Strom života

Mistrně natočené (takhle vypadá nejvyšší příčka filmového audiovizuálu), poezie z toho nečouhá, ale přímo trčí, ale co přesně nám, obyčejným smrtelníkům, chtěl básník říct, mi trošku zůstalo skryto. Ale Brad Pitt jako člověk, který si zvolil cestu síly, svým výkonem zcela přesvědčil, mladík je neotravný a správně rozpolcený, Chastain úžasná a Penn, přes nevelkou účast, klasicky ovládá plátno. Závěrečná předpokládám variace na soudný den překrásná, ale nejlepší scéna filmu je zrovna ta, která se zbytkem zdánlivě nesouvisí - a to sled vesmírných panoramat jako od BBC, které ve spojení s operní hudbou vytvářejí nadpozemský zážitek a chuť na hledání nějakého hlubšího, krásnějšího smyslu ubohého života. Chtěl bych to jednou vidět na vlastní oči :) Film docení jen málo lidí, ale o to větší to bude klenot. Já zatím zůstávám mírně zahlcen a nořím se do hlubin své duše, abych přemýšlel, jak moc na mně tahle cesta životem a vývoj osobností končící až na konci všeho zapůsobila. Mattyho pár slov zapůsobilo silně PS: Málem jsem zapomněl na Vltavu - taky úžasná sekvence (29.05.2012)

33 let práce... neuvěřitelné... na jednu stranu jsem uchvácena alegorickou prosluněnou kamerou, ale značně zachmuřena stylizací lidství do jedné americké patriarchální rodiny, kde je otec generálem a matka němou utěšitelkou. Kdyby si Malick hned od počátku udržel nastavenou audiovizuální levitaci, mohli jsme hlasitě plesat. Ano, asi takhle nějak by se dal zachytit život, tak široce, tak neuspořádaně, tak krásně. Ovšem pominula bych právě tu humanitní složku, jelikož je troufalé a až urážlivé nacpat člověka do jedné fordovské rodiny. A není to trochu rouhání střídat evoluční záběry o vzniku života se životem represivní křesťanské rodiny? Bůh nebo Darwin? To je otázka, která ovšem není v dnešním vědecky orientovaném světě příliš výstižná a dostačující. Pro mě, jako pro ateistu, stála krása života ve stínu křesťanství a imperialistické morálky. (18.12.2011)

Vizuálně čarovně krásné rozjímání nad... Ne, neoznačil bych Strom života za rozjímání nad životem, Bohem a vším jsoucnem. Rozhodně ne ve smyslu všeobsažnosti. Na modelu jedné rodiny a jednom kategorickém vztahu otce a syna nám Terrence ukazuje, ne až tak širokou optikou, určité aspekty dospívání, učení se o životě a možnost obrátit se k Bohu. Je to jeden z úhlů pohledu, jedna alternativa, jeden výklad. Nevidím v tom spásu všeho lidstva, či příběh svou monumentálností překonávající strom v zahradě O’Brienových. Asi největší přednost filmu spatřuji v tom, že Malickova bezbřehá péče o vizuální stránku a promyšlený střih (sestavení a celková kompozice filmu) zpřístupňuje toto lehce filozofické, artové dílo širší veřejnosti. "Forma" (chápejme jako vizuálno) zde jednoznačně obohacuje a rozšiřuje "obsah" (chápejme jako sdělení filmu), jinými slovy film vypráví obrazem, není to tak, že by Malick samoúčelně masturboval za kamerou... 6/10 (16.07.2013)

Famózna pitva ľudskej duše, ktorá siaha k tým najzákladnejším životným princípom. Despotický Brad Pitt skrz majstrovské obrazy znázorňuje všetko, čo sa nachádza v hĺbkových pedagogických analýzach. Toto je čistá genialita. Bez zbytočných, argumentujúcich dialógov skĺbiť len jednovetné nevtieravé úvahy s lyrickou kamerou (ktorá ma dostala už v Novom svete) a podmanivou hudbou (symbióza obrazu a Vltavy od Smetanu ma maximálne odrovnala). Je priam neuveriteľné, ako Malick dokáže len prostredníctvom filmových záberov, konkrétnej atmosféru-dotvárajúcej melódie a hereckého prejavu zobraziť to najtajnejšie ľudské utrpenie či krehké okamihy vnútornej harmónie a dočasnej radosti, prelieva myšlienky, mení náladu sekundu za sekundou (fascinovalo ma citové odsudzenie syna na otca) a divák len vpíja prekrásne obrazy. Malicka považujem za jedného z najosobitejších režisérov súčasnosti a vážim si ho o to viac, že jeho filmy netrpia absenciou autorského rukopisu, ako je to u mnohých iných nevýrazných tvorcov. Strom života je náladovo roztrieštený, vyžarujú z neho osobné Malickove postoje, a to mi nedovoľuje ísť s hodnotením nižšie. Pocahontas do mňa zaťala trochu viac, ale to nič nemení na skutočnosti, že Malickovu hypnotickú filmovú poéziu milujem. A Pitt v mojich očiach konečne herecky dozrel (nerátajúc 12 opic) a vyťažil zo seba maximum. (29.09.2011)

Kontemplativne. Vztah otec-synovia velmi silno zaposobil, destrukcia zaziteho, resp. predstieraneho radu vyplyvajuca z nepochopenia tiez tala do ziveho, rovnako ako aj vystihnutie evolucnych stupnov a z toho vyplyvajucich rozdielnych prav a povinnosti obyvatelov tejto planety. Bodovo ci 4* alebo 5* je pre mna uplne irelevantne... .[ArtFilmFest 2011] (25.06.2011)