jinym, ale tim, jak dily probihají. 80% životní příhody, radosti a strasti residentů a jejich dohlížejících doktorů a zbytek případy. Je to dost dobře do detailu popsáno, jak se jim proplétají životy a jak se s tim vyrovnávají. Mezi novvymi serialy si Chrirugove urcite misto najdou v nasem programu, protoze je to prijemny serial, vice mene vtipny a kdo by neodolal krasne Ellen Pompeo a sympatickemu Patricku Dempseymu. Jako obrovskou vyhodu vidim soundtrack, a hlavne pisen, kterou kazdy dil konci. Vzdycky je to neco nadherneho, co donuti cloveka zamyslet se. Kazdy se asi zamysli nad necim jinym, ale i tak... (26.11.2006)