Tobruk

Český Lev 3 : Kamera, Hudba, Zvuk + 5 nominací: Nejlepší film, Režie, Scénář, Střih, Výprava + Plakát .... ... ... ... ... .. http://www.csfd.cz/film/4609-red-badge-of-courage-the/ + http://www.csfd.cz/film/21503-red-badge-of-courage-the/ (09.09.2008)

Už dlouho jsem nebyl tak hrdý na vlastní dějiny, stejně jako na české filmaře. Marhoul natočil válečný film bez jakýchkoliv kompromisů a stal se z něj filmař, který už nemusí koukat přes rameno zahraničním kolegům. A asi to největší plus je skutečnost, že Michal Novotný konečně dostal roli, která je nejen dobře napsaná, ale hlavně není navýsost trapná. Navíc u Tobruku můžu spokojeně říct, že podobný film se bude hledat jen těžko. Zapomeňte na jakékoliv žánrové propriety, schémata či strategie. Tyhle berličky Marhoul nepotřebuje. (15.09.2008)

TOBRUK je hodně nedivácký film, jehož koncept spočívá v oddramatizování jakékoliv události (pokud břijde na bitvu, jsou rázné a končí dřív než začnou, vrcholy jednotlivých scén nevidíme - viz např. výcvik se zabodáváním bajonetu do "střev") a co nejuvěřitelnějším podání, s čímž souvisí obsazení nepříliš známých tváří a celková fyzičnost až pudovost toho filmu (takže se tam prstí prostitutky a sere se na suchém - v poušti doslova - záchodě, mouchy sedají na krev apod.). Nejedná se o válečný velkofilm (pokud byly do něčeho ty peníze narvány, tak do zvukových efektů a hudby, dvou výrazných atmosférotvorných prvků), přestože s takovým očekáváním vzhledem k reklamní kampani na něj lidé půjdou, ale o pomalu vyprávěné epizody války relativizující pojem hrdinství a pojednávající o dopadu války na člověka a jeho psychiku._____ Film se nepodřizuje klasické dramaturgické výstavbě, protože i když začne všedně, skončí "z ničeho nic", a proces vyprávění je vyprázdněný, protože chybí jakákoliv expozice a o postavách nevíme nic, jde o styl a pohyb postav v prostoru (zde je nutné ocenit výbornou práci s hloubkou ostrosti, s více plány najednou a mimozáběrovou montáží). Pomalý temporytmus odpovídá apatii vojáků, těch několik výbuchů je a ani nás z letargie nevytrhne a když už se na záměrnou pomalost filmu naladíte, dílo si dovolí ústřední postavu vyvést z dění - a tím i diváka - na několik desítek minut. Změny úhlů pohledu ("Židák" nás provádí první třetinou filmu, v níž jsme vystaveni výcvikovému drillu a nudě, vojín Pospíchal ve druhé třetině zprostředkovává probuzení se do válečné deziluze a v závěru se pohledy obou vojínou střetnou) zase souhlasí s tím, co se o válce právě říká._____ Pokud jsem měl s něčím problém, je to závěrečný povinný a patetický titulek, přestože je TOBRUK jinak zcela nepatetický a nesentimentální, a se zpomalováním vyhrocených scén v "hrdinských" scénách, což se tře se zbytkem filmu. A věřte, že stávající hodnocení není "v rámci českého polistopadového filmu" (tj. nadržování), protože po VENKOVSKÉM UČITELI se jedná o další světově vypadající záležitost, která je ambiciózní a umělecká, protože nabízí osobní vidění světa a jeho problémů prostřednictvím vytříbeného filmařského jazyku. V nejlepším slova smyslu mi to připomínalo Gitaiovy filmy. 90% (12.09.2008)

Konečně vznikl český film, který nevypadá ani trošku česky. Tvůrci si na tom prostě dali záležet a vytvořili dokonalé válečné drama, které splnilo přesně ty požadavky, které se od něj očekávaly. Václav Marhoul natočil film, kterým dokáže vzdát hold československému pluku, který v Tobruku bojoval. Ne příběhem, ale odvahou, se kterou čelí, nejen nepříteli, ale hlavně krajině. Tobruk je přesně ten typ válečného filmu, kterému především na příběhu nezáleží, hlavně tedy proto, že nějaký příběh rozhodně vyprávět nechce, jemu jde skutečně o jediné, připomenout, že tam někdo bojoval, a že bojoval hrdě za svojí vlast. Na film jsem se těšil přes dva roky a nakonec jsem se dočkal. Tak nějak jsem šel do kina s tím pocitem, že plný počet tomu nedám, ale i tak jsem z kina odcházel nanejvýš spokojený. Vznikl totiž film, který by se podle mě dokázal prosadit i v cizině, a to nemálo. Vznikl totiž film, který ukázal, že i naše země dokáže natočit něco tak efektivního, akčního, s výbornými efekty, parádní režií a hlavně nezapomenutelným nápadem, který se neztratí. Tobruk je film, na který se nezapomene, protože dokázal dle mého světu natrhnout prdel tím, že se natočil za opravdu málo peněz, na co může být právoplatně hrdý, že se v něm objevili i pro Čecha ne příliš známí čeští herci, že Marhoul si dal tu práci, a ukázal se jeho perfekcionalizmus a dokonalost záběru. Prostě jsem na to hrdý, že jsem na takový film mohl jít do kina. Měl jsem radost a i dobrý pocit, že jsem mohl podpořit něco takového. Tobruk je pro mě film hrdina, který se v české kinematografii rozhodně vyjímá, a to nemalou měrou a nakonec uděluji pět hvězd, protože tenhle film si ho jednoznačně zaslouží, na úkor toho, jak ho zde lidí hodnotí. (19.09.2008)

... A jako osamělý poustevník se toulal po vyprahlé pustině. Zbaven zdravého rozumu nad hrůzami, které ho potkaly, bloudil osamocen pustou krajinou. Tobruk mohl být skvělý válečný film. Jenže zde byla spousta věcí, které mu to ne zcela plně umožnily. Sázka na neznámé herecké tváře vyšla, neboť chlapci se skutečně snažili a jejich dialogy zněly až na několik okamžiků věrohodně. Scénář je vytvořen kvalitně, ale spolu s obsahovou stránkou děje, která je velmi slabá, nedokáže tento film nabídnout nic víc, než zcela průměrný zážitek s několika málo drsnými momenty a sympatickými postavami. Přišlo mi, že film je až moc "český", nemá skoro žádný zásadní příběh, z něhož bych cítila to pravé, syrové válečné peklo, či měla dojem, že se jedná o silné a mrazivé drama. Chyběla mi větší míra autentičnosti, uvěřitelnosti, větší propracovanost charakterů, k nimž by se divák mohl přimknout a ponořit se více do děje. Celé to na mě působilo jaksi prázdně, jakoby všechno zůstalo stát kdesi na okraji. (29.08.2011)