Režie:
Kathryn BigelowScénář:
Mark BoalKamera:
Barry AckroydHrají:
Jeremy Renner, Anthony Mackie, Brian Geraghty, Guy Pearce, Ralph Fiennes, David Morse, Evangeline Lilly, Christian Camargo, Sam Spruell, Kate Mines (více)Obsahy(1)
Je-li válka peklo, proč se tolik mužů hlásí do armády? V době, kdy se armády skládají nikoliv z rekrutů, ale z dobrovolníků, a muži se dobrovolně pouští do vojenské služby, je adrenalinové prostředí bojiště silným a neodolatelným lákadlem, často přímo závislostí. Snímek je napínavým příběhem elitních vojáků, kteří mají jedno z nejnebezpečnějších povolání na světě – uprostřed bojové vřavy deaktivují bomby. Když se nový seržant James (Jeremy Renner) ujme špičkového pyrotechnického týmu, překvapí své dva podřízené, Sanborna a Eldridge (Anthony Mackie a Brian Geraghty) tím, že je vtáhne do smrtelné hry městských bojů. James se chová tak, jako by mu nedocházelo, že může zemřít. Zatímco se oba muži snaží svého nového velitele udržet pod kontrolou, ve městě kolem nich se rozpoutá naprostý zmatek a Jamesova skutečná povaha se ukáže způsobem, který všechny z nich navždy poznamená. (oficiální text distributora)
(více)Videa (5)
Recenze (1 436)
(1001) Ta nervózní kamera mě silně znervózňovala. Jinak asi nejsem nejlepší druh diváka pro takový film, protože za á, jich podobných nemám mnoho nasledovaných (a kolik jich vůbec kvalitních vzniká?) a za bé, můžu leda posoudit, jak režisérka zachází s filmovými postupy, ale nemám dostatek znalostí (dost velký přehled, vyhraněný názor) na to, abych dokázala rozklíčovat, jakým způsobem zachází s realitou, informacemi, (pravdou?). Protože z tohohle hlediska mám dojem, že její cenová senoseč byla zapříčiněna tím, že jde více méně o produkt, který se trefil do momentální poptávky. Trošku ve stylu toho, co ve svém komentáři praví uživatel verbal: (Parafrázuji:) Kdyby v roce 2009 Američané válčili s Německem, tak Oscara dostane Quentin Tarantino za Hanebný pancharty. Tolik jen poznámka k politice Akademie. Musím nicméně říct, že jsem si vcelku užívala, jak si nikdo nevšímá "příběhu" a že jde více méně o kresbu. Na druhou stranu si ale nemyslím, že by se tady podařilo dosáhnout takové míry univerzálnosti, za jakou člověk obdivuje Četu, Apokalypsu nebo Olověnou vestu (protože takovými přirovnáním se to všudemožně hýří). Pokud se jim Smrt vyrovná, posoudím to až s větším odstupem, ale osobně si spíš myslím, že s dalším během času na tenhle film spíš zapomenu, než že by se mi některé jeho obrazy měly vracet. Řekla bych, že "na vině" je určitě práce se zvukem a hudebním doprovodem, protože já jsem ten typ, který dává přednost výrazné manipulaci místo nenápadného dokreslování. Od Marca Beltramiho se mi hodně líbila hudba k Vlaku do Yumy, ale od té doby to s ním šlo celkem do kytek. Hudba u scény prohledávání "prázdné budovy" mě možná udržela v napětí, ale žádný moment mě nezabil do sedačky a nedal mi najevo, že sleduji něco zásadního. Noční inferno obrazově působivé, ale zvuk nevyužitý naplno a tím pádem pro mě ta scéna opět spíš vyšuměla do prázdna. Možná je to taky tím, že se mu v ten moment kamera nepodívá do očí, které to všechno vidí. Možná je to taky tím, že scény nedostanou potřebný čas, aby se mohly proměnit v něco víc. Nevěřila bych, že si někdy budu stěžovat u filmu, který mě úplně nenadchnul, že je moc krátký, zvlášť když má dvě hodiny, ale je to tak: V některých případech to má dobrý důvod, proč jsou všechny ty "zásadní eposy" tříhodinové. A ten konec je obzvlášť taková zkratka na ránu. Doufám, že to byla nějaká znouzectnost a ne záměr. ()
Jde vidět, že ta Kathryn opravdu musela něco mít s tím Cameronem, jinak si neumím vysvětlit, jak nějaká ženská dokáže natočit takovýhle film. Film "jede" od začátku až do konce. Chytí Vás za koule a už nepustí. Scénář mohl být ale trochu více propracovanější. Ten chladný přístup k postavám mi seděl, vypadalo to tak více realičtěji. Kamera byla opravdu výborná, tady mi ta roztřesenost ani tak nevadila jako v posledním Terminátorovi, to byla hrůza. K Oscaru gratuluji, myslím, že ho má zaslouženě. ()
Kathryn Bigelow je jediná svého druhu. Ne krásou, nebo intelektem, ale chápáním mužských pocitů a světa drsných chlapů, kteří když mají vybouchnout, tak bez toho nepohodlného ochranného obleku na sobě... Hurt Locker předvádí nezvyklou, ale efektní cestu jedné jednotky (vojáka) za pochopením vlastních potřeb a snad i "smyslu života". Na první pohled zaujme prostředím elitní jednotky odstraňující výbušnin, na druhý zaujme dokumentární styl(plus několika velice efektních zpomalených závěrů) a do třetice přidá prostředí Iráku, které je stále aktuální. Film uteče jako voda a divák si odnese slušné zamyšlení nad válkou i lidmi, což je velmi dobře, protože mnoho válečných filmů ve výsledku je jen "film" bez ničeho navíc, co by diváka dokázalo ovlivnit nebo donutit zamyslet se. Hurt Locker by fungoval i na kdejakém filmovém festivalu, protože nespadá do primitivního válečného filmu o vojákovi, co miluje svou zemi. Kathryn Bigelow je zvláštní úkaz, stejně jako její filmy, které by natočilo jen málo mužů stejně dobře. Snad příští čekání na další mužský film od ženské režisérky nebudeme muset čekat 6 let... Napoprvé jisté silné 4* a uvidíme na další shlédnutí... PS: obsazení s Guyem Pearcem a Ralphem Fiennesem je trochu zavádějící :) ()
Distribuční cesty nezávisle produkovaných snímků mohou být, jak jsem se mohl přesvědčit vskutku nevyzpytatelné. Zážitek režisérky Kathryn Bigelow, byl strhující. Neodtrhl jsem ani zlom vteřiny detailností skvostu, který nám představila na stříbrném podnose. Výborné herecké obsazení Renner (výborný)! Oscary jsou zasloužené a třepavá realistická kamera mě ohromila, se střihem a režií doplnění prostředí těžké války v Iráku, neboli 365 dnů do návratu. Představivostí prostoru věčné paranoie – prostoru, kde budík časované nálože tiká potenciálně na každém rohu, pod tričkem každého na první pohled nevinného civilisty. I přesto všechno samozřejmě velká poklona pro režisérku K.Bigelowou, ale o malinko více jsem to tento rok přál Tarantinovi (Inglourious Basterds). HURT LOCKER je příliš prázdný......... ()
Já nevím, ale ten film mi přijde o ničem. Minimálně o ničem novém. Ničem, co by nebylo řečeno v desítkách dalších válečných filmů. A takový Mariňák byl alespoň vizuálně zajímavý. Dokumentární roztřesená kamera už je dnes využívána moc často na to, aby mě ohromila. Herci v pořádku, ale nikdo nevyčnívá z řady. Děj jsem neobjevil. 50% ()
Galerie (52)
Photo © Summit Entertainment
Zajímavosti (46)
- Skutečný pyrotechnik sloužící v Iráku k filmu poznamenal, že speciální protibombový oblek nenosí, protože by ho příliš omezoval svou velkou vahou (47 kg), sníženou pohyblivostí, zúženým vnímáním, a to vše v neúnosném horku. Prý by v něm dokázal za den odstranit jenom jednu bombu či minu a byl by úplně vyčerpaný. Bez obleku jich dokáže odstranit několik za den. (Hawaj)
- Na tvorcov filmu podal žalobu armádny pyrotechnik Jeffrey Sarver, ktorý tvrdil, že na vytvorenie hlavnej postavy im poslúžila jeho podoba, a že ho ohovára. Súd tejto žalobe vyhovel a nariadil tvorcom zaplatiť odškodné viac než 180 tisíc amerických dolárov. (Greenpeacak)
- Kulomet M2 0.50 na Humwee byl stejné ráže jako puška M82. Pyrotechnici tak měli dostatek munice na boj s odstřelovačem. Pro film bylo však zajímavé řešit problém se zásobníkem a krví. (c.tucker)
Reklama