プライド
Pride
Obsahy(1)
Satonaka Haru je kapitán hokejového týmu a jeho spoluhráči jej velmi respektují. Hokej je pro něj vážnou věcí, zatímco vztahy se ženami jen pouhou hrou. Murase Aki je typická japonská sekretářka, která čeká na svého přítele, až se vrátí ze studií z ciziny, jenomže ten zřejmě nemá v plánu se vracet. A tak se její kamarádka rozhodne, že pro Aki nastal čas si najít nového přítele a bere svou kamarádku na hokejový zápas. Po zápase se dívky ocitnou na oslavě s hokejisty, kde Aki potkává Harua. (Zíza)
(více)Recenze (3)
Hodně věcí je v seriálu krásně přirozených a řekla bych, že většina dialogů je dobře vybroušena, bohužel, ačkoliv to má jen 11 dílů, tak to trpí neduhem asijských seriálů - konec je natáhlý, až to bolí kvalitu seriálu. Stačilo tomu těch osm a byl by to vážně povedený romantický seriál. Jenomže ono ne, muselo se to zamotat, natáhnout, vyplnit zbytečnou vatou a já musela snížit hodnocení. Nemluvě o konci, který je tak asijsky oblíbený. Naštěstí velkým plusem byla hudba od Queenů a herecký výkon Kimury Takuji, když hraje obyčejné chlápky, tak je zahraje tak přesvědčivě, že se člověk nemůže divit, že se do něj hrdinka bezhlavě zamiluje. Mohlo to být lepší. A rozhodně v tom nehledejte hokej, to je jen taková kulisa, prostředek, jak se ti dva mohli setkat a jak se jim to mohlo trochu zamotat. Krásné 3*. ()
Ľadový hokej a Japonsko nejdú zrovna ruka v ruke. V krajine vychádzajúceho slnka je tento šport skôr okrajovou záležitosťou, čo však nebránilo vzniku tohto seriálu z roku 2004. Napriek tomu, že jeho príbehová línia je vystavaná okolo hokeja, respektíve fiktívneho hokejového tímu Blue Scorpions, dielo kladie dôraz najmä na zachytenie medziľudských a ľúbostných vzťahov. Najväčšmi si potom všíma budovanie spočiatku zvláštne pôsobiaceho vzťahu medzi kapitánom tímu Halu Satonakom (Takuya Kimura) a úradníčkou Aki Murase (Yuko Takeuchi). Naprieč jedenástimi epizódami, ktoré seriál ponúka, sa dráma rôznymi smermi prehlbuje, pričom sa však nedá hovoriť o tom, že by diváka výraznejším spôsobom bavila. Snaha tvorcov v príbehovej rovine je síce citeľná, ale spôsob realizácie je pomerne plochý a nezáživný. V praxi ide o drámu, ktorej do veľkej miery dráma chýba. A rozvíjanie ďalších a ďalších rovín v rámci príbehu jej nijako nepomáha. Navyše, seriál vďaka opätovnému využívaniu mnohých predovšetkým interiérových lokácií budí dojem štúdiového počinu, čo takisto nie je plusom. Najvýraznejšou slabinou celého seriálu je však jednoznačne zobrazenie hokeja a hokejových zápasov. Tie vo väčšine prípadov vyzerajú takmer až tragikomicky, pričom na nich dobre vidno, že hokejová stránka seriálu má byť v skutočnosti iba atraktívnou kulisou pre rozvíjanie drámy, na ktorú sa kladie najväčší dôraz. Puraido je nepresvedčivým a nezáživným seriálom, ktorý neveľmi baví obsahovo aj spracovaním. Ak divák očakáva výraznú hokejovú stránku, nedočká sa jej. A z dramatického príbehového hľadiska to takisto nie je najlepšie, nehovoriac o tom, že naprieč všetkými epizódami znie hudba ohranej a preceňovanej skupiny Queen. ()
Tak tohle byla od Japonců vážně slabota. Příběh vpodstatě nulový (až zhruba do šestého dílu to má více méně epizodní charakter bez jakéhokoliv rozvíjení děje), písničky od Queen potěší, ale upřímně až na We will rock you se tam moc nehodily a ty hokejové pasáže mě normálně vytáčely - copak takhle vypadá hokej?? Chápu, že tvůrcům asi o autentičnost moc nešlo, ale záběry kdy hlavní hrdina jede sám na bránu a nikdo (!!) mu nestojí v cestě na mě byly prostě moc. Hlavní dvojka je sympatická a jejich vztah uvěřitelný, ale ten konec jsem nepochopila - to jako testoval její lásku, či co? A toho patosu a moralizování tam, o tom se nezdá ani Korejcům v jejich nejdivočejších melodramatických snech. ()