Wrestler

Bezchybné a osobitě natočené životní drama, které se otírá mimojiné i o pravou podstatu profesionálního wrestlingu. Tohle by si měl dopřát zejména každý, kdo tvrdí, že je to jen trapně nahraná záležitost. Už jen kvůli tomu závěrečnému nástupu do ringu za doprovodu Sweet Child o' Mine... This is where I belong. (14.01.2009)

Na konci 80. rokov zaplňoval Randy „The Ram“ Robinson, profesionálny wrestler, titulné stránky novin. Teraz, o dvacať rokov neskôr, sa ťažko prebíja životom a v školských telocvičniach a komunitných centrách okolo New Jersey, robí vystúpenia pre hŕstku nezdolných wrestlingových fanúšikov. Slušný scenár s kvalitným hereckým obsadením robí s Wrestlera výbornú ťažkú drámu. (05.05.2011)

Pravdepodobne nejnormalnejsi a nejsnaze pochopitelnej film od Aronofskyho, coz ale rozhodne neznamena, ze by byl spatnej. Na druhou stranu mi ani neprisel nicim extra vyjimecnej, Aronofsky by svuj talent mel zamerit na zajimavejsi projekty. Hlavni problem je, ze to je takovy trosku o nicem, respektive takovejchhle filmu o hledani mista v zivote tu uz byla fura, ale je fakt, ze se tady tvurci dobre vyhejbaj nekolika klise a jak sem se ze zacatku bal, film ani v nejmensim nepripomina Rockyho. Za coz taky muze dobre napsana postava Randyho "Rama", kterej vse bere, tak jak to je a nesnazi se o nejaky dojemny reci, i kdyz asi trikrat na to taky dojde. Nicmene i diky nemu je film prijemne civilni. A co se tyce wrestlingovejch zapasu, par jich tu je a jsou natoceny pekne. No a konec je taky zajimavej, dojemnej, takovej jakoze useknutej, ale zaroven je vicemene jasny, co se stane, trochu ve stylu Butch Cassidy a Sundance Kid. Jinak Mickey Rourke, nevim no, vypada fakt dost na sracky, ale zaroven je porad jeste namakanej a wrestlera mu clovek veri, na to, kolik mu je, to je fakt parada a nikdo jinej, kdo by tu roli moh hrat, me nenapada, ale ze by se jednalo o nejaky herecky "witness the ressurection" jak hlasi plakat, to bych zase nerek, hraje "pouze" nadprumerne. Peknou roli ma Marisa Tomei, vetsinou jen tancuje u tyce, kdybych to nevidel, tak bych tomu asi neveril, ale je fakt jeste porad pekne sexy. Celkove to je po vsech strankach nadprumer, ale chybi mi tam to neco extra, abych soup tu patou hvezdicku. (11.01.2009)

Nejsou tak daleko doby, kdy jsem za největší frajery považoval dobře stavěný chlapy na který se stačí blbě kouknout a už to lítá. Jistě pořád se rád dívám na všechny ty Ramby a další ostrý nezranitelný chlapíky jak kvůli cti dokážou vymlátit třeba celý elitní komando, ale už pro mě nejsou vzorem toho správnýho chlapáctví. Ten už mám jinde. Například ve Wrestlerovi. Chlap, který se staví čelem ke svým chybám, který se rve životem, který když na to přijde se nestydí před svou dcerou uronit slzy a to, co současně svý dcerce říká, zní tak strašně upřimně, že si neumím představit nikoho s kým by tahle scéna nehla. Nádhera. Nádhera když člověk vidí jak jde Mickey do ringu a oči mu úplně jiskří životem a tím svým pocitem absolutního štěstí dokázal naplnit každou mou kost v těle. Nebo když se Mickeymu konečně podaří dostat Casasidy/ Pam, kterou hrála naprosto fantasticky Marisa Tomei, do baru na jedno pivčo jsem jasně viděl, že i lidi, kterým už tak trošku ujel vlak, se dokážou ještě smát a pobavit . Je to fakt atomovka upřimných emocí a neumím si představit na tuto roli nikoho jinýho než Mickeyho, protože v některých scéná to nebyla postava kterou on ztvárňoval, ale byl to on. Tak Mickey, ty velkolepej frajere, vítej zpátky z toho pekla kterým sis v životě prošel. Vítej zpět mezi herci, mezi chlapy, mezi věčnýma a upřimnýma frajerama co maj srdce na správným místě, protože to všechno jsi a jsem fakt moc rád za tu sílu, kterou si v sobě měl , aby si všechny ty hnusy porazil a po boxerovi se smutkem na duši, po andělovi, který je na cestě do pekla a po bezstarostným frajírkovi na Harley Davídkovi si mohl přidat další nezapometelnou roli, Wrestlera a já díky tobě můžu přidat další film při kterým se usmívám ač se mě chce plakat. (23.07.2009)

Musím říct, že tenhle Aronofskyho pokus o realističnost je mi ještě o něco bližší, než jeho audiovizuálně vycíděné eskapády ve Fontáně nebo Requiemu. Tady totiž může svůj režijní um prodávat bez příkras a v podstatě klišovitý filmu o stárnoucím Wrestlerovi se mu podařilo proměnit ve víc, než co obvykle nabízejí životopisná dramata. Randy je díky němu a hlavně Rourkeovi mnohem hmatatelnějším hrdinou a Wrestler tak exceluje zejména ve scénách, kdy se snaží předávat nějaká ta životní moudra. V těch chvílích máte pomalu pocit, jako byste sledovali nějaký dokument a myslím, že to je právě to, čeho chtěl Darren docílit. Povedlo se. 9/10 (29.12.2008)