Hraběnky

Dovolím si porušit zdejší tradici a nebudu hodnotit nový český seriál po první zhlédnuté epizodě. Učinil-li bych tak, obdržely by Hraběnky lepší čtyři hvězdičky. Poetické obrázky z českého venkova, dokreslující melancholickou atmosféru a občas pročísnuté zásahem blesku; výborní, typově přesně obsazení, herci; slušná hudba a solidní základ pro mnoho dramatických situací. Několik prvních epizod, stále sledovaných pod vlivem euforie z výjimečnosti Hraběnek oproti jiným současným českým seriálům, mi ani nevadilo, že na tom základě není nic moc stavěno. Syrové slovní konfrontace dvou a více postav však začaly čím dál častěji střídat ultratrapné momentky typu „mamča kupuje mobil“. Proboha, něco modernějšího by to chtělo! Pochybnosti o způsobilosti scénáristů napsat cca 16 hodin smysluplného děje, narůstaly přímo úměrně s množstvím scénáristických berliček, kdy je nám slovy neobratně vysvětlováno, proč postava činí, co činí. Očekával bych, že to bude dostatečně patrné z jejího „vnitřního prokreslení“. Bohužel není. Vrcholem všeho, špičkou ledovce bezradnosti, pro mě byl dialog zhruba tohoto ražení: (Muž jede na kole, nevšimne si nataženého drátu a vzápětí letí přes řídítka. Kolem jede koňmo mladá žena) – „Jste v pořádku?“ –V pořádku? Ano, ano“. Konec scény. U Formana by to svou zamýšlenou trapností bylo úsměvné, tady, míněno zcela vážně, to vzbuzuje leda tak lítost. Výše uvedený dialog navíc není veden v češtině, nýbrž zpolaanglicky, zpolaněmecky, s čímž souvisí další problém scénáře: zcela zbytečná snaha o protlačení „kosmopolitizujících“ prvků (děvočka z Ukrajiny, její pěstmi pěstění bratři, tajemný Němec). Podobně jako u Prison Breaku (mám to ale odvahu, srovnávat nesrovnatelné, viďte?), zpočátku snadno přehlédnutelné maličkosti vyrůstají do obludných proporcí a stávají se ohromně otravnými. Z nešikovnosti dramatické výstavby některých scén mě nejednou rozbolely všechny svaly v těle (ano, včetně mezižeberních). Když jsem celý rozbolavěný odcházel od sedmé epizody, bylo mi jasné, že tohle dál nemá cenu. Škoda no, snaha (by) byla. 60% (16.10.2007)

Dát tomuhle seriálu o jednu hvězdičku více než Ordinaci v růžové zahradě nebo Pojišťovně štěstí, to mi připadá u některých uživatelů krajně pokrytecké. To, že někdo nemá rád českou tvorbu, se pochopit dá, ale hodnotit systémem, co je český, to je špatný, mi připadá tak trochu ujetý. Co říct? Tohle není seriál o bohatých a šťastných lidech, které vídáme denně na Nově a na Primě. Ve vesnici se denně nevraždí a nepobíhá tam parta detektivů, která by těmi nejmodernějšími metodami tyto zločiny vyšetřovala. Také tam nemá ordinaci cynický lékař, jemuž je lékařská etika na míle vzdálená. Ve vesnici žije jen prostý český člověk, se svými "všedními starostmi". Žije tam sedlák, který po revoluci restituoval rodinné pozemky a má starosti, aby vše obhospodařil a uživil sebe a rodinu. Starostka obce má za manžela podvodníka zapleteného do úplatků a spekulací s pozemky. Mladý truhlář, jemuž utekla ukrajinská manželka, se musí potýkat nejen s jejími bratry, ale i s existenčními problémy a né zrovna čistou minulostí. Nepřipadá mi, že by tyto postavy byly tak vzdálené skutečnému životu na českém venkově a v Čechách vůbec. Seriál má velkou spoustu krásných a zajímavých postav, umocněných nadprůměrnými hereckými výkony jejích představitelů. Ať už je to Marta Hrabětová Zuzany Bydžovské, vyrovnávající se se svou romskou krví a hledající sebe sama a své místo v životě, svérazná důchodkyně Koldová Vlasty Chramostové, nebo bývalý komunistický funkcionář Saša Machonin Josefa Vinkláře. Kromě velmi dobré režie má seriál naprosto netradiční kameru, která ještě více umocňuje působivost příběhu, o jímavé a působivé hudbě Jana Jiráska nemluvě. A závěr? Tenhle seriál se mě osobně dotkl na těch nejcitlivějších místech mého nitra a já nemohu jinak, než dát plný počet. Zbývá jen doufat, že druhá polovina seriálu nebude slabší. Pro mě je tohle nejlepší seriál, natočený po roce 1989. (02.12.2007)

Konečně po dlouhé době oprvdu kvalitní seriál. Scénář dokázal zachytit jedinečné okamžiky všedního lidského života, ať jsou třeba trapné, nebo ozářené špetkou štěstí. Trochu "nervní" kamera jen napomáhá pocitu autenticity a i takoví herci jako Abrhám či Hlaváčová vlastně ani nic nehrají, až tak to na mě působí. V jednom díle se toho opravdu moc nestane, ale i tak uteče až příliš rychle, seriál jsem neviděl celý a doufám, že se děj ještě více rozběhne. Postavy však jsou rozvrženy výborně a mile mě překvapila sympatická herečka hrající usměvavou Ukrajinku. (15.10.2007)

Na tento seriál jsem byla velmi zvědavá. Všude jsem četla, jak to má být něco netradičního, speciálního, odlišného. V dokumentu o natáčení Hraběnek většina tvůrců deklaruje, že hlavní pro ně byla snaha o autenticitu. Ano, autenticita se tomuto seriálu upřít nedá. Už jen pro to, že působí, jako by byl natočen ruční kamerou. A to je dle mého názoru to, na čem seriál padá. Kamera se snaží o všelijaké efekty (viz. bouřka) a sklouzává tak k rychlým přechodům, mnoha střihům...a to bohužel působí velmi amatérsky. Další věcí, která se mi na seriálu nelíbí, je jeho obrovská rozvláčnost, až roztahanost. Scéna, když Krajčo jde po schodech na obecní úřad, trvá nekonečně dlouho, je proložena několika střihy...ale proč?! nevadí mi rozvláčné filmy, pokud se v nich něco děje, pokud má pomalost a rozvláčnost nějaký účel. V Hraběnkách jsem doposud žádný účel neobjevila. První díl seriálu by měl diváky nalákat, strhnout, nabudit na další díly...tady se bohužel tak nestalo. Už jen pro to, že se v té jedné hodině opravdu skoro nic nestalo. Samozřejmě se na seriálu dají najít i pozitiva - herecké výkony, dialogy, které ve většině případů znějí zcela přirozeně... Ale v konečném výsledku 3*. A mrzí mě to, protože jsem se na Hraběnky opravdu dost těšila. Kdy v čr vznikne nějaký opravdu dobrý seriál? (04.09.2007)

Jediný současný český seriál, který nejen za herecké výkony, má ode mne 4x hvězdu. Běží nyní podruhý a hodnocení dávám stejné. TAKHLE by měl vypadat -přinejmenším herecky- dramatický seriál veřejnoprávní televize. Takže 56% je urážkou. Jakoby tzady už hodnotili jen teenageři bez jediné řivotní zkušenosti a vkusu. Škoda. (08.08.2012)