O rodičích a dětech

V úvodu dlouhého rozhovoru říká otec (J. Somr) synovi (D. Novotný), že dialog je jen iluze. A tento film je jen iluzí, že se jedná o komedii, drama či poetiku. Od všeho sice trochu, ale chybí originalita. Předvídatelný je paralelně se odvíjející vztah synovy přítelkyně a "Syčáka". Rušivě působí přemíra flashbacků, ve kterých dominuje témata o ženských, trochu o alkoholu a v úvodu o kulinářství (i kanibalismu). Občas zaujme nějaká hlubší skorofilozofická hláška, ale celkově průměrný film bez výraznější atmosféry. (03.07.2010)

Hřejivý, vtipný, obyčejně lidský a hlavně trefný a pravdivý snímek, podaný skrze vybroušenou formu (osvědčená parta Michálek, Štrba, Lorenc, Hladík), jenž rozžehává jedno ze světýlek naděje, že český film není nutno používat jenom jako nadávku, ale že i o těch rodinných vztazích se dá stále ještě něco málo říct. 4 a ½. (25.09.2008)

Na první pohled nevinná konverzačka na téma chlapi / ženský / fotři / matky / syni, v níž ovšem bije srdce pochroumaný chlapskoženský chemie vostošest. V různých myslitelných polohách, z nichž navzdory slovu "komedie" nikdo není moc šťastnej. Novotný se Somrem boží, "herečka jedný role" Kroftová jakbysmet. Ústřední hudební motiv Michala Lorence je pak skvělej dezert po obědě, kterej byl výživnej sám o sobě. (02.11.2019)

už vod dob kely femily mě tydle rodiný atrakce nijak zvlášť neberou,,,tady už de sice i celkem poznat jestli má dotyčnej protagonista lulana, ale i tak ve mě tendle film zanechal jakejsi schizoidní nádech ...něco podobnýho sem zažil předloni, když sem na vesnici přebíhal asfaltku a srazil mě kominík na kole....na jednu stranu pepík z rodu somrů, na druhou vodopád jalovosti z úst luboša a jeho maminy,...a protože podle starého romského přísloví je tasemnice jen tak silná jako její nejslabší článek....musím se nyní zavrtat hlouběji než kdy jindy a vylovit pro daný účel pouze dvě, takřka nestrávené, pecky (16.01.2009)

Dvě dvojice, dva nekonečné (někdy humorné, občas lidové, ondy i intelektuální) dialogy, ... a to v plných 110 minutách. Kdo hledá ve filmu pouze zábavu, akci a nesmysly ujetých scénáristů a režisérů, nechť se raději nedívá a pustí si Van Helsing. Kdo hledá ve filmu odpověď na mnohé životní otázky a případné poučení, nechť se tedy pokusí v tomto snímku najít odpověď na otázky soužití rodičů a dětí, na otázky o nenaplněných přání dětí i jejich rodičů, a nakonec i na otázky ohledně vzájemného nepochopení a následných domněnek a chování. Josef Somr exelentně zahrál klasického "tatíka" v letech, který si uvědomuje spousty svých "mladických" chyb v rodičovské výchově a právě snad proto projevuje přehnanou starostlivost o svého syna (45) ve snaze ochránit ho před stejnými chybami a léčkami života. Ale žádný tatík, ( tedy ani já), nepochopí, že každé dítě si musí napřed rozbit nos, než pochopí (... tedy to dítě, a třeba i čtyřicetileté), že ten "tatík" měl vlastně pravdu. PS: Lepšího komunistu, než Lábuse ve vytahaných červených teplákách "na půl žerdi" s lahví desítky si opravdu představit nedovedu. :-) (Dále odkazuji na komentář CaptainNor) (15.11.2008)