Baccano!

Kdybych se v ději a v postavách zhruba do dvou třetin absolutně neztrácel, tak bych byl nepochybně mnohem spokojenější... tzn bych se asi dostal na hranici naprosté dokonalosti mezi "obyčejnými, nefilosofujícími" anime seriály vůbec. A také je škoda že ten úvodní způsob retrospektivního vyprávění zkrze dva novináře nevydržel déle, jejich počáteční mapování příběhu a zkoumání jak ho vlastně vyprávět (a tedy jaký příběh to vlastně má být) je velice chytré a zábavné. 8/10 (06.12.2010)

Ukázka toho, jak ukočírovat nelineární vlak mnoha paralelních dějových linek a hromadu zajímavých bizarních figurek. Už famózní opening evokuje to nejlepší od Tarantina a Ritchieho. To vše je postupem času umocněno na druhou díky čiré šílenosti několika postav a jejich velkohubému teatrálnímu vystupování. Spojení nesmrtelných mágů s mafiány prohibiční éry může fungovat. A jaká je to jízda! (02.10.2009)

Ze začátku jsem v tom měla naprostý maglajs a jediní, koho jsem si pamatovala, byli (samozřejmě) Isaak a Miria, kteří u mě po celou dobu vedli a bez nich by seriál musel dostat o hvězdičku méně. Postupem času jsem se začala v postavách trošku orientovat, ale i tak to na plný počet nestačí, i když rozhodně jde o zajímavý námět, který je hlavně neobvykle zpracován...nestane se tak často, že na vás v prvním díle čeká více jak deset hlavních postav a několik časových linií :). 8/10 (26.01.2010)

Mňam, to je přesně ončo! Stylovka, která nenechává mozek a jeho pozornost usnout, aby se mu v závěru patřičně odměnila. Vskutku, je to vše takový kontrolovaný bordel nebo puzzle, který stavíte od oblohy. Shodneme se asi všichni, že těch postav je tu jak důchodců v Kaufu, když je sleva a možná už mi taky mysl tak neslouží, ale nemůžu se zbavit přesvědčení, že jsme ne všechny potřebovaly. Než ty přeskakující časové linie mi dělalo problém si zapamatovat jména a role, kdo patří do jaké rodiny a kdo všechno patří k těm "nadaným". Jakmile se ale dostaneme do vlaku, obrátky jedou na maximu, tady litry krve, támhle litry krve, sem tam nějaký řezník, ubulenec, děcko a spousta způsobů, jak někoho zabít. Yesssss! A ani trochu mi nevadí, když uprostřed mysteriozně-masakroidní statě se zjeví komický aspekt v podobě roztomile vyšílujícím a štěstěnou políbeným duem Isaaca a Mirii, protože bez nich by pro mě Baccano! asi nefungovalo. Fígl s ukradenými dveřmi od muzea je něco, co má bránice absolutně nečekala. Scénář jednoduše tuší, kdy je vhodné podusit, kdy zase odlehčit, kdy zafilozofovat a nezadrhne se i přes drsný nápor dění stejně, jako Flying Pussyfoot. Kresba témeticky sedla, hudba je ale teprve bonbonek. Solidka, lepších 4* (05.05.2017)

Nelineární forma vyprávění je často dobrou volbou. Pokud tedy není použita jen kvůli násilnému zamotání děje s cílem vypadat za každou cenu hlouběji. Ruku v ruce s tím jde obrovské množství charakterů, které je v Baccanu také strašně přestřelené. Ještě horší je však to s poměrem likeable a naprosto zbytečných postav a jejich času "na plátně". To co fungovalo v knize nemusí nutně fungovat v anime. Tvůrci se však o pár let u Durarary pochlapili a tento převod se jim tam povedl takřka bez výhrad. Baccano je sice kvalitní, nicméně ani zdaleka ne tak jak jsem z jeho pověsti očekával. (03.03.2011)