Šťastlivci

Tohle lze těžko uchopit. Lehce mi to připomnělo Best Years of Our Lives (1946), i když to nemělo tu sílu. Ústřední trojice Robbins, McAdams, Peňa byla sympatická a zejména na štíhlounkou vojandu Ráchel se dobře koukalo. Pro našince téma vracejících se mužů z Iráku nemá takovou váhu jako pro Amíky. Leckdo u nás už o dalším setrvávání amerických jednotek pochybuje a na Afghán se už dokonce nahlíží jako na další průser Američanů. K čemu rekonstrukční týmy? K čemu učit demokracii když po odejití ,, osvoboditelů - pro někoho však okupantů '' lid volí Taliban a ten všechny změny vrací zpět do období středověku....Tolikrát řečené ,,díky' ve filmu od běžných Amíků, kteří si žijí své běžné životy plné hambáčů, hypoték - bojujícím vojákům, kteří tam byli... nám zní neupřímně. Oni to ale tak berou, i když ve filmu zaznělo i pár otázek. ,,A co jste tam dělali?'' Věřím, že zvídavému Amíkovi odpověď ,,Snažili si zachránit život'' asi nestačí. Tenhle film však není o obhajobě války v Iráku. Je to příběh o členech armády, které náhoda svedla k sobě a díky které vyrazili na společnou cestu domů. Pro Robbinse je to cesta definitivní, odkroutil si celou tůru. Pro ostatní je to jen 30 denní dovolená mimo horké písky a sebevražedné útoky. Hrdinové cestou zjišťují během hodně seskupených náhod, že to co funguje v armádě v civilu zatím fungovalo vlastním životem. Tahle zvláštní road movie tak pro někoho skončí velmi překvapivě. Humoru tam moc není, hlubších myšlenek také ne, nicméně vidět se to s přehledem dá. Tři klíčky od Hummeru. * * * (14.05.2013)

Šťastlivci jsou sice příjemná, ale pro mě naprosto nezajímavá podívaná, která ve mě nezanechala žádný větší dojem a za pár dní si ani nevzpomenu, že jsem něco takového viděl. Myslím si že těch nehod a nesnází hlavních hrdinů bylo až nějak moc, až to působilo divně. Zajímavé ovšem je jak si normální američané váží svých vojáků nebo například New Yorských hasičů. Nevím jestli tomu tak je i ve skutečnosti, ale je hezké vidět, ža si váží lidí, co pro ně nasazují životy. (25.07.2010)

Prdlačky do Říma, všechny cesty vedou do armády. Vážně, tomu chyběl už jen v hornim rohu obrazovky zaparkovanej Uncle Sam. --- Jako jo, slušný poselství o předstíraný vděčnosti vůči válečnym hrdinum/pěšákum. Rachel si tu roli přerostlýho, ukecanýho děcka taky střihla s velkou chutí a Michael Peña jedině mile překvapil. Ale víc ani ťuk. Atmosféru jsem z toho osobně nenačerpal ani pozitivní ani negativní. Triage je v tomhle směru mnohem údernější, ta z vás lusknutim prstu udělá zarytýho pacifistu. To Lucky Ones by vás daleko spíš verbovali ... koneckonců už jen těch 20 hadrů by nebylo k zahození, že jo. (11.03.2014)

Čtyři dny, tři lidé, dva muži a jedná překrásná žena. The Lucky Ones není zrovna vrchol scénáristické geniality. Z čeho film těží je charisma hlavních postav, neboť takhle sympatickou trojici jen tak nenajdete. Celkový pocit na konci sice není "čtyřhvězdový", ale díky famóznímu výkonu Rachel McAdams nemohu jinak. (09.12.2009)

Road movies proste zbožňujem a The Lucky Ones nebola len debilná komédia typu Road Trip a podobné, ale bolo to zo života. Jednoducho povedané, fakt neviem čo by som tomuto filmu vedel vytknúť. Nenudil som sa ani na sekundu, stále som bol vtiahnutý do deja a nechýbal tomu ani humor takže pre mňa je to za 5* (25.08.2010)