V Bruggách

Velmi mi to připomnělo Američana s Georgem Clooneym v hlavní roli. Výrazově podobně strohé, chladné. Pomalý komorní film s velkým množstvím dialogů, s důrazem na krásnou lokalitu (tentokrát Bruggy, vydudané do posledního možného záběru). Farrell a Gleeson hrají zajímavé charaktery a chcete je na plátně vidět co možná nejvíce, přičemž ve finále celému představení kraluje Ralph Fiennes. Je to možná lehce artově tahající za uši, kde narozdíl od Američana, nebo Drive tvůrci přece jen více kříčí do světa "podívejte jak to máme vytuněné a uvědomělé", ale pořád platí to, že je V Bruggách neokoukaný a hlavně syrový, opravdový snímek, který baví a zároveň je dostatečně na úrovni. Určitě na to divák jentak nezapomene. Je tam mnoho fantastických scén a momentek. (01.06.2013)

// Distribútor: Focus Features // Počet premietajúcich kín v USA: 232 // Otvárací Víkend USA: $459,575 // Pôvabne napísané,zrežírované a úžasne herecky zahrané. 100% za herecké výkony Farrella a Gleesona a 100% za Martina McDonagha. Musím uznať vysokú kvalitu filmu, pretože som nenašiel jediné hluché miesto, ktoré by ma nudilo. (04.09.2013)

Uputávku na V BRUGGÁCH jsem viděl když jsem na promítání IRON MANA náhodou dorazil dřív a... no stručně řečeno mě upoutala. Co je na tom zvláštího? Nic. Akorát se mi to ještě nikdy nestalo. Na Trailery se většínou dívám v klidu domova a většinou předem vím co se kde šustne (díky redakci MovieZone ;-). No abych to zkrátil. Film mě okouzlil snad ještě víc než ta výborná ukázka. Do štředověkého městečka plného památek přijíždí dva nájemní zabijáci na dovolenou. A jeden z nich si sebou veze vzpomínku na poslední vraždu, která se zvrtla tím nejhoším možným způsobem. Colin Farrell a Brendan Gleeson celou dobu excelují a od půlky se knim přidá ještě Ralph Fiennes, který snad ještě nikdy nebyl sprostší než právě tady. No a před režisérem Martinem McDonaghem musím smeknout. Jeho prvotina totiž už teď patří k nejlepším filmům letošního roku. (12.06.2008)

Zajímavé drama, pozvolna se rozjíždějící mě hned od začátku nechytlo. Nepochopila jsem, že se nájemnými zabijáky mohou stát takoví nekňubové. Ovšem, když se do příběhu prolnuly vzpomínky na nepodařenou akci v kostele v Londonu, přehodnotila jsem svůj závěr. Odprásknout někoho není jen tak, na to musí mít člověk žaludek, horší pak je, když vás dožene svědomí a vy se snažíte od něj utéct s nabitou zbraní u spánku. Celé to zní jako šílená dráma, ale při pohledu na ty dva jak se jeden z nich (Alastor Moody) nemůže nádhery starobylého belgického města dostatečně nakochat a druhý tímto nuceným pobytem zde neskutečně trpí, je fakt vtipný. Celé to vkusně doplňují "Fleur Delacour či Ten jehož jméno se neříká". (10.08.2014)

Kdyby z celého filmu netrčela úporná snaha ukázat „Podívejte, jak úžasně originální a vtipné dialogy dokážu napsat !“, tak bych hodnotil i pozitivněji, protože ta melancholická nálada, která celým filmem prostupuje, byla moc fajn (za ní a za mého oblíbence Brendana Gleesona 3*). Někomu zjevně stačí rádoby kultovní dialogy o střetu bílých a černých trpaslíků a nevadí mu, že se hlavní postavy chovají jako idioti, mě ano a tak se do zástupu spokojených diváků nezařadím. Těžko uvěřitelný rozhovor po skoku z věže a závěrečný čin gangstera Watersa pak spadají někam do sfér absurdní sebeparodie ála Monty Python. (12.06.2008)