Skřivánčí dvůr

Je to film svým výsledným dojmem hodně krutý. Tím větší patří můj obdiv tvůrcům filmu světoznámých italských režisérů bratrů Tavianiových, že se pustili do díla, které nemělo záruku masové tržby. Při hodnocení tohoto filmu beru v úvahu, že jde o historicky potvrzený fakt. A jedna malá výtka k některým scenám, kde jsou Arméni líčeni či zobrazeni jako ovce, které se alespoň trochu nebránily, chybí věrohodnost. Tolik můj názor, který ve mně film vyvolal. Jinak jde o opravdu drsný obraz dávné minulosti, který je řemeslně natočen. (10.07.2010)

Líbilo se mi to, ale od "Florealu" je vlastně každý další film bratří Tavianiových pro mne zklamáním, přestože závažná sdělení z jejich snímků nevyprchala. Těžko starým mužům zazlívat, že mi jejich tvroba začíná splývat s televizními příběhy, ale "Skřivánčí dvůr", kde politické a společenské rozmnělňují patosem a důrazem na melodramatické, a kde postrádám jejich typickou poetiku a autorský vnos, má k opravdovému diváckému prožitku daleko.70% (12.10.2010)

Mám ráda bratry Taviani a jejich pohled na svět. Do tohoto filmu bylo věru těžké vnést více poezie, protože téma a jednotlivé epizody jsou drastické skrz naskrz. Člověk má pocit, že v té době vůbec neexistovala láska, všechny pokusy o ni, vypadají vlastně jako touha zachránit si holý život. Největší projev lásky a oddanosti je nakonec stětí hlavy milované ženě. Film je i o tom, jak se lidé mění, když jim zavelí zdatný ideolog a vůdce. Jak těžké je uniknout z davu zfanatizovaných vlastenců. I o tom, jak zrada blízkých může v člověku probudit svědomí a statečnost, jakou by nikdy nečekal. Nejvíce se mi líbila právě rozporuplná postava žebráka Nazima (Mohammed Bakri), škoda, že nebyla propracovaná ještě trochu více, protože právě v něm tu poezii vidím. Pak by to bylo za plný počet. Po shlédnutí filmu znovu, zvyšuji hodnocení na maximum. Na úžasnou roli a její ztvárnění Moritzem Bleibtreuem jsem původně zapomněla. (08.06.2011)

Bratři Tavianiovi tentokrát o poznání méně poetičtí, jejich rukopis bych ve "Skřivánčím dvoře" téměř nepoznal, ale k nosnému a závažnému tématu arménské genocidy se vyjadřují stejně nekompromisně, jak to dokázali kdykoliv dříve, když se pohybovali na půdě italské minulosti. Paz Vega samozřejmě potěší, pro mne je ovšem rozhodující, že tento snímek připomíná období, které by někteří naši současníci z dějin nejraději vymazali a když už nelze genocidu páchanou Turky v období 1. světové války zejména na Arménech (ale i na Řecích a dalších netureckých menšinách) popřít, snaží se ji alespoň nehorázným způsobem zlehčovat (viz například - bohužel - Louis de Berniéres a jeho román "Ptáci bez křídel"). (28.06.2010)

Nechápu tak nízké hodnocení tohoto filmu, který zpracovává téma, o němž se v našich končinách až tak neví. Myslím, že si s tímto ne zrovna líbivým tématem tvůrci poradili nad míru dobře, aniž spadli do nějakého patosu. Kéž by Turci našli politickou odvahu a jednou se místo zatvrzelého popírání zodpovědnosti a viny Arménům za genocidu aspoň omluvili. (20.11.2011)