Angel-A

Krásný a po výtvarné stránce dokonalý snímek, který jakoby mne vrátil do doby, kdy jsem poprvé shlédla Amélii z Montmartu a potěšil mě stejně jako kdysi ona (a není to jen tím, že si zde zahrál Améliovský Jamel Debbouze). Je to tím, že ač už je to pátý den po shlédnutí, stále na něj nedokážu přestat myslet a jen pouhá vzpomínka na něj mi ihned zvedne náladu. Zase jsem našla jednu svou srdcovku. (11.03.2007)

Nový film Luca Bessona svými kvalitami nesahá jeho starším snímkům ani po kolena. Besson tu sice opět rozvíjí své oblíbené téma (hrdina se pohybuje na okraji společnosti, je uzavřený sám do sebe, vnější podoba a nesympatické chování odvádějí pozornost od osobnosti, která bývá až černobíle kladná (např. Leon, a vlastně i hlavní hrdina z Utržený ze řetězu)) , ale tentokrát nedokáže svým postavám vdechnout nadčasovost. Ústřední dvojce mě nijak nezaujala, a vedlejší postavy...darmo mluvit. Vzpomínáte na zdrogovaného Oldmanova policistu z Leona, nebo Renova čističe Viktora z Nikity, nebo Renovu postavu z Magické hlubiny? Ty postavy vám utkví v paměti. V Angel-A nic takového není. Provařené téma, provařené výkony. I tak Besson režíruje slušně. Často zaujme kompozice obrazu, vtipný střih. Nedá se říci, že bych byl zklamán. Besson strávil takovou dobu psaním dementních scénářu typu Taxi Taxi, že to na něm prostě nemohlo nezanechat nějaké stopy. Asi nejde současně budovat francouzský Hollywoodu a být nejlepším francouzským režisérem. Na Angel-A je vidět, že ho točil profesionál - dřív bych ale použil slovo génius. (05.07.2006)

Po šiestich rokoch si Luc Besson sadol na režisérsku stoličku a natočil príbeh o hľadaní samého seba, o nachádzaní cesty k sebe, mierne humornú a miestami dojemnú epizódu zo života drobného popleteného podvodníčka, ktorý sa musí naučiť mať rád sám seba a na to je mu z neba poslaná vysokánska blonďatá kráska (podoba s milou jovovich určite nie je náhodná). čiernobielosť filmu si neviem vysvetliť, určite by sa dala mnohými diplomatickými okľukami zdôvodniť, no pre mňa je to stále iba akési manieristické gesto. V porovnaní s tým, s čím sa naposledy predviedol (teda "Johanka z Arcu") si režiesérsku reputáciu mierne napravil, s dielami predošlými (nikita, leon, magická hlbočina alebo dokonca aj piaty element) sa však merať nemôže. Síce mi to v mnohom práve leona pripomínalo, predsa len je to už trošku vykalkulovaný film (zrejme mierny deformácia dlhoročného bessonovho pôsobenia na poste producenta) a scenár je tiež poznamenaný známkami predošlých projektov, aj keď celý francúzsky, v závere sa zvrhávajúci do americky romantických klišé - ten záver by som vzhľadom na celkom solídne rozohraný a komorne odprezentovaný príbeh celý čas balansujúci na hrane uveriteľného a magického vyriešil rafinovanejšie, ale pán besson si svoje postavy obľúbil možno až príliš, než aby im nedoprial VŠETKO a plnými dúškami, preto to vyznieva trochu neuspôsobene. Na comeback, ak už chcel, aby nám v sálach padli sánky a povedali sme si, "konečne si späť, Luc náš úžasný" trochu umiernené a nevýrazné, rozhodne však nie zlé, naopak, obracia do bessonovu tvorbu do vôd skôr klubovejších nezávislejších filmov, stačí to už len buď viac poeurópštiť alebo potom rozhodne neváhať niekde na pomedzí a rozbaliť to v plnej bessonovskej akčno-vtipnej paráde. lebo rozpačité postávanie jednou nohou v jednom smere a druhou niekde inde nesvedčí žiadnemu filmu. v tomto anjelskom story to však nie je natoľko badateľné, aby to vadilo. ostatne, aby som neomieľal stále to isté, na záver pochválim jamela debbouze, ktorý naozaj vynikajúco zahral svoju rolu, dalo by sa povedať "jednou rukou" - klobúk dolu. (01.07.2006)

Zvláštní mix již několikrát viděných motivů v přesto originálním a podmanivém podání. Angel A je příjemnou až hřejivou výpovědí o tom, jaké by to bylo mít vlastního anděla. Rozhodně to není bezchybné a zaručeně to nesedne každému. Nicméně i přes svoje chyby (například přestřelené finále) je Angel A emočně silnou záležitostí která dokáže na diváka zapůsobit. (11.03.2012)

Nějak asi začínám Bessonovi pořádně přicházet na chuť. Opět neměl potřebu vytasit na diváky nic složitého. Naservíroval divákům jednoduchý a milý pohádkový příběh o čmoudovi, kterého odevšud vyhazují (dokonce ani ve vězení si ho zamknout nechtějí) a kterému tikají poslední hodiny života, načež do jeho života na poslední chvíli vstoupí anděl - žena, která dá jeho životu smysl. Trošku cítím ve filmu připodobňování našich drahých poloviček právě k andělům. Těžko říct, zda je to jen můj pocit, nebo režisérský záměr. Náš čmoud se tedy postupně učí žít, všímat si všech těch krás kolem sebe a vyplout z materiálního vězení a být konečně volný a svobodný. Na oplátku něco málo naučí i svého andílka. Sledujeme tedy přerod permanentně napjatého člověka, který je věčně nespokojený, neboť se stále za něčím žene a nedovede cítit radost z dílčích úspěchů, protože stále před sebou vidí nějaký problém. Tahle celková myšlenka je opravdu krásná. Film nádherně obsáhl řešení existenčních otázek a všechno proložil jemnou romantikou. Besson umí dokonale pracovat s mými emocemi a ani tato pohádka mě nenechala chladným. Krásná byla i čmoudova průvodkyně Rie Rasmussen, na kterou se mi moc hezky dívalo. Líbilo se mi i zdravě rasistické zvolení černobílého formátu, které dokonale zdůraznilo ústřední černobílou dvojici. Pochvalu si zaslouží i naprosto vynikající hudba. (29.04.2019)