Rozpolcený

Welcome back, Shy. Aj keď to nie je úplne suverénny comeback, pretože film by potreboval v rozpočte predsa len nejaký ten miliónik navyše, hlavne na lepšieho strihača (je to zbytočne dlhé a 20 minút dole by tomu vôbec neuškodilo) a Jamesa Newtona Howarda. Množstvo klasických Shyamalanovských scén totiž kvôli zlej hudbe nemá ten emočný dopad čo by mal mať. A je to škoda, pretože film sa fakt podaril. Všetko však zachraňuje záverečná dvojminútovka, keď sa niečo ozve vo zvuku a ja som sa až do záverečného záberu snažil udržať v kresle a nezačal na celé kino vrešťať nadšením. 8/10 (22.01.2017)

Popravdě se mi to líbilo tak napůl. Lepší momenty střídají nudnější pasáže. McAvoy výborný. Jako celek to na mě ale moc nezapůsobilo, hlavní myšlenka filmu je celkem těžce stravitelná. Nejlepší je snad poslední scéna a připomenutí Vyvoleného. Jsem hodně zvědavý, co přinese propojení těchto dvou filmů v připravovaném kousku Glass. 65% (09.01.2018)

Říká se, že tímhle filmem je Shyamalan zpět. Ja mám však pocit, že nikdy tak úplně neodešel. Točí až na výjimky stále stejné věci. Duchařiny, nebo minimálně thrillery, mnohdy s napřirozenými prvky, kde hlavní prim hraje 90 procent délky filmu kristalizující pointa, která na konci více či ménně šokuje. Když se ale jednou nastaví pravidla, je dobré se jich držet. A tak když se celý snímek nese v podtónu reality fyzikálních zákonů současného světa, je dobré se jich držet celou stopáž. Protože ten závěrečný game-changer mne vyloženě iritoval. A je to jeden z důvodů, proč propadlo třeba Now You See Me, které svými digitálními trikovými eskapádami nejednoho filmového fandu nasralo. Snad alespoň McAvoy dostale nějakou cenu za jeho výkon, byl totiž bravurní ! (29.01.2017)

Král je zpět v plné parádě. Zatímco jiní to do vás perou dvě hodiny a na konci vyměknou, Shyamalan víc jak polovinu filmu utíká ke komediálním proprietám, které jsou s vědomím, že ve sklepě jsou proti jejich vůli drženy tři mladé holky, docela creepy. A tak zatímco si McAavoy roztomile šlape po jazyku, nebo je přísně hnán OCD (kdyby akademie nebyla vyhraněná vůči některým žánrům, nominace by jej neminula), někde vzadu začínáte tušit vkrádající se zlo. Poslední půlhodina je čistá fantasmagorie hnaná do extrému, ale filmařsky tak precizně zvládnutá, až vám ten temný vibe vyklepe díru z hlavy ven. Anya Taylor-Joy bude jednou velká hvězda (snad i mimo žánr). PS: Barová scéna není zbytečná, je to sebevědomý a odvážný vtípek, který odkazuje na dobu, kdy v nás někteří lidé a některé věci budili samozřejmou jistotu. (19.01.2017)

Hleď bezvěrče, jež si tvrdil, že geniální vizionář a režisér indického původu M. Night Shyamalan už je dávno za zenitem. Po sérii komerčně ne příliš úspěšných (ale podle mě vůbec ne špatných) filmů totiž přichází s filmem, který se opět babrá v šíleně zajímavé myšlence a tu zároveň podporuje prakticky naprosto stoprocentní herecký výkon Jamese McAvoye. Nevím, co má Shyamalan v hlavě, když vymýšlí tak náročné náměty, ale musím říct, že to z té hlavy dostává na plátno naprosto úžasně a hlavně ve mně vytváří takové pocity, že podobné bych si sám nikdy nevymyslel. Během tohoto filmu jsem měl dokonce pocit, že sleduju něco, co přepisuje filmové dějiny a o čem se jednou bude přednášet na vysokých školách. Až tak na mě tento film zapůsobil. (22.01.2017)