Destricted

Co k tomu říct. Takhle zhruba vypadá menší sešlost režisérů, které bych se osobně nebála označit jako explicitní, nadržená, nevkusná hovada třetího stupně, kteří považují svojí tvorbu za sexuální umění a přímo do ksichtu nám strkají, jak hluboký význam jejich takzvané umění má. Dovolte mi se vyzvracet. Balcan Erotic Epic: Je takový malý, úchylný, přímočarý pohled do balkanské kultury, kdy se máte asi roztéct kvůli nápadu, v němž režisér rozmístí do určitého symbolu pár nahých chlapů, ryjících rozkrokem o trávník a zabere to letadlovým pohledem. odpad!. Sync: Tady už bych se o to umění tolik nehádala. Spojení muže a ženy zobrazené v jednom jediném aktu z postupně navazujících, sestříhaných záběrů. To bylo oproti první povídce alespoň trochu vzrušující. Výběr hudby bych trošku pozměnila, ale jak je vidno, střihač s tím měl hodně práce.60%. Impaled: Trapnost, trapnost. Ani špetka ničeho, co by mohlo mít s uměleckým filmem něco společného. Nebyla tu vidět ani snaha. odpad!. Death Valley: Watafácká honička asi na nějaké texaské poušti s ošklivým chlápkem a v blbé poloze. Záběr krásně ostře naservírovaný, ale hovno v něm. 10%. House Call: To se teda můžu klidně podívat i na modernější porno.5%. Hoist: Sláva nazdar výletu. Konečně jsme se dočkali. Alespoň Barney to pochopil. Pojem sloučit umění a sexualitu. Tady jsme to viděli. A i když se mi na to nekoukalo snadno, musím ocenit velkou snahu a precizní detailní záběry.70%. We Fuck Alone: Gaspare, cos to proved? Pěkně sis to zmrvil tímto epileptický zachvat vyvolávajícím nevkusným blivajzem. A i když vím, že se ti to občas vymkne, pokaždé u mě máš velkou šanci, jen nejsi schopný vymyslet lepší nápad než výlet do rauše s nafukovací pannou. 20% (07.10.2013)

Moc si toho nepamatuji. Bylo to v noci, chtělo se mi spát a bylo nás více než dost. Pustilo se to, protože holky říkaly, že je to nechutné, ale že jim ještě pár krátkých filmů chybí. Nepamatuji si jména kratasů a ani kdo co natočil. Nejvíce mě však zaujal příběh muže jako součást soukolí a příběh o medvídkovi. U těchto filmů se všichni najednou rozpovídali a přemýšleli. (20.01.2011)

Balkan Erotic Epic (2,5*) - Docela roztomilé, leč nepříliš záživné přiblížení pro nás poněkud netradičního balkánského folklóru. Sync (3*) - Záběry souložících párů, sestříhané v téměř dokonalé posloupnosti do jednoho plynulého styku. Slušný experiment & mrzačidlo pro střihače. Impaled (2,5*) - "Obyčejný" nábor pornoherců, natočený ve stylu "video, který sem našel někde na netu" - absence jakéhokoli umění, pár zpovědí, pár odhalených těl, jeden pohlavní styk. Nic víc, nic míň - za tu chvíli se člověk nestihne nudit a možná se i pousměje nad některými kecy účinkujících gum. Death Valley (1*) - Pěkný "reklamový" look - ale kde je nějaký experiment/originalita/cokoli? Pučte mi pořádnou kameru a já seženu mnohem hezčího chlápka, který si ho ukázkově vyhoní při západu slunce. House Call (1*) - 70's porno se snad dá sehnat normálně a člověk ho nemusí trapně schovávat za nálepku "krátký experimentální film", ne? Hoist (3,5*) - Od prvních vteřin je Barney jasně rozpoznatelný - výborné namaskování i celková umělecká forma a nezbytný "hlubší význam". Na Barneyho však přeci jen tak nějak né-docela-naplněná "kvóta nápaditosti". We Fuck Alone (3,5*) - Zkrácení by tomuhle snímku určitě prospělo - minimálně by trochu získal na "naléhavosti". Název říká vlastně vše - Noého kamera to jen zdůrazní a epileptický obraz definitivně narve do divákovy hlavy - až má člověk chuť schoulit se svému chvilkovému sexuálnímu partnerovi do náruče a namlouvat si, že to tak není... (27.12.2007)

Za nejoriginálnější snímek z kompilace Destricted považuji Hoist z dílny audiovizuálního umělce Matthew Barneyho. Těsně v závěsu za ním stojí We fuck alone Gaspara Noého, jenž soustřeďuje esenciální prvky Noého stylu jako je nebezpečí, otevřeně prezentovaný sex a hrátky s perverzí. Jak je u něj zvykem, zcela pohrdá jakoukoli cenzurou a dráždí diváka jemu typickou manipulací s obrazem a rozčilujícím výběrem zvukového podkresu. Zmíněný film je takovou reklamou na jeho jedinečnou autorskou značku. Ale nejlepším filmem z tohoto povídkového výběru je podle mě vskutku film Hoist. Kdybychom slili dohromady Andaluského psa a Mazací hlavu, vzešlo by z toho právě toto konceptuální dílo. Je to taková živočišná kombinace surrealismu, industrialismu a body artu. A výsledek je opravdu velice vzrušující a imaginativní a jde podle mého názoru o jedno z nejzajímavějších děl na téma umění a sex. (02.02.2019)

Na první 3 povídky se dalo i koukat (Clark i Brambilla maj už něco režijně za sebou a Abramovič zajímavě překvapila), ale to co bylo dál, to už je docela pro silný žaludky nebo žaludy - hodně atypický porno. 'Death Valley' úplně o ničem - masturbující týpek v poušti nic víc. 'House Call' vypadá jak 30 let starý nekvalitní amatérský porno o ošklivým páru, kteří si hrajou na doktora a pacientku. U 'Hoist' se mi chtělo zvracet a příspěvek Gaspara Noé, kde pankáč souloží s figurínou a mladá pipka s plyšákem v extra dlouze blikavým oranžovým nádechu, mi absolutně nic neříkal, jen mě z toho boleli oči. (26.06.2008)