Imaginárium Dr. Parnasse

Než jsem se dostal na Imaginarium Dr. Parnassa, prožil jsem si takové malé vlastní imaginarium. Nejdřív na mě začal padat tající sníh ze střechy a jak jsem se mu vyhýbal, šlápnul jsem do hovna. Opřel jsem se o auto, abych zjistil rozsah hovna na mý botě, ale to už ke mně běžel rozzlobený majitel auta. Ani moc nevypadal jako člověk, spíš něco na půlce cesty vývoje od člověka ke gorile a za svou iniciativu o zjištění rozsahu hovna na podrážce mé boty jsem od toho monstra vyfasoval bezplatné přeličení oční oblasti do modra. Přišel jsem domu a dostal pojeb, že místo na nákup se chodím válet do sněhu, mlátit lidi a ještě chodím na veřejnosti smradlavej. Poučen z předchozích zážitků jsem neponechal nic náhodě a na cestu do kina jsem se řádně vybavil. Na hlavu jsem si vzal helmu z první světový,kterou mě jako svůj veškerý majetek odkázal můj dědeček. Na nohy jsem si připnul jedinej dárek co jsem kdy dostal, lyže na kterých zřejmě lyžoval ještě mladej Krakonoš. Z okýnka na hajzlu jsem si přendal na krk vonej stromeček a na sebe jsem si navlíknul tričko s dlouhým rukávem na kterým jsou nakresleny velký svaly. Když jsem dorazil k pokladnám a začal vybírat film na který půjdu, zničehonic se na mě osočil pokladník „pane vy jste asi ta chodící reklama na Imaginarium Dr. Parnassa, to musíte za šéfem do prvního patra, tady jsou jen pokladny.“ Původně jsem se chtěl na pohůnka v pokladně rozzlobit, že nedokáže rozeznat ani normálního diváka od billboardu, ale protože mě nasměroval na jaký film ten den půjdu, nechal jsem to být. Bohužel mě v zápětí čekal další trapnej incident. Tentokrát s trhačkou lístku. Nejdřív se mě začala vysmívat do ksichtu a pak se dokonce snažila zneužít své trahací pravomoce a nevpustit mě na imaginarium. Dala mě ultimátum, že buď jí dám helmu, lyže i stromeček a budu smět jít do sálu a nebo mám smůlu. Já jsem chtěl Imaginarium Dr. Parnassa vidět za každou cenu a tak jsem byl ochoten udělat kompromis a dát jí helmu, ale ona byla až neskutečné hamižná a trvala na tom, abych jí dal všechno, navíc mě začala nadávat. Její nadávky mě mírně vzrušily a tak jsem jí pozval na večeři, bohužel měla asi svoje dny, protože místo aby moje pozvání přijala, začala mě vyhrožovat fyzickou likvidací. Naštěstí šel kolem promítač a nabídl mě, že si můžu helmu, lyže i stromeček po dobu filmu nechat v jeho promítací boudě. Mé štěstí dosáhlo maxima a do křesla jsem sedal z toho všeho sice hodně naštván, ale s pocitem olympijského vítěze. Konečně bylo u konce mé imaginárium a začalo to doktora Paranassa………jenže pocit vítěze začal při sledování nic neříkajícího příběhu rychle slábnout. Vlastně nebýt úžasných hereckých výkonů (kluci jsou nejen hezký, ale umí i hrát, to musím uznat ), geniálního režisérova vypořádání se s tragickou smrtí Heath Ledgera a dokonalé postavy ďábla, vstával bych ze sedačky po skončení Imaginaria Dr. Parnassa víc naštvaný, než jsem si do ní sedal po skončení mého imaginaria. (26.01.2010)

║Rozpočet $30miliónov║Tržby USA $7,689,607║Tržby Celosvetovo $64,608,000▐ Tržby za predaj DVD v USA $7,402,046 //počet predaných kusov 416,860║ Terry Gilliam a jeho tvorba je vždy ťažko stráviteľné sústo, opäť príbeh ktorý je miestami dosť vatový, samotná príbehová kostra ale nie je zlá, svet za zrkadlom je kúzelný, vizuálne silný, herci skôr nevyužitý. /40%/ (22.01.2012)

Tedy od imaginaria jsem čekal i trochu jiné představivosti než té vizuální. Duše, zatracení, vykoupení - nebylo toho v příběhu k takovým otázkám trochu málo? Dort s mnoha patry a chutěmi, ze kterýho ale naservírujou jenom třešničku. Jenže třešničku dělá třešničkou všechno to ostatní a bez něj třešnička nezpůsobí než malé osvěžení v ústech. Představujete si, jak asi chutná ten kousek se šlehačkou, jak by se vám v puse rozplývala ta marcipánová část, jenže pak zapadne opona a z velkého dortu je pouliční loutkové divadlo. Vsadím se s panem Nickem o pět duší, že tam za tím kopcem bych mohl stavět vzdušný hrad z písku a za tou řekou bych mohl hrát se smrtí o život v kostky, ale místo toho se plácám hodinu od Tesca k ďáblu. Nakonec vlastně scény za zrcadlem působí kompaktněji, než londýnské intermezzo (nečetl někdo knihu od letce RAF Viléma Bufky?), z celkem zřejmých důvodů. Avšak nevěšme se na mostě. Výprava a herci (a modelka) by nám to nedovolili, nadto maximálně sympatické (až české) pojetí ďábla. Brazil to není, ale jako důkaz, že si lze i dnes stvořit vlastní svět, který není tak čermobílý (vlastně modrozelený) jako Avatar, si to ocenění zaslouží. (31.01.2010)

Terryho Gilliama opět dostihla obrovská smůla (smrt Heatha Ledgera), nicméně tentokrát se s ní dokázal poprat a vyřešil to úžasným způsobem. Tak, že z filmu vlastně ani nejde poznat, že využití čtyř herců pro jedinou postavu nebylo úmyslem od začátku. Velkolepé fantazie trochu kazí mizerné vizuální efekty, ale ono je to vlastně asi jedno, protože jde o to, nechat se unést do světa za zrcadlem a třeba si i některé věci představit ve své vlastní hlavě. Nejlepší jsou ale stejně scény s papundeklovými stromky a Parnassovým jevištěm, prostě scény "před zrcadlem", které odkazují na starší Gilliamovské výpravy (o MontyPythonovskému tanci policajtů v sukních nemluvě) a pak samozřejmě herecké výkony - jednak již zmiňovaného kvartetu Heath, Collin, Jude a Johnny a především ďábel Toma Waitse. Terrymu se jednoduše začíná navracet forma a já jen doufám, že se mu konečně podaří natočit toho Dona Quijota. (10.04.2010)

Je vidět, že Terry Gilliam se zase pořádně vyřádil:) Ovšem musím říct, že po vizuální ani obsahové stránce u mě tento film příliš neobstál. Při pohledu na plakát s názvem Imaginárium Dr. Parnasse jsem si představovala vizuálně mnohem využitější i působivější dílo. Slabý příběh se dá s klidem přehlédnout, ale nevyužité možnosti vizuálního zpracování mě docela zklamaly. Alespoň herecká sestava má velmi silné zastoupení. Zajímavá Lily Cole, příjemný Andrew Garfield, Heath Ledger a ostatní. Myslela jsem, že v Imagináriu Dr. Parnasse bude "vyčarován" mnohem zajímavější a propracovanější fantastický svět "za zrcadlem." Takto se jedná "jen" o příjemný, leč prchlavý divácký zážitek. "Přines lano." - "Jestli je oběšenej, další lano nepotřebuje", "Nevíme, co jste zač." - "Já to taky nevím, ztratil jsem paměť." :) (26.09.2012)