Bratři

Skvělé herecké výkony, o tom to vlastně všechno je. Zkušený Jim Sheridan se narozdíl od autorky originální verze Susanne Bier jednoznačně rozhodl pro plynulý a ortodoxně melodramatický styl – Bratři jsou řemeslně vychytaní a dotažení, dokáží přesně zasahovat první signální, ale po po jejich shlédnutí zůstává podivná prázdnota. Ten film pod popově načinčanou fasádou totiž neskrývá nic než jakýsi opatrný pacifismus a jednoduchou psychologii. Hudba U2 se k něm hodí pěkně. Všechna ta učesanost a decentní morální apely je totiž snadno zaměnitelná s ideovou nevyhraněností. (07.02.2010)

Tobey Maguire byl úplně mimo. Celou dobu akorát čumí jako debil a nebo hystericky ječí. A když ke konci chytne nerva, tak je akorát k smíchu. Víc zahrála i 10-ti letá Bailee Madison. Zápletka je vlastně jenom obyčejnej milostnej trojúhelník, akorát je to trochu okořeněný válkou. Tohle je příběh jak z telenovely. Mě to prostě nechytlo... No aspoň jsem Jakea Gyllenhaala viděl po dlouhý době zase v nějaký "normální" roli. Od dob kovbojský homohnědky ve Zkrocený hoře jsem na něj poněkud zanevřel. Tady byl jako jeden z mála sympatickej. (28.02.2010)

No, přiznám se, že film se objevil v mém hledáčku kvůli třem hlavním hereckým aktérům a s faktem, že by mě nějak víc mohl chytnout i příběh, jsem (raději) moc nepočítal. Ale stalo se. Přiznám se, že mám slabost pro komorní dramata, která mě dokážou nějak emocionálně zasáhnout a když jsou v něm i herci, kterým věřím každé gesto (teď mluvím o Tobeym a Natalii), jsem nadšený a tohle je přesně ten případ. Také jsem čekal trochu jiný závěr, ale aspoň to nebylo tak předvídatelné. Hodně silné 4* (ale ty 2 malé holky mi přišly moc přechytralé, vyumělkované a docela mě štvaly). (09.03.2010)

Sázka na jistotu. Dramatický potenciál byl cítit už z traileru, ten samý potenciál evidentně využil i dánský originál (neviděl jsem, nemůžu srovnávat) a ani Brothers Jima Sheridana nestojí pozadu a z divácky vděčného tématu ždímou očekávané emoce. Očekávané, to je to slovo. Zejména v první polovině Bratři skutečně nepřekvapí a člověk by je (i kvůli zaměnitelnému režijnímu stylu Sheridana) málem zaškatulkoval jako "standardní, lehce předvídatelné rodinné drama", herecké mistrovství ústředního trojúhelníku a množství ukázkově mrazivých scén (psychopatický Tobey, korzující po domě s kvérem, přerovnávající skleničky nebo zuřící u večeře) ale Bratry katapultují do výšin nadprůměru. Aspirují na Oscara, v hereckých kategoriích určitě. 85% (30.12.2009)

A po návratu domů z Afghánistánu začíná vojákově duši operace Trvalá nesvoboda.. Klasicky vystavěné melodrama o traumatech války, jejich dopadech na rodinu, bratrské lásce a stupních otcovské hrdosti. Směrem od dánského originálu a Homérovy Odysey nebyl důvod utíkat, obzvláště když máte hvězdnou hereckou sestavu. Přirozená N.Portman, temnou stránku probouzející Spiderman, který mě děsil, aniž by mi prasknul nafukovací balónek či mrkáček Jake, který si hraje to svoje už od doby, kdy na něho spadl letecký motor. Něco přinesli i Sam Shepard a dětské představitelky a všichni měli podíl na uvěřitelnosti ať už pod povrchem bublajících, či naopak tryskajících emocí. Sheridan tradičně nezapomněl propašovat U2 a musím říct, že při scéně u krbu měla balada „Bad“ své zvláštní kouzlo.. (14.07.2016)