Hraběnky

Dát tomuhle seriálu o jednu hvězdičku více než Ordinaci v růžové zahradě nebo Pojišťovně štěstí, to mi připadá u některých uživatelů krajně pokrytecké. To, že někdo nemá rád českou tvorbu, se pochopit dá, ale hodnotit systémem, co je český, to je špatný, mi připadá tak trochu ujetý. Co říct? Tohle není seriál o bohatých a šťastných lidech, které vídáme denně na Nově a na Primě. Ve vesnici se denně nevraždí a nepobíhá tam parta detektivů, která by těmi nejmodernějšími metodami tyto zločiny vyšetřovala. Také tam nemá ordinaci cynický lékař, jemuž je lékařská etika na míle vzdálená. Ve vesnici žije jen prostý český člověk, se svými "všedními starostmi". Žije tam sedlák, který po revoluci restituoval rodinné pozemky a má starosti, aby vše obhospodařil a uživil sebe a rodinu. Starostka obce má za manžela podvodníka zapleteného do úplatků a spekulací s pozemky. Mladý truhlář, jemuž utekla ukrajinská manželka, se musí potýkat nejen s jejími bratry, ale i s existenčními problémy a né zrovna čistou minulostí. Nepřipadá mi, že by tyto postavy byly tak vzdálené skutečnému životu na českém venkově a v Čechách vůbec. Seriál má velkou spoustu krásných a zajímavých postav, umocněných nadprůměrnými hereckými výkony jejích představitelů. Ať už je to Marta Hrabětová Zuzany Bydžovské, vyrovnávající se se svou romskou krví a hledající sebe sama a své místo v životě, svérazná důchodkyně Koldová Vlasty Chramostové, nebo bývalý komunistický funkcionář Saša Machonin Josefa Vinkláře. Kromě velmi dobré režie má seriál naprosto netradiční kameru, která ještě více umocňuje působivost příběhu, o jímavé a působivé hudbě Jana Jiráska nemluvě. A závěr? Tenhle seriál se mě osobně dotkl na těch nejcitlivějších místech mého nitra a já nemohu jinak, než dát plný počet. Zbývá jen doufat, že druhá polovina seriálu nebude slabší. Pro mě je tohle nejlepší seriál, natočený po roce 1989. (02.12.2007)

Stal se zázrak a češi zvládli natočit seriál na světové úrovni. Hraběnky jsou dějem občas až absurdně vyhrocené (předsavte si Josefa Abrháma, jak jde s dvojbrokovnicí vyhnat z cizí chalupy tři namakané Ukrajince), ale díky režisérově práci se stylem a hereckými výkony jsou vždycky stoprocentně uvěřitelné (kdybyste viděli, jak odhodlaně se pan Abrhám tváří, utekli byste taky). Scénář hojně využívá šablonovité situace, které jsou dobře povědomé ze zahraničních seriálů, ovšem v našich končinách jde o inovaci a právě díky režisérovi působí svěže a, jak už jsem psal, uvěřitelně. Kolikrát se i divím, že některé provařené fráze ("Chtěla bych jít k tobě, ale nemůžu, bojím se, že někomu ublížím") opravdu můžou fungovat a vzbuzovat opravdové emoce bez patosu, navíc v českém jazyce. Pan režisér Brabec je génius! (11.09.2007)

Ano. Někdy mám pocit, že český divák neví, co chce. Hlavně, pokud jde o TV tvorbu. Jednou nadává, že nejde o film, ale o divadlo (a u přepisu divadelní hry o něj SKUTEČNĚ jde), jindy, když mu je nabídnuto něco jiného, řve, že chce úplně ještě snad něco jiného. Jaroslav Brabec, konkrétně tedy, režíruje pořád stejně, stejně dobře, a pokud je jeho práce u jednoho projektu vynášena do nebes a u jiného haněna, je v tom velký rozpor. Jediný problém Hraběnek je poněkud řídší děj s jedním hodně přehnaným zvratem (elektrický sloup), na duhé straně oceňuju dialogy, po mnoha letech mám u českého seriálu pocit, že slyším mluvit skutečné lidi. V tomto smyslu byla dost mimo i recenze Jana Jaroše v Reflexu, která tvrdila, že představitelé rodiny Hrabětových se neumí vcítit do postav lidí z venkova. Možná se to někomu nezdá, ale žijí tam i tací, kteří jdou proti tomu "zaběhnutému vesnickému stereotypu." Stejná hořkost zůstává i nad některými komentáři zde, opravdovými výkřiky do tmy, objevujícími se hlavně u té podceňované televizní tvorby. Od jisté doby se snažím vyhýbat konfrontačním reakcím, ale tady musím napsat - fakt už jděte do háje. (07.01.2008)

Nádherně vizuální a atmosferický seriál, kde nejsou v popředí eskapády kdo-s kým-kolikrát atd., ale krajina, která determinuje život lidí, kteří se tam usadili, nebo kteří odtamtud utíkají. Důraz kladený na formu mi ani v nejmenším nevadí, protože mi obsah nepřijde vůbec ošizený. Ráda se nechám opít kamerou - kde v českých seriálech se člověku poštěstí vidět takové kompozice? Někdo to může klidně považovat za pózu a do extrému vyhnanou samoúčelnost nesouvisející se zpracovávanou látkou, ale mně to dokonale ladí: celek tvořený hudbou, kamerou, herectvím a scénářem je mi bezvýhradně příjemný. (18.08.2012)

Hodnocení po druhém dílu: že Krajčo hraje křečovitě, je opravdu nepřesný pojem, protože mi přijde, že se vůbec nesnaží. Je sice fakt, že taková postava se hraje blbě (text minimálně a zatím nemá příběh), ale nenene Krajča ne. Pokud jde o pana Abrháma, na svém tvrzení trvám, doplňuji pouze o to, že pan Abrhám mi opravdu nesedí do postavy "špinavého" sedláka, kterého navíc hraje úplně stejně jako prince Chocholouše, či primáře Blažeje. Pokud jde o samotný děj, je to trochu lepší, než v díle prvním, ale nijak mě to neuneslo. Potěšila mě Andrea Esnerová, ale to je asi tak všechno. Nelíbí se mi kamera, takový rádoby občas dokument, na mě až příliš západů/východů slunce. Ani jeden z dílů neměl pořádné zakončení. Takové přetržení "uprostřed věty". Prostě a jednoduše: ČT si ukousla velké sousto a vznikla z toho nemastná neslaná kaše. Ráda na ni zapomenu. (04.09.2007)