Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvoudílný televizní scénář Lucie a Josefa Konášových je působivým a dramatickým příběhem lásky, hrdinství i slabosti. Odehrává se ve dnech, kdy šlo našemu národu opravdu o vše, v období protektorátu. Ačkoliv příběh začíná téměř idylicky, na sklonku roku 1941, předčasnou oslavou Silvestra, s falešným zdáním, že vše je stále v pořádku, a dvě krásné mladé ženy, přítelkyně a obdivovatelky tehdejších filmových hvězd, jako byly Adina Mandlová i Nataša Gollová, jsou středem společnosti, právě v tuto chvíli nedaleko odtud, v zasněženém lese, seskočili padákem tři mladí muži: Bartoš, Potůček a Valčík....
Příchod parašutistů, vyslaných z Anglie, kteří se v Pardubicích objeví, znamená zásadní zlom v dosavadním životě obou žen i v životě jejich manželů. Do nebezpečných akcí, které mají parašutistům pomoci splnit zadaný úkol se zapojí nejen ony, jejich manželé, ale i řada dalších osob kolem nich. Přes to všechno však Hana ani Táňa nezapomínají na svou touhu uplatnit se u filmu, touží po krásných šatech a nemohou přehlédnout mužský šarm a svádění Alfréda Bartoše, jednoho z parašutistů. Přátelství obou dívek začne dostávat povážlivé trhliny. Spolu s tím se přiostřuje i nebezpečí odhalení celé této pardubické skupiny. Němcům se podařilo zachytit několik stop, a jedna z nich vede k Valčíkovi, který se skrývá pod falešným jménem coby vrchní v pardubickém hotelu Veselka. Všichni si začnou uvědomovat vážnost situace. Mistrné propojení ryze soukromých, intimních vztahů jednajících postav s historickými událostmi, které, ať zúčastnění chtěli nebo ne, zasáhly do všech lidských osudů, je nesporným kladem obou autorů.
Příběh se sice odehrává ve velmi krátkém časovém úseku, ale je v něm jakoby v kostce postižena široká škála proměn lidských charakterů, od zcela malých selhání až po ta nejzávažnější. Ale jde v něm současně i o obdivuhodné a mnohdy nečekané důkazy odvahy, statečnosti a obětavosti. Je to i příběh o zkoušce, které je vystaveno přátelství, dosud považované za nejpevnější...
Díky tomu, že se autoři zamýšlejí nad touto dobou právě z tohoto hlediska, přes komplikované a nejednoznačné vztahy a postoje vylíčených postav, vznikl text, který se stal skvělým podkladem pro silný a divácky atraktivní televizní film, jehož působivost a dramatičnost ještě zvýraznila režie Jiřího Stracha a obsazení obou hlavních postav Tatianou Vilhelmovou a Klárou Issovou. V neméně důležitých a skvěle zahraných rolích se setkáte i s Jiřím Dvořákem, Davidem Švehlíkem, Ivanem Trojanem, Miroslavem Táborským, Alešem Hámou, Matějem Hádkem, Viktorem Preissem a dalšími. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (222)

agentmiky 

všechny recenze uživatele

Česká televizní tvorba je převážně docela velký odpad, ale najdou se samozřejmě i výjimky, na které toto zažité pravidlo neplatí. Jiří Strach je jeden z nejvytěžovanějších režisérů v současnosti u nás, tudíž mě doopravdy zajímalo, jak se popral s válečným filmem. Na filmu je ihned znát menší rozpočet, s kterým se museli tvůrci potýkat. Ale i tak to protektorátské prostředí má své kouzlo a leckteré kulisy by si zasloužily bezesporu vřelý a nefalšovaný potlesk. Film zejména sází na herecké výkony, a že těch profláklých jmen zde najdete. Zejména bych pochválil Taclíka s Preissem, kteří z počtu minut strávených před kamerou vyždímali maximum, předvedli nezapomenutelný výkon. Dvořák mi ale úplně neseděl na hlavní roli, chvílemi podle mě trochu přehrával. Jak jsem již řekl, tak atmosféra je opravdu nasáklá strachem a nejistotou, které v této nebezpečné době panovaly. Dialogy byly také precizní. Vše směřovalo ke konci způsobem, že jste věděli, že to dobře dopadnout nemůže v zásadě ani pro jednoho z účastněných. Na české poměry film, na který by se nemělo zapomenout. Za mě dávám 81% ()

octopuska 

všechny recenze uživatele

Natočil to Strach, ale má to šmrnc Hertze. Moc povedený dvoudílný filmeček, první díl pozvolný, prodchnutý romantikou, milostnou zápletkou s válečnou příchutí začátku čtyřicátých let, který příjemně plyne, aby pak druhý nabral závratné obrátky a parádně vygradoval. Skvělí herci, hudba, výprava a kamera. Samozřejmě, že takové filmy nemají šanci na kino, protože jsou zkrátka dobré. Škoda tento by si to zasloužil v mnoha ohledech. Z Viktora Preisse mě zamrazilo v zádech: " Chodíte ráda do biografu?" ()

Reklama

Slarque 

všechny recenze uživatele

Konečně se někdo podíval na slavné válečné parašutisty jako na lidi, ne nutně na bezchybné (a nepravděpodobné) hrdiny. Pak už nevypadá nijak nelogicky, že v centru pozornosti jsou dvě krásné mladé ženy. Parádně napsané, báječně obsazené, přesvědčivě natočené, autenticky vypadající (zaplaťpánbu za ty Pardubice!). Možná by se nějaké drobné nedostatky našly, ale mně se je hledat nechce! ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Tak takhle ne. Námět výborný, podání povrchní. Docela slušné herecké obsazení, dobrá Tatiana Vilhelmová jako rozmazlená panička s heslem „chci víc, nemám nic“ nebo rozkošnický seladon Jiřího Dvořáka. O to víc mě mrzí nikam nevedoucí epizodky Jany Hlaváčové a Taťány Medvecké. Ovšem pokus o zlidštění příběhu řadových občanů v těžké době mě tady nepřesvědčil (na rozdíl od Habermannova mlýnu nebo s přimhouřením oka Protektora). Nemůžu se prostě ztotožnit s tím, že parašutisti z Anglie si tady do celkem pohodového protektorátu přilítli zachlastat a zasouložit (jen s minimálním náznakem, že jsme okupovaní nebo že nedejbože někde je válka). Nemluvě o celkem volném pojetí stanného práva (v jedné scéně hysterie z nezakrytých oken, v jiné scéně pohodově hlučná manželská hádka na noční ulici). Asi by mě na kolena měl dostat emocema naflákanej závěr, ale ani to neproběhlo. Gestapácké razie a výslechy na mě působily dojmem parodie. Takže znovu a nikoli poprvé píšu, že skutečnou atmosféru a napětí mi poskytnou o půl století starší filmy Vyšší princip nebo Romeo, Julie a tma. Což možná bude tím, že to dělali lidi, co protektorát skutečně zažili. Pro mě Operace Silver A bohužel na jedno podívání. ()

Laurent 

všechny recenze uživatele

I tento snímek zůstal poměrně dobře věrný kvalitám jiných televizních filmů. Trochu méně obvyklá byla pouze práce kameramana. Herecké výkony byly standardní, nekteré lepší některé horší. Docela mi vadila záplava dialogů, které byly někdy vyloženě zbytečné. Také mi připadalo velmi zvláštní, že se některé postavy bavily na ulici o velmi citlivých věcech. Zarážející byla lehkovážnost a neskrývaná spokojenost některých lidí, jakoby za protektorátu zažívali nejlepší chvíle svého života, ještě ke všemu s odbojem. Spíše bych očekával, že by si lidé navzájem dělali malé radosti, aby to celé lépe přežili. Takhle to bohužel ale ztvárněno nebylo. Tvůrci evidentně nevyužili potenciál, který v sobě námět skrýval. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (10)

  • Závěrečná poprava lidí spjatých s pomocí parašutistům se odehrává ve filmu nahnáním do jakéhosi tunelu. Ve skutečnosti se odehrála na pardubickém zámečku, kde je údajně stříleli po dvou, pak písek pečlivě uhrabali, aby nebyl od krve, a přivedli další dva. Nebo zabití Potůčka (Matěj Hádek) českým četníkem – ve filmu vidíme akční útěk lesem, ale ve skutečnosti ho zastřelil ve spánku. (JT19)
  • Autoři scénáře, manželé Konášovi, pozměnili příjmení hlavních hrdinů. Manželé Kroupovi se ve skutečnosti jmenovali Krupkovi a manželé Hladíkovi Hladěnovy. (JT19)
  • Na dvoře gestapa je v jedné scéně možné v pozadí na zdi zahlédnout bezpečnostní kamera. V další scéně je již zakrytá. (Reyak)

Reklama

Reklama