Adolf Eichmann

"Vůdce byl zrcadlo nastavené velkoněmecké říši. Milovali jsme ho, protože díky němu jsme mohli najednou všichni spatřit svoji velikost tak, jako nikdy předtím." Nebýt toho zatraceně divného konce, který akorát tak navodí atmosféru plnou nepochopení a odporu byla bych dala 4/5. Adolf Eichmann byl skutečně - jak sám řekl - jedním kolečkem v tom hrozivém soukolí, ale kolečkem, které šlapalo na plné obrátky a žádný z rozkazů nenechalo náhodě. Dostala mě scéna kdy si s židovskou "spřízněnou duší" jako předehru říkají čísla mrtvých židovských občanů...či když zastřelil mimino. Chápu proces s ním jako zadostiučinění, které bylo nevyhnutelné. Ve společnosti normálních lidí nemůže žít někdo, kdo povraždil a nebo nějak spolupracoval na vyvraždění tolika lidí - ani ve vězení jako takovém. Perfektní Troy Garity mi ukázal, že hrát umí. (02.02.2013)

Oč jde? Jde o rekapitulaci, epilog, snahu o pojmenovaní zla.Asi od každého cosi.Film je hraným dokumentem.A sice jak z doby procesu s Eichmannem, tak z II.války.Jmenovaný nebyl blbec, stejně jako nebyl blbec Hitler, ale stejně jako Hitler byl psychopat.Vyšetřovatel nás provádí terénem psychopatické mysli Eichmanna a snaží se vypíchnout momenty, kdy se Eichmann nedokázal skrýt za štít rozkazu.A to je vzhledem k Eichmannovu intelektuálnímu formátu velmi těžké.Moc těch momentů film neukazuje.Tady se dostáváme k principu viny systému a principu viny jedince.Může být jedinec, zde Eichmann, v jistý moment exculpován? Jak vidno nebyl.Velice silný a současně drsný je moment, kdy Eichmannova konkubína přináší dítě,takto židovského původu s údajnou genetickou vadou a žádá Eichmanna, aby to vyřídil.Scéna má otevřený konec......!! Poslední věta Eichmanna se slzami v očích zní : "Byli to Židé".Do filmu jsou zařazeny momenty reakce izraelské společnosti. Dejme tomu, že tomu tak bylo.Dále jsou tu momenty z vyšetřovatelova osobního a rodinného životy.A vyšetřovatel se hned zpočátku dozvídá, že Eichmann je přímo odpovědný za transport jeho otce do koncentračního tábora.Může takto podjatý člověk vést vyšetřování? Tohle implikuje další otázku, a sice měl být Eichmann souzen v Izraeli? Tomuhle scénáři předcházel celý proces, jehož průběh neznám a zná ho dnes jen málo lidí.Je už jen na papírech.Kdysi, bylo to po skončení norimberského procesu prohlásil tehdejší americký senátor Robert Taft na adresu zmíněného soudního řízení, že anglosaská justice zde přistoupila na východní pojetí práva a proces byl prostoupen duchem msty.Snad vyhnanství bylo správným rozsudkem nad nacistickými pohlaváry.Na jeho hlavu se v USA poté snesla šílená bouře nevole a zloby.Snad nejsurovější bylo označení jeho doporučení jako špatná služba tomu, zač jsme bojovali.Tohle napsal J.F.K. ve své knize Profily odvahy. Je to jen jiný pohled na řešení.Budiž. Já si myslím, že v Eichmannově kause bylo spravedlnosti učiněno zadost a on skončil v pekle vedle Hitlera,Stalina, Caliguly,Himmlera, Pol Pota, Gottwalda, Urválka, Heydricha a dalších kreatur. (16.01.2017)

Historická postava poskytující půdu pro příběh až podezřele příliš vzbuzuje zvědavost a zájem; proč tedy film nesoucí jeho jméno je o jakémsi židovském vyšetřovateli? Člověk by čekal, že se děj ponese v duchu výslechů z jeho úhlu pohledu - nikoli jako snímek, který zachycuje strasti zmíněného policisty. Neříkám, že to někoho nemusí zajímat, ale člověk bez informací o Áďovi II. si z tohoto filmu o něm v podstatě nic neodnese. A to je mu Kretschmann setsakramentsky podobný. Svojí postavu cynického funkcionáře, kterému se přímo přisuzuje největší genocida moderních dějin, ztvárnil perfektně, ale nedostal se mu potřebný prostor aby ukázal, jak jí ještě podá. Eichmann byl z dochovaných dokumentů rozenej psychopat, co v mysli dokázal přeskočit z drakonickýho komandéra na servilního přizdisráče a ještě u toho svést židovku. Z Hitlerový smetánky dost možná nejpozoruhodnější osobnost, které se ještě úspěšně dařilo 15 let žít v utajení. Soudní proces, mediálně nejvýživnější od Norimberku, s tímto člověkem by si podle mě zasloužil zcela jiné režijní pojetí. Kor když se jedná o jediný celovečerní film třetího tisíciletí na toto téma. Vypadá to tedy, že jsem po zhlédnutí zklamanej, ale opak je pravdou. Tmavošedý vizuál spolu s tísnivým prostředím vyšetřovací cely s přítomností největšího masovýho vraha dokáže celkem efektivně i ve své letargičnosti diváka strhnout a vzbudit i nějaké ty emoce. Pro příště ale zkuste třeba film nesoucí jeho jméno natočit o něm. Subjektivní vsuvka na závěr - proces byl největší fraška. Obhajoba Já jen plnil rozkazy! mohla fungovat u Hesse a spol., ovšem nikoli u Eichmanna, který je sám vydával. Divím se tedy, že tyto slova z jeho úst nezpůsobila soudci a přítomným implozi hlavy. A když Izrael před rozsudkem zruší trest smrti tak to byla od začátku jen jedna velká medializovaná uhlazená vražda. Čemuž se nedivím, ale aspoň tomu nemuseli říkat "proces". 70 % (19.08.2014)

No asi to mělo hloubku... a rozměr... a přesah... a já nevím co všechno. Pro mě to byla "jen" hodina dějepisu kdo to byl ten Eichmann. V hlavě to měl sakra srovnané, to ano... ale abych se musel dívat hodinu 40 na to jak si v base povídá s nějakým maníkem (kterého komunita bůh ví proč za to nesnáší), to je trochu moc. Možní více flashbacků a konfrontace reality a jeho výkladu světa by pomohla k vícero než jen dvěma hvězdičkám. (18.08.2019)

V máji 1945 bola tretia ríša porazená a Spojenci začali stíhať nacistických zločincov, ale o Adolfovi Eichmannovi a jeho úlohe v hromadnej likvidácii Židov sa takmer nič nevedelo. Veď nebol v zozname vojnových zločincov v Norimberskom procesu. Jeho meno sa začalo častejšie skloňovať až po výsluchu jeho podriadeného Dietera Wislicenyho v novembri 1945 (poradca pre židovské otázky na Slovensku, organizoval deportáciu 60 tisíc slovenských Židov a 4.5.1948 v Bratislave odsúdený k smrti). Až do roku 1948 po ňom nepátrali ani lovci nacistov, dokonca ani Simon Wiesenthal (ten o ňom nikdy nepočul). Na jeho existenciu upozornili až americké spravodajské služby (CIC). Obersturmbannführer (podplukovník) Otto Adolf Eichmann v máji 1945 sa ukryl do Álp v Rakúsku do mestečka Altaussee. Prevliekol sa do uniformy luftwaffe zmenil identitu na slobodníka Bartha a vybral sa do Nemecka. Neďaleko Ulmu ho zadržala americká vojenská hliadka, vystriedal niekoľko zajateckých táborov a nakoniec ako Otto Henninger bol Američanmi prepustený. Dva roky (1947-1949) pracoval ako drevorubač v blízkosti Brém, potom choval sliepky a na začiatku roku 1950 ho oslovili príslušníci tajnej organizácie Odessa zaobstarali mu falošný pas na meno Riccardo Klement a vízum do Argentíny a odoslali do Talianska, tu 17.6.1950 nastúpil na parník Giovanni a do Buenos Aires doplával 14.7.1950. Tu bola veľmi silná predvojnová nemecká komunita a tí sa potom o vojnových zločincov už postarali. Nastúpil do zamestnania v stavebnej spoločnosti CAPRI v severozápadnej časti Argentíny v provincii Tucumán (spoločnosť vlastnil nemecký podnikateľ Horst Carlos Fuldner a zaoberala sa výstavbou vodných elektrárni). Jeho úlohou bolo meranie prietokov riek v danom regióne. V roku 1952 prišla za nim aj manželka s deťmi. A keďže deti si na neho už nepamätali bol pre nich strýko Riccardo a deti sa volali Eichmannovi. V roku 1953 prišiel o prácu, rodina sa presťahovala do Buenos Aires štvrť Olivos ulica Chacabuco kde si otvoril práčovňu, potom obchod s látkami, predával hygienické zariadenia, choval králikov a nakoniec nastúpil na jar 1959 ako mechanik a zvárač do Mercedes Benz. A keďže sa Klement (Eichmann) svojou minulosťou vôbec netajil došli informácie o jeho pobyte až do Mossadu. Jeho šéf Isser Harel poslal v roku 1958 v krátkom časovom slede dvoch agentov. Obaja však po povrchnom pátraní dospeli k záveru, že v takom zapadákove (myslené štvrť Olivos) nemôže tak vysoko postavený nacista bývať. Riaditeľ prípad uzavrel a odložil ad acta. Ďalšie podrobnosti z archívu po jeho otvorení po 70 rokoch u filmu Operation Finale. (16.01.2019)