Dveře dokořán

Takýto typ filmov je v súčasnosti, už od dôb prvého Innarituovho filmu, veľmi populárny. Prepletené medziľudské vzťahy v moderných megapolách, ľudia, ktorí hľadajú samých seba uprostred mestskej džungle, nádych v tomto prípade európskeho artu a nejaké superstars v hlavných úlohách. Lenže podľa mňa je scenár mierne nedotiahnutý a tento pocit umocňuje vo mne strih, ktorý film ešte viac rozbíja. Tie tržby budú odrazom nie len komerčnosti súčasného publika, ale aj mierneho sklamania Minghellových fanúšikov. (08.10.2012)

Mladý architekt osciluje mezi svoji dokonale chladnou ženou ze Severu a nedokonale vášnivou Jižankou. U obou hledá cit a ani u jedné nenajde vztah bez kazů a bolesti. Manželská krize řešená banálně nevěrou je aspoň lehce stravitelnější tím, že nevěru provázejí nebanální okolnosti. Ale v podstatě je to nudná záležitost bez výraznějších scén nebo zajímavých dialogů. Je to dost povrchní, jako divácký zážitek to nezanechává stopy. (29.04.2018)

Už dlouho jsem neviděl dobrý a chytlavý film o lidských vztazích, osudech, dramatech celkem všedního života, vnitřních pochodech. Minghella dokázal vymáčknout z minima maximum, a to i za pomoci skvěle sedícího a výtečně hrajícího Law-a. Bez těchhle dvou bych šel s hodnocením podstatně dolů, protože jinak film nemá napříkrat oproti pár dílům telenovely co nabídnout. Obzvlášť pokud je natažený na dvě hodiny filmového pásu... (28.10.2008)

Dveře dokořán zpočátku nakousnou velmi atraktivní témata a rozehrají zajímavou zápletku, bohužel vše začne s postupem času vyznívat tak nějak do ztracena a naivní rozuzlení v tom jen utvrdí... Minghellovo drama je zajímavé, bohužel po skončení nezanechá v divákovi žádnou výraznější stopu.... bohužel... (05.02.2007)

Aj keď je tento Minghellov námet asi najobyčajnejší z jeho snímkov, podstata a hlavná myšlienka sú tými hlavnými vodiacimi prvkami, ktoré mu pomáhajú povýšiť sa nad nejeden film. A dôkaz, že aj malá zápletka dokáže film rozprúdiť na skvelý myšlienkový, no najmä herecký koncert. Hlavná línia je bez pochýb spracovaná aj zavŕšená na jednotku. A možno to už nedovolila minutáž, alebo zbytočná komplikovanosť, no postavy Bea a Oany si zaslúžili podľa mňa viac priestoru. To už je ale len taká výčitka, keď už skoro nie je čo vyčítať. A teda každú scénu som si vychutnával skvelej réžie so smutným vedomím. 95%. (20.04.2008)