Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvoudílný televizní scénář Lucie a Josefa Konášových je působivým a dramatickým příběhem lásky, hrdinství i slabosti. Odehrává se ve dnech, kdy šlo našemu národu opravdu o vše, v období protektorátu. Ačkoliv příběh začíná téměř idylicky, na sklonku roku 1941, předčasnou oslavou Silvestra, s falešným zdáním, že vše je stále v pořádku, a dvě krásné mladé ženy, přítelkyně a obdivovatelky tehdejších filmových hvězd, jako byly Adina Mandlová i Nataša Gollová, jsou středem společnosti, právě v tuto chvíli nedaleko odtud, v zasněženém lese, seskočili padákem tři mladí muži: Bartoš, Potůček a Valčík....
Příchod parašutistů, vyslaných z Anglie, kteří se v Pardubicích objeví, znamená zásadní zlom v dosavadním životě obou žen i v životě jejich manželů. Do nebezpečných akcí, které mají parašutistům pomoci splnit zadaný úkol se zapojí nejen ony, jejich manželé, ale i řada dalších osob kolem nich. Přes to všechno však Hana ani Táňa nezapomínají na svou touhu uplatnit se u filmu, touží po krásných šatech a nemohou přehlédnout mužský šarm a svádění Alfréda Bartoše, jednoho z parašutistů. Přátelství obou dívek začne dostávat povážlivé trhliny. Spolu s tím se přiostřuje i nebezpečí odhalení celé této pardubické skupiny. Němcům se podařilo zachytit několik stop, a jedna z nich vede k Valčíkovi, který se skrývá pod falešným jménem coby vrchní v pardubickém hotelu Veselka. Všichni si začnou uvědomovat vážnost situace. Mistrné propojení ryze soukromých, intimních vztahů jednajících postav s historickými událostmi, které, ať zúčastnění chtěli nebo ne, zasáhly do všech lidských osudů, je nesporným kladem obou autorů.
Příběh se sice odehrává ve velmi krátkém časovém úseku, ale je v něm jakoby v kostce postižena široká škála proměn lidských charakterů, od zcela malých selhání až po ta nejzávažnější. Ale jde v něm současně i o obdivuhodné a mnohdy nečekané důkazy odvahy, statečnosti a obětavosti. Je to i příběh o zkoušce, které je vystaveno přátelství, dosud považované za nejpevnější...
Díky tomu, že se autoři zamýšlejí nad touto dobou právě z tohoto hlediska, přes komplikované a nejednoznačné vztahy a postoje vylíčených postav, vznikl text, který se stal skvělým podkladem pro silný a divácky atraktivní televizní film, jehož působivost a dramatičnost ještě zvýraznila režie Jiřího Stracha a obsazení obou hlavních postav Tatianou Vilhelmovou a Klárou Issovou. V neméně důležitých a skvěle zahraných rolích se setkáte i s Jiřím Dvořákem, Davidem Švehlíkem, Ivanem Trojanem, Miroslavem Táborským, Alešem Hámou, Matějem Hádkem, Viktorem Preissem a dalšími. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (222)

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Zaujalo mě přirovnání ke Casablance (viz Operace Silver A, česká televizní Casablanca), protože její úrovně toto rozhodně nedosáhlo, i když společné rysy by se asi (kdyby se chtělo) najít daly. Kdysi před mnoha lety, ne dlouho po premiéře tohoto tv filmu, účastníci odboje dokonce zvažovali žalobu na tento film a Historik Šustek k tomu tenkrát podotkl: "Snad si nemyslíte, že lidé, kteří parašutisty ukrývali, by riskovali život kvůli arogantním a poživačným floutkům?" (Viz: Odbojáři chtějí žalovat ČT kvůli filmu o Silver A ) Naprosto souhlasím s tím, že vykreslení jednání velitele parašutistů Bartoše i náhled na celou akci atentátu na Heydricha bylo v naprostém souladu s komunistickou propagandou, neboť přesně tak, jak to popsali ve filmu, nám to kdysi vysvětlili i ve škole (podotýkám, že v té době mě už školní podání dějin hodně nezajímalo). Jistě se i mezi účastníky odboje našli lidé, kteří nebyli absolutně čestní, odvážní, stateční, etc. ale těžko by takovému člověku svěřili vedení celé akce atentátu. Takže z hlediska historického za mě velká nespokojenost, scénáristé sice spolupracovali s historiky, ale jak to dopadlo viz zmiňovaný článek. Z hlediska ostatního - dobrá práce režiséra, dobrá práce herců (a dobrá práce vzájemně - asi proto si Strach stále dokola do filmů vybírá Dvořáka, Trojana a Švehlíka) - Dvořák má dostatečné charisma (když ho měl dost na Přemysla Otakara, tak ho má pro mě pro všechno), Švehlík se mi (více než) dostatečně líbí a umí i působit jako poslední spravedlivý, Trojan má zase správný nadhled. Vilhelmové naivita je celkem uvěřitelná a Issová dokázala, že nejen Hrubešová umí ukázat kozy... (Sorry, ale ani v případě válečného dramatu si tento komentář nemohu nechat ujít, byť její jednání jako Hanky zcela chápu, když viděla, co viděla, taky bych na jejím místě udělala leccos). Jak film dopadne je zcela zřejmé už od začátku, ale i když spěje k nevyhnutelnému, je dějem zajímavý. ()

kOCOUR 

všechny recenze uživatele

V prvním plánu praští do očí kamera a výprava (tolik historických rekvizit asi v TV filmu nikdy nebylo), ve druhém plánu skvělí herci (jen Dvořák s Vilhelmovou přehrávají), v tom třetím scénář a úhel pohledu na uplynulé události. Dneska už naprosto chápu kontroverzi, kterou film vyvolal. Udělat si z historické osobnosti hrdinu na piedestalu je náramně snadné, ale koukat na to, jak se snaží dostat do kalhotek ženám odbojářů, může vyvolat fyzickou bolest. Jako bych slyšel tamější obyvatele: Nešlapte nám po mýtech a nechte nás na pokoji! Bravo scenáristům za odvahu, bravo Strachovi tuplem, že se toho ujal a tak dobře to zrežíroval. Mám drobné problémy s jednotlivostmi (scéna s fotografií v ruce, obecně všechny přestřelky působily prostorově zcela neurovnaně, chybělo pár vysvětlení k dotvoření obrazu o hrdinech. A česko-německý „stylizovaný“ dabing Roberta Jaškówa mi malém přivodil smrt :-), ale jako celek je tahle past na tradicionalisty výborná a mohla by směle konkurovat všem těm Hlídačům č. 47, kteří tu šanci v kinech bohužel dostanou. Skvělý zvuk a hudba! ()

Reklama

octopuska 

všechny recenze uživatele

Natočil to Strach, ale má to šmrnc Hertze. Moc povedený dvoudílný filmeček, první díl pozvolný, prodchnutý romantikou, milostnou zápletkou s válečnou příchutí začátku čtyřicátých let, který příjemně plyne, aby pak druhý nabral závratné obrátky a parádně vygradoval. Skvělí herci, hudba, výprava a kamera. Samozřejmě, že takové filmy nemají šanci na kino, protože jsou zkrátka dobré. Škoda tento by si to zasloužil v mnoha ohledech. Z Viktora Preisse mě zamrazilo v zádech: " Chodíte ráda do biografu?" ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Na české poměry velmi zdařilá ukázka válečného období, které je "úplnou náhodou" zasazené do mého rodného města a natáčení dokonce probíhalo kousek od mé střední školy a z dálky jsem viděl i natáčení několika scén. Film na mě tak působil o něco kvalitněji kvůli vnímání prostředí a jemně pozměněných vzhledů stále stejných uliček města Pardubic. Zase po delší době jsem uviděl "pořádný český film", který i přes rozdělení do dvou dílů neztrácí na atmosféře a zajímavosti. Ohledně snad jediného faktu, který mi vadil a to chování některých postav a jejich uvažování(především postava Tatiany a její činy mi jsou silně nesympatické...), lze jen málo vytknout. ()

S.Quentin QUALE 

všechny recenze uživatele

Jirka Strach umí natočit super filmy a toto téma je vlastenecky vděčné, přičemž rozumím tomu, že na úkor faktů, které nejsou známé, je nutné jednotlivým postavám vtisknout nějaké charakterové rysy. Rozumím i pohnutce vykreslit "budoucí hrdiny" jako obyčejné lidské bytosti v těžké době. Bohužel ve vztahu k tématu nemám pochopení pro žádné milostné pletichy, natož pro proutnické extempore, které předvedl s postavou Alfréda Bartoše. Tohle se opravdu nepovedlo, takže další historická přesnost celého snímku je tímto dost pošlapána. Škoda. 60% ()

Galerie (16)

Zajímavosti (10)

  • Autoři scénáře, manželé Konášovi, pozměnili příjmení hlavních hrdinů. Manželé Kroupovi se ve skutečnosti jmenovali Krupkovi a manželé Hladíkovi Hladěnovy. (JT19)
  • Závěrečná poprava lidí spjatých s pomocí parašutistům se odehrává ve filmu nahnáním do jakéhosi tunelu. Ve skutečnosti se odehrála na pardubickém zámečku, kde je údajně stříleli po dvou, pak písek pečlivě uhrabali, aby nebyl od krve, a přivedli další dva. Nebo zabití Potůčka (Matěj Hádek) českým četníkem – ve filmu vidíme akční útěk lesem, ale ve skutečnosti ho zastřelil ve spánku. (JT19)

Reklama

Reklama