Sisters
Blood Sisters
Režie:
Brian De PalmaScénář:
Brian De PalmaKamera:
Gregory SandorHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Margot Kidder, Jennifer Salt, Charles Durning, William Finley, Lisle Wilson, Barnard Hughes, Olympia Dukakis, Justine Johnston, Dolph SweetObsahy(1)
Kanadská herečka Danielle se v televizní show seznámí s atraktivním černochem Filipem a hned po prvním rande s ním skončí ve svém bytě. To se vůbec nelíbí její sestře, která nemá pochopení pro aféry Danielle. Když se Filip pokusí sestry usmířit, je ubodán nožem. Ale kdo vlastně vraždil? Danielle nebo její navlas podobná sestra? Vražda navíc neunikne sousedce, která neváhá zalarmovat policii. Danielle se ale podaří mrtvolu včas ukrýt a zahladit stopy. Dokázat, že došlo k vraždě, nebude vůbec jednoduché. (mikulem)
(více)Videa (1)
Recenze (44)
Margot Kidder (Black Christmas, Superman) v první velké roli, a nutno říct, že si to sakra užívá. Ty přerody z usměvavé Danielle do běsnící Dominique jsou úžasný a obzvlášť první půlka filmu je díky ní správně Jekyll-Hydeovská. Po technické stránce je to jinak klasická "De Palmovina", tudíž jsou tu znatelné stopy Hitchcocka nebo dokonce Cronenberga, ale samozřejmě nechybí drásavá hudba a nějaké ty vychytávky typu rozděleného obrazu. Střed malinko slabší, ale závěr, ač lehce předvídatelný, hezky graduje v posledních patnácti haluškoidních minutách. ()
Největší chybou toho filmu je, že je nejlepší ve své první třetině, v části se skvělou a úžasnou Margot Kidder (ten její přízvuk!) a parádním černochem. Když se na scéně objeví vcelku nesympatická novinářka a přebere otěže příběhu, film razantně ubere na plynu a začne se pomalu vytrácet atmosféra i zájem, což nezachrání ani předvídatelná pointa (právě úvodní třetina s Margot řekne o filmu naprosto vše), zajímavé hrátky s obrazem a úsměvné vyvrcholení filmu. ()
Nakonec zvyšuju na plnej kotel, protože z trojičky Sisters, Dressed to kill a Vertigo mi tohle přišlo (světe div se vzhledem k místnímu hodnocení) suverénně nejlepší, nejpsychovatější a nejulítlejší. Nemá cenu nic prozrazovat, bylo by to naškodu, protože i když se děj a pointa mohou zdát čitelné, je to správný haló...90% ()
70% Úvod a první půlka je velice solidní. Naprosto nezastíraná inspirace v PSYCHU a OKNU DO DVORA, včetně skvělé Herrmannovi hudby. V druhé půlce a ke konci už to ale De Palma úplně nezvládá a celé rozuzlení proběhne v rámci zdlouhavé psychedelické pasáže, skončí to navíc ryze Hitchcockovsky a to tak, že hlavní hrdinka ani vlastně neví jak se z toho vyvlekla, ale budiž a úplně poslední záběr snad natočil sám Hitchcock. Pro začátek dost dobré. ()
Brian De Palma opět kráčí ve šlépějích velkého Alfreda Hitchcocka a je to znát už od prvních vteřin snímku. Jakmile se při úvodních titulcích rozezní fantastická hudba Bernarda Herrmanna, je nám všem jasné, kam vše povede. Tenhle film je opravdu velkým příkladem toho, jak byl De Palma silně ovlivněn svým vzorem. Samotný příběh je velmi silný a kdyby si svou sílu a napětí udržel až do konce, dal bych klidně i plné hodnocení. Takhle dám silné tři hvězdy s tím, že třeba Dressed to Kill (taktéž velmi ovlivněné Hitchcockem) se mi líbilo daleko víc. ()
Reklama