Režie:
Linda Kallistová JablonskáScénář:
Linda Kallistová JablonskáKamera:
David CysařVOD (1)
Obsahy(1)
Jsou mladí, zapálení pro ideály, politiku... a jednou nám možná budou vládnout. Oceňovaný dokument režisérky Lindy Jablonské o členech levicového Komunistického svazu mládeže a pravicových Mladých konzervativců.
Kdo jsou mladí lidé, kteří nám mohou za pár let vládnout? Režisérka Linda Jablonská sleduje činnost mladých konzervativců a komunistů v období před parlamentními volbami v roce 2006. Co najdete v knihovničce mladé levice a co u mladé pravice? Dovedli by si jedni představit, že by chodili s člověkem, který kope za druhou stranu? Jaké mají rodinné zázemí, co je k politice přivedlo? A hlavně – co se stane, když se sejdou všichni dohromady, třeba na 1. máje?
David z Komunistického svazu mládeže by po vyhraných volbách nejradši odjel s traktorem budovat kolchoz, s Veronikou se seznámili na zájezdu po stopách Slovenského národního povstání. Jirka by bral post ministra vnitra, Honza se klaní památce sestřeleného sovětského letce, Marek obětuje veškerý volný čas kandidatuře na předsedu Mladých konzervativců a druhý Honza dal mamince k Vánocům plakát Václava Klause. Ve filmu se tak obrazně potkávají Stalin, Che Guevara a Miroslav Grebeníček s Georgem Bushem a Václavem Klausem, panelákové 1+1 stojí proti luxusnímu darovanému bytu a revolta proti rodičům kontrastuje s pokračováním v otcovské tradici. Ať už se šestice hrdinů dokumentu Kupředu levá, kupředu pravá dívá nalevo nebo napravo, všichni si k problémům, které věk kolem dvacítky obnáší, přibrali navíc starost o věci veřejné.
Mohla by to celé být jen zábavná hra na politiku, kdyby někteří z hrdinů filmu už teď skutečně nefigurovali na kandidátkách parlamentních stran. Pokud chcete vědět, jakým způsobem hodlají ovlivňovat věci, které se týkají nás všech, Kupředu levá, kupředu pravá vás s nimi seznámí. Za deset let by totiž mohlo být pozdě.
(oficiální text distributora)
Recenze (132)
Politika je mi u řiti. Nejdu doprava ani doleva. Ale tohle je vážně extrém. Banda mladejch Komančů proti partě Klausofilů. Dokument nikomu nenadržoval, nic nebylo sestříhaný, prostě v pohodě. S mladejma komunistama bych v jedný místnosti vydržel tak pět minut, než bych jim rozmlátil květáky. Ty sešlosti byly vtipný hlavně v tom, že polovina Komančů byla v posledním stadiu života a vylučovala do plen. Naopak Modráci jako mladý zbohatlíci s Klausem nad postelí aspoň více méně vypadali slušně a měli snad i něco v hlavě. Ale na pivo bych s nima nešel. Nicméně pokud by mi bylo vyhrožováno smrtí abych si vybral, radši bych šel doprava, než k tomu rudýmu póvlu. A pokud jednoho dne vyhrajou komunisti, uvidíte jenom moje podrážky, jak mizej směrem na západ. Nicméně za jednim si stojim-pokud DS byla zrušena, KSM by měl bejt zrušen taky! A to bez pardónu! ()
Tak nevím co je horší: mladí komunisti (se kterýma sice může být prdel a fajn pařba), kteří by zase znova vrátili časy sociální rovnosti a bratrství vůči boji proti západnímu imperialismu nebo mladí konzervativci, kteří se berou nesmírně vážně a už se vidí za 20 let v křeslech současných politiků. Pomoc nám pánbůh, jestli to tak za těch 20 let skutečně bude. ()
Tak nějak nevím. Naivita mládí je asi hlavním společným rysem tohoto dokumentu. Ty mladý komunisty a toho knírkatýho Che bych narval do dobytčáku a poslal na dovču na deset let někam do Severní Koreje... Hoši z ODS by se zase mohli alespoň naučit naší státní hymnu.. Průser je na obou stranách. Komunisté kvákali cosi o skvělé době po roce 1946 ač to nezažili a konzervativci zase hájili své prázné cosi před rudým morem a jsem si jist, že ani nevěděli proč. Hlavně o sebe dbát a skočit si do solárka... Po shlédnutí tohoto dílka, kde každý kus - to vskutku originál (bez ohledu na ansámbl) bych byl možná i pro to aby tu zase bylo království a vládl pevnou rukou král.... * * * ()
Je to bohulibé, když se někdo chce veřejně angažovat. Ty plesy stran vypadaly ospale. Já bych chodil s radikální feministkou, protože by si v restauraci nebo v kině za sebe vždy zaplatila. Hnědé a rudé košile jsou si podobné. Dokument vypadá jako když se sejdou příbuzní. Každý má jiný politický názor. ()
Připadal jsem si jako v ZOO. Jen s tím rozdílem, že v kleci jsem byl zavřený já skrz mříže pozorujíc stádo stupidních zvířat, kterak si beztrestně pobíhá po svobodě a tupě reprodukuje něco, co kdysi slyšelo od babiček a čemu ani nemůže plně rozumět. Pánové Enšpígle a Limo, přidávám se k vám do party, pojeďme poznávat tučňáky. Ale varuju vás - uvidím jednoho jediného tučňáka s červeným nebo modrým bříškem a jste mrtví! :-D ()
Galerie (3)
Photo © Aerofilms
Reklama