Rolling Stones

Uuaaahh! Just like a rolling stone? C´mon. Na to, že jde o film nějakého neumětele Scorseseho naštěstí zapomenete rychle, tady zuří jiní býci. Charlie, Ronnie, Keith a Mick! Záznam skvělého koncertu z Beacon Theatre s bezprostředními prostřihy z nejrůznějších interview, zajímavými scénami ze zákulisí, vydařeným setlistem a hlavně neuvěřitelnou chemií, jakou tihle ti tři polokostlivci a postarší pán za bicími předvádějí. Zbytek dolazují doprovodní hudebníci, skvělí vokalisti z Brooklynu, Queensu, JAR a především zajímaví hosté - výborné duo Jagger x Jack White v Loving Cup, sexy výstup Christiny Aguilery při Live With Me a absoulutní vrchol u mě nastal při Champagne & Reefer s jedinečným Buddym Guyem a monumentálního Jaggerova nástupu na Sympathy for the Devil. Jen poměrně velká část publika mi přišla málo odvázaná. To já ´sem v kině nevěděl, jestli mám strhnout triko a začít s ním točit nad hlavou, nebo jen s rukou v kapse v tichosti onanovat. Když ne na živo, nutnost vidět aspoň na velkém plátně, protože hoši mají pořád co nabídnout. Se směj, ale já skoro umřel. Uuaaaahh! (20.07.2008)

Občas si zaválím s kameny, ale existuje mnoho kapel, které poslouchám raději a častěji. Přesto chovám k těmto "nesmrtelným" pardálům jistou úctu a tak jsem doufal, že jim to slavný Scorsese moc nezkazí nějakým velkým uměním. Nezkazil, protože nebylo co. Koncert to byl totiž průměrný, černobílého vzpomínání zase tak moc nebylo a já určitě nejsem takový fanda, aby ze mne padaly hvězdy za každé Mickovo zavrtění zadnicí. Pokud tedy něco zůstane v mé děravé paměti, tak to budou zoufalé režisérovy žádosti o předání playlistu, protože to bylo hodně zábavné. (17.03.2015)

,,AKO BUDE PUBLIKUM REAGOVAŤ NA VŠETKY TIE KAMERY? __ Videl som to, ale koncerty, TV noviny a rôzne súťaže nehodnotím a označiť tento výtvor za dokumentárny nie je na mieste, pokiaľ za ne nepovažuje niekoľko archívnych vsuviek, ktoré z dvojhodinovej stopáže zaberú asi niečo cez desať minút. Inak RS nepočúvam a z toho čo odspievali som okrem pár songov zo záveru nič nepoznal, no nepopieram, že sa jedná o hodnotnú muziku. Každý je tak starý ako sa cíti, čo o tejto štvorke určite platí, no pri pohľade na prepoteného, poskakujúceho Jaggera som si kládol otázku, či už nie je na podobné kúsky pristarý a nemal by svoju aktivitu predsa len krotiť. Scorsese napriek tomu, že do poslednej chvíle nepoznal playlist ukočíroval všetko s jemu vlastným prehľadom a celkovo je zo záznamu badateľná veľká profesionalita akou sa môže pochváliť len máloktorý koncert. Richards a Wood (podobá sa na jedného známeho) je dvojka na pohľadanie. (136. komentár) (27.06.2011)

Rolling Stones patria ku kapelám, ktoré som mal možnosť zažiť od ich úplných začiatkov. A energia, ktorá z nich doteraz srší spochybňuje moju, pôvodne logickú myšlienku, že zažijem aj koniec ich kariéry, keď odložia svoje nástroje a Mick prestane pridávať kilometre k tým, ktoré už nabehal po javisku. Scorseseho film je profesionálne urobený (ako vždy) a nekonečne dlhý (ako vždy). Mám radšej skladby z prvého obdobia (vrátane málokedy hranej As Tears Go By), takže som pri odlišnom výbere skladieb, ktoré zazneli vo filme, vnímal čas intenzívnejšie. (24.01.2012)

O kvalitách "živých" Stoneů nemá určitě ani cenu se rozepisovat - kdo nikdy neviděl, nepochopí. Scorsese hodně staromódně ukazuje (s opravdovým minimem střihů, tudíž si dědky vychutnáme) jak má vypadat koncertní záznam. Dokumentární vložky s archivními rozhovory jsou celkem zbytečné, ale vždy je jejich závěr promyšleně vypointován vzhledem k samotným Rolling Stones. Osobně bych si přál více zákulisních pasáží, zabývajících se společnou prací těchto dvou obřích entit (MS/RS), protože úvodní přípravná fáze je velmi zábavná. Možná dokument o dokumentu... 80 % (26.12.2009)