Ostrov samoty

Malý, komorní, ve filmografii Daniela Day-Lewise zapomenutý film, který mě svou upřímností a otevřeností uchvátil od začátku do konce. Co se stane, když své dítě vychováte mimo civilizaci a ono nikdy nepozná společenské normy? Co se stane, když vy jste vážně nemocný a ono je na vás citově závislé? Co se stane, když si po letech strávených společně jste vzájemně tak blízcí, že vy, uvědomující si svou roli rodiče a znající normy společnosti, začnete v očích svého dítěte působit jako zbabělec, který se bojí toho, co je pro vaše dítě přirozené? To vše v necelých dvou hodinách, které mi i přes tradiční vyprávěcí postupy ukázaly trochu jiný typ vztahů a životního stylu. Kdyby podobných filmů vznikalo více, vůbec bych se nezlobila. (03.02.2013)

Na tuto vskutku baladu o muži svérázných zásad, který svou dceru učinil na sobě a izolovaném kousku přírodního živobytí nezdravě závislou, aby jí pak sobeckým řezem o tu "jistotu" připravil, jsem se opravdu hrozně moc těšila, protože jak téma, tak i účast Daniela Day-Lewise byly pro mě příslibem něčeho vyjímečného. Nadšení se nekonalo a já teď jen dumám, jestli chyba byla víc na straně režisérky a autorky scénáře Rebeccy Miller nebo na mém "přijímači". (03.03.2006)

Film je nepříjemný svým detailním pohledem na duševní pochody hrdinů v jejich nativním stavu, konfrontuje samorostlou "divošku" Rose s "civilizovanými" členy nové rodiny. Asi jako pohled na detaily fungování lidského těla se všemi těmi drobnými nechutnostmi, objevujícími se až při bližším pohledu. Zároveň lze brát postavu Day-Lewisova zestárlého hipíka jako představitele éry květinových dětí, na kterém lze pochopit důvody, proč skončily 60. léta takovým fiaskem mnohem lépe, než u mnohem ambicióznějších filmů zabývajících se tímto tématem v prvním plánu. (24.10.2009)

Jack Slavin (Daniel Day-Lewis) se svojí dcerou Rose (Camilla Belle) žije daleko od civilizace na opuštěném ostrově, dle svých zásad v souladu s přírodou. Ale i jeho jednou přemůže samota, a tak přemluví svojí dávnou přítelkyni Kathleen (Catherine Keener), aby se k němu, i se svými dvě dospívajícími syny, nastěhovala. Netuší ale, že noví obyvatelé (zvlášť mladí chlapci) dokáží u mladé Rose rozpoutat pubertální peklo ... Přiznám se, k filmu jsem se dostal jen proto, že zde hraje má oblíbená Jena Malone. Jenže ani její malinkatá role (ve které ale v pohodě dokázala na sebe strhnout veškerou pozornost) nedokázala vytrhnout film z těžké nudy. Uznávám, možná je to proto, že mi hlavní hrdinka byla extrémně nesympatická (jojo, když se zanedbá výchova v mládí, pak to takto dopadá), ale fakt jsem se málem uzíval ke spánku. Co ale určitě musím pochválit je hudební doprovod - sice se vybrané písně k filmu dvakrát nehodily, ale aspoň něco mne semtam vytrhlo z letargie... (13.12.2010)

Daniel Day-Lewis a jeho "malá domu" pro svou manželku Rebeccu Miller. Tématicky zajímavé, ale Ballada o Jackovi a Rose se minula účinkem pro své načasování, přestože má co říci. Tohle je film, co měl být natočen začátkem 90. let nebo ještě dřív a Rebecca se neměla bát odpovědí. Takhle jen předhazuje, manipuluje a (pro mě osobně) dělá především z mladé Rose hloupého otloukánka osudu. (12.10.2011)