Koření života

Co jsem čekal, to jsem dostal. Koření života je klasická romantická komedie bez přidané hodnoty. Hrdinka Kate se nám hlásí přímo od sporáku, nemá soukromý život a práce šéfkuchařky v luxusní restauraci se stala jejím posláním. Jenže osud a scénárista tomu chtěl, aby při autonehodě zařvala její sestra a Kate se tak namísto truchlení musí vypořádat s péčí o dospívající neteř Zoe. Zbytek znáte.. život nabízí i pestřejší barvy a důležitější věci než jen správně naaranžovaná rybí pochoutka. K tomu všemu jí vytáčí nová kuchařská posila Nick, který je nejen těžkou konkurencí, ale stál by i za hřích.. Jenže osud a scénárista tomu asi chtěl, abych hlavní hrdince (Catherine Zeta-Jones) nedržel palce, protože se chová odtažitě a diváka si nezíská. A stejný osud a scénárista tomu zřejmě chtěl, že scénu rozjasňuje až energický Aaron Eckhart a neotravná Abigail Breslin. Režisér Scott Hicks, který si udělal jméno na těžkých psychologických dramatech (Záře, Sníh padá na cedry), ale předkládá scény, v nichž se věci dějí zcela očekávaně.. vypulírovaná jednohubka, která na pár desítek minut zachutná.. ale zasytit nedokáže. (22.05.2010)

Lacině rozehraná romance. Ale ne tím běžným laciným způsobem, ale jinak. Scott Hicks se snažil příběh zkomplikovat těžkou životní situací, to se mu povedlo, ale způsob, jakým celou věc překládá divákovi, je hodně arogantní. Aniž byste si stihli udělat názor na Kate, je vám vrženo do tváře, že ji prostě musíte litovat a že jí prostě musíte držet palce. A to je špatně. V romantickém filmu musí vzniknout chemie a k chemii potřebujete divácké sympatie, bez nich to prostě nejde. Catherine Zeta-Jones je nakonec pro Kate (překvapivě, protože jsem ji nikdy nemusel...) sice získá, ale on i zbytek filmu je neslaný-nemastný, a to je u snímku z gurmány vyhledávané restaurace lehce napováženou. Potěšila mě ale výborná hudba, která naopak pro gurmány, alespoň ty hudební, byla. [březen 2008] (24.03.2008)

Hicks tady docela solidně balancuje mezi romatickou a dramatickou linií a působí to na diváka docela věrně a taky se mu hodně daří plyně proměňovat depresivní atmosféru na pohodovou a naopak, ale přece jenom celýmu příběhu tak nějak schází trochu jiskra a nápad Co se týká dvou hlavní postav, tak Catherine Zeta-Jones je tady výborná, u Eckharta mi přišlo, že se tam moc nehodí, ale nakonec do příběhu sed skvěle a doplnil tam přesně to co film potřeboval. Pro mě docela osvěžení po romantických komediích s prvky dramatu, kdy je příběh většinou totožnej jako u ostatních podobných exemplářů (02.01.2008)

Koření života je další "rádobyskvělá" americká komedie, která má jednu výhodu oproti ostatním. A to je malá Abigail Breslin, která celý tento snímek pozvedla někam k průměru. Bohužel Eckhart ani Jones se mi tu nelíbili. Příběh je celkem zajímavý, tedy z prostředí kuchyně a dobrého jídla, po kterém sem dostal docela hlad. Ale bylo to moc klišoidní a naivní, tedy vůbec ne originální. A to me hodně mrzí, protože tahle slaďárna měla navíc. Takže to ani není na ten průměr. 45% (02.12.2011)

Kvůli stále pěkné Catherine (byť její dřívejší "sexbombovitost" už je zřejmě nenávratně pryč), šarmantnímu Aaronovi, roztomilé Abigail a mé lásce k dobrému jídlu a stále se zvětšujícímu zájmu o gastronomii (ano, může za to především Zdeněk Pohlreich) tomu odpustím i tu spoustu sentimentu a ubrečenosti... Jinak typický film na jedno zhlédnutí - ničím výjimečný, lehce zapomenutelný, ale aspoň neurážející, relativně milý (na tom má největší zásluhu Eckhart, jehož je pro tuhle esenciální průměrnost skoro škoda) a ne k smrti nudný. 60 % (25.12.2010)