Sador, vládce vesmíru

Statečný poslední pokus uhájit brakové teritorium před Spielbergy a Lucasy (a posléze třeba Nolany) s jejich mamutími rozpočty umožňujícími prodat kdejaký kus škváru jako zboží nejvyšší jakosti et item hlubokomyslnosti, aneb nic nepředstírající, laciná, zvrhle zábavná míchanice ze Star Wars, Star Treku, Sedmi samurajů, Sedmi statečných, Barbarelly, Venuše a sedmera pohlaví a kdovíčeho ještě, to vše s hudbou nadměrné velikosti od ambiciózního mladíka Jamese Hornera. Strávit část hradišťské filmovky s třináctiletým synátorem a střídat se s ním u výběru filmů může člověku přinést nečekaná potěšení. (31.07.2016)

Mezi filmy přiživujícími se na úspěchu "Star Wars" ční Rogerem Cormanem produkovaný "Sador, vládce vesmíru" jako zábavný, ale překvapivě i sebeuvědomělý meta brak. Všichni vědí, že Lucas si zásadní prvky vyprávění vypůjčil od Akiry Kurosawy z "Tři zločinci ve skryté pevnosti", takže tentokrát tvůrci sáhli rovnou po mistrově největší klasice, "Sedmi statečných", teda "Sedmi samurajích" ;). Své vzory nikterak neskrývali a tak se ústřední planeta jmenuje Akira a v hereckém obsazení dokonce figuruje Robert Vaughn ze "Sedmi statečných", který takřka doslovně kopíruje svou postavu z klasického westernu. Vedle toho "Sador" pobaví jako naivní báchorka spíchnutá za pár šupů, která namísto epičnosti a spektakulárnosti Lucasovy ságy sází na otřepaná klišé, hrstku prvoplánových fórků, pokusy o patos a především pak na absurdní skvadru postav, které mají tvořit zdejších sedm strážců galaxie. Jejich obsazení samo je zdrojem nemalého pobavení, když ti zasloužilejší či přinejmenším ostřílenější jako Robert Vaughn, John Saxon či George Peppard jedou na volnoběh, zatímco mladí naivové jako hvězda televizní selanky "Waltonovi" Richard Thomas či v blouznivých kostýmech napasovaná Sybil Danning naopak hrají jak o život, protože si myslí, že tohle bude jejich velký průlom. Nejvíce pak překvapí chvilkové záblesky tvůrčí nápaditosti, které díky rozklíženě epizodickému vyprávění přicházejí zcela nečekaně jako například motiv se Sadorovou rukou. Hlavní slabinu filmu představují vesmírné souboje, které i přes směšně zanícené herectví všech zúčastněných prostě postrádají prostorovou koncepci, neboť Corman z prkenice nedal ani chlup navíc, aby třeba mohla být v akčním záběru víc jak jedna loď najednou. Na závěr se jako u řady jiných filmů z produkce Cormana sluší připomenout, že král báček vlastně postavil moderní Hollywood - na "Sadorovi" se za kamerou sešli budoucí věhlasný animátor Jimmy T. Murakami, John Sayles, James Horner, James Cameron či Gale Anne Hurd. (27.03.2016)

Nepokrytě naivní vykradačka Star Wars a Sedmi statečných má zvláštní kouzlo. Devítiletému tehdy mohla snadno vyrazit dech. Dnes ale hlavně fascinuje tím, co všechno mohlo Rogeru Cormanovi a spol. na začátku 80. let ve sci-fi projít a že to zvládli s tak mizerným rozpočtem. Samozřejmě to není žádná velká vzrušující jízda. Fandové obskurních zajímavosti dostanou podívanou spíše ve stylu Jacksonova výpravného videoklipu Captain EO než stylově přestřeleného Flashe Gordona, natož ty Star Wars. (27.01.2012)

Je zaujímavé, že všetky tie klony Star Wars, ktoré sa objavili po premiére prvej epizódy upadli do zabudnutia. Asi za to môže slabá kvalita ich nasledovníkov. Pritom technická stránka vesmírnych súbojov je v Battle Beyond the Stars v pohode a celkom sa vyrovná aj Star Wars. Príbeh o záchrane planéty, ktorú si chce podmaniť chamtivý zloduch by tiež mohol fungovať. Ale ono to tak nejak nefunguje. Filmu chýba tá rozprávková atmosféra Star Wars. Celkovo postavy príliš v tomto filme nefungujú. Je to zmes rôznych divných mimozemšťanov s nezmyselnými motiváciami a dialógy sú miestami tak trápne, že ma rozosmiali. Ty si teplý. Mám analyzátor. Nie, zozadu nie. Ani herci to nevytrhnú. Hlavný hrdina je bez charizmy. Zopár známejších ksichtov si to tu po Seagalovsky znudene odsedia. Aspoňže na Darlanne Fluegel sa dobre pozerá. Výsledok nakoniec pôsobí ako blbý trash s trošku väčším rozpočtom. 4/10. (23.05.2020)

Dnes podobné slátaniny točí Asylum, v sedmdesátých a osmdesátých letech parazitovalo na lepších a úspěšných filmech New World Pictures. Tenhle konkrétní mockbuster nepokrytě vykrádá (a jinak se to ani nazvat nedá) Hvězdné války. Dělá to mizerně, protože i když okopíroval snad úplně všechno kromě světelných mečů, tak je v každé jednotlivosti, mimo hudby, o čtyři třídy horší. Ani ten James Horner film nezachránil. Battle Beyond the Stars by nepomohlo, anii kdyby k němu soundtrack složil sám Johann Sebastian Bach. (20.06.2014)