Majestic

Přinesl jsem si domů nové DVD od Darabonta, pustím si ho a čekám bombu. Nepřišla. Když jsem se ale zamyslel a přiznal si, že Darabont má také právo na natočení jiného filmu než z věznice :), musím uznat že film svoje kvality má a nemalé. Bohužel, ale tohle "retro" mi zrovna moc nesedlo. Sorry. ..... No, dnes jsem viděl Majestic podruhé a musím hvězdičku přidat. Toho filmového kumštu je tam na víc, než na tři hvězdičky :) (30.01.2003)

Trošku mě mrzí, že tak dobrý film jako Majestic je tak málo posílán do kin, do televize a také na DVD,atd. Náskýtá se zde další důkaz, že Jim Carrey umí zahrát skutečně VÍC než "jen" týpka s gumovým obličejem ve svých komediích. A nejen to, film má skvělý příběh a ani mi nevadilo že si to Frank Darabont troufl nátahnout na uctihodných 152 minut, jelikož pořád se bylo na co dívat a pořád bylo co chválit, co se kvality týče. Oblíbený režisér nezklamal a oblíbený herec nejen nezklamal, ale také překvapil. (03.01.2009)

Simply love it. Srdcervoucí mravně pojatý snímek s bezkonkurenčním Jimem Carreym v hlavní roli. Frank Darabont není jistota kvality, ale jednou za pár let mu všecko klapne a dokáže natočit skvělé drama, které pobaví a dojme zároveň. The Majestic je právě tento skvostný případ. Ačkoli některé struktury příběhu působí až směšně uměle nebo až moc nepravděpodobně, jako celek to naopak působí velmi dobře a dává najevo, že bez tak absurních situací by ten emocionální zážitek nebyl takový...100% (08.10.2014)

„Jsem na černý listině? Tak jsem sakra na černý listině?!“ - „Žádná černá listina není.“ - „Ovšem. Žádná není. Studio se k tobě jenom nechce znát.“ Když si klidně žijete v 50. letech v USA a najednou se dozvíte, že jste se znelíbili Výboru pro neamerickou činnost, může se vám během chvilky zbortit celý svět. Začít někde jinde pod novou identitou je pak tajným přáním…Líbil se mi už úvod s „dominantním“ Peterem, ale hned po příchodu do Lawsonu začne film bavit naplno a dlouho se na něj moc příjemně dívá (i za přispění soundtracku, zvláště těch boogie-woogie písniček, díky čemuž je třeba perfektní klavírní pasáž vůbec nejlepší v celém filmu). Samozřejmě je jasné, že tahle idyla nevydrží věčně. Horší je, že od čtení dopisu ve vlaku začne postupně přibývat patosu, konec je pak sentimentální a dojemný až běda. A pak záleží na vaší míře přeslazení, jak moc vám to pokazí celkový zážitek. Ale ač jde pro mě o nejslabší Darabontův film, stále je to ještě na slušné 4*. „Adele?“ - „Ano?“ - „Možná se mi to jen zdá, ale mám pocit, že tu nejsme sami.“ (22.03.2020)

Co asi divákům na celém světě vadí na Jimu Carreym v romantickém retrodramatu? Že se nepitvoří a neblbne? Nejspíš. Kdyby dali filmu šanci, možná by zjistili, že Carrey kromě různých ksichtů umí i hrát a Frank Darabont dokáže natočit přesvědčivě film, který nepřipomíná nic od Stephena Kinga ani vzdáleně. A přestože se příběh odehrává v padesátých letech, připomíná spíš americké filmy z let třicátých a čtyřicátých. Takže retro v retru, ale svým způsobem dokonalé. (01.05.2009)