Klub poslední naděje

Nepozdáva sa mi označenie indie, ani mainstream, je to niečo medzi a to niečo prekvapivo funguje. Bude to asi tým, že Valieé dobre vie ako narábať s tak ošemetnou látkou akou je boj s AIDS. V prenesenom zmysle slova to znamená schopnosť nezachádzať do zbytočných extrémov a radšej nechať bez nemiestnych predsudkov i prehnaných sympatií voľne plynúť to čo si tak nejak nepriamo vyžaduje byť voľné (fabula) a naopak atmosfericky zosilovať to, čo si každý priaznivec filmu-katarzie praje mať zosílené (syžet). To sa odráža hlavne v používaní jednotlivých vyjadrovacích prostriedkov, ktoré sa už naďalej nesnažia na seba samoúčelne vzťahovať pozornosť a svojou nestrojenosťou a nedoslovnosťou sa podriaďujú samobytnému fikčnému svetu v ktorom sa ide jak do tuhého, tak sa príhodne odľahčuje. Najzaujímavejšie na "Dallas Buyers Club" potom teda nie sú ani tak bezpochyby brilantné metamorfózy McConaugheyho a Leta, ale skôr ono umné balancovanie medzi príjemnou človečinkou o nádeji a trpkou existenciálnou spoveďou. (26.08.2014)

-Thank You. -Fuck off! Breaking Good? Ne tak úplně. Překvapivě nejde o citově vyděračské drama o pozdním procitnutí jednoho homofoba, ale o formálně i obsahově vzácně střízlivý snímek, který namísto Woodroofova zbožšťování připouští, že tenhle kovboj si přehnaný soucit nezasloužil ani poté, co se nakazil AIDS. Snaze protagonistovo utrpení nerozmazávat a prostě jej zobrazovat odpovídá věcnost formy (natáčení bez umělého dosvěcování, dokumentaristicky nesouměrné záběrové kompozice, nenávodné používání hudby). Není-li film emocionálně chladný, pak zejména díky vyzáblému (cca 20 kilo dolů) McConaugheymu. I když hraje pouhý stín svých hrdinů z jiných filmů, nikdy neztrácí jiskru v oku. Způsob, jakým kombinuje neadekvátní sebejistotu, nehoráznou drzost a obdivuhodnou zarputilost, dělá z protagonisty ideálního bojovníka proti (zdravotnickému) establishmentu. Ten od svého konkurenta zosobňujícího nezlomnost americké ctižádostivosti očekává už jen to, že brzy zemře. Zejména svou fyzickou proměnou fascinuje také Jared Leto, jehož společné scény s McConaugheym vzdáleně připomínají Půlnočního kovboje, jiný film, který se nebral přehnaně vážně a na seriózním tématu se na druhou stranu ani nepásl, ani jej nebanalizoval. 75% (10.01.2014)

Kdyby byl celý film jako scéna v obchoďáku, bylo by to za 5*, takhle se holt bude muset spokojit se čtyřmi.;-) Klobouk dolů před proměnou Matthewa McConaugheyho, který je jak vzhledově, tak herecky k nepoznání, dále si mohou scénáristé připsat plus za překvapivě příjemnou Jennifer Garner a především pak za Jareda Leta (nebo spíš Jareldýnu Letovou), který je roztomilou queer kapitolkou sám o sobě.:-) (21.01.2014)

Matthew má sakra formu a i v tomhle papírovém tahu na branku je k sežrání. Téma okolo HIV a boji proti zlotřilé korporaci ("Fuckin' FDA") tu bylo už mockrát, ale nevzpomínám si, že by byly podané takhle stylově. Život, který mu nemoc přinese je překvapivě mnohem plnější a zajímavější - vždyť byl ksakru i v Japonsku a založil si poměrně úspěšné podnikání. Herecky jde o nejlepší ligu v nejlepší formě, Jared Leto byl uvěřitelnější jako ženská než jako chlap! Je to pro osobní potřebu. (22.01.2014)

Víte, co jsem zjistila na konci tohoto příběhu? Že se nedívám na Matthewa, ale na Ronalda, který má AIDS a bojuje, co bojuje, přímo se rve o svůj život, potažmo i o životy těch ostatních všemi možnými prostředky. Když mě tenhle fakt došel, tak jsem si uvědomila jaký je Matthew Pan herec, který nota bene ubral pro tuhle roli hodně na váze a já tiše doufám, že to zase nabere nazpátek. A to byl stěžejní moment, kdy jsem se rozhodla dát si ho na výsluní do mé topky, protože to byl luxusní výkon. Tím to neskončilo a nechci se tady opakovat, ale já jsem Jareda taky vůbec nepoznala, takže jemu patří určitě také můj obrovský obdiv, protože tu roli dal na sto procent věrohodně. Určitě souhlasím s tím, že to byl herecký koncert dvou mužů, kde mě jejich skutečná identita došla až na konci. Bravo, tomu se říká herectví !........... Byl jednou jeden den, kdy v ranních zprávách hlásili, že v Dallasu je krásně jasno, ale pro Rona to byl ten nejčernější den v celém jeho dosavadním životě. (17.01.2014)