Cadillac Records

Režisér Darnell Martin, kterého spíše známe z televizních obrazovek než ze stříbrného plátna, natočil hudební drama o vývoji hudební společnosti Cadillac Records. Ta se v 50. a 60. létech význačně postarala o rozvoj R&B. Pokud ale nejste fanouškem černošské hudby či 60. let, nemá vám tento film téměř co nabídnout. První půlce filmu chybí sebemenší spád a zajímavé konverzace. Občas zazní nějaká příjemná píseň, ale nic dalšího nečekejte. Ani oscarový herec Adrien Brody, jenž hraje majitele a zakladatele hudební společnosti, nedokáže příběh oživit. Později se však na scéně objevuje slavná americká zpěvačka Beyoncé Knowles, kterou jsme předloni mohli vidět v úspěšném filmovém muzikálu Dreamgirls, kde ji však všichni svými hereckými výkony zastínili. V Cadillac Records však podává nejvýraznější a jednoznačně nejpovedenější výkon. Její role představuje přitažlivou, hrubou až nevychovanou drogově závislou zpěvačku. Jako jediná postava se výrazněji vyvíjí a projevuje emoce. Příjemně mě překvapila scéna, při níž Beyoncé zpívá píseň I'd rather go blind. Snímek vypráví i o dalších hudebních legendách jako Chudl Berry, Little Walter, Leopard Chess, Muddy Waters či Howlin' Wolf, jejich příběhy se však ztrácí. Celková mozaika má vynikající hudební provedení, Beyoncé Knowles v popředí a něco z hudební historie. Cadillac Records se sice celkem originálně podíval na zajímavé téma, avšak hůře si s ním pohrál. Když ale filmu prominete jeho první půlku, čeká vás celkem příjemná dvouhodinová zábava. (07.03.2009)

Návrat do 40. let, kdy se jen několik jedinců snažilo propagovat nový hudební styl - blues, rhytm and soul, a naráželi na zeď nepochopení. Hrdiny jsou jeden rolník tmavé pleti a jeden chudý chlápek, který by se rád oženil, resp. jeho dívka na tom trvá, ale když on nemá v kapse skoro ani dolar. Když se však seznámí s novým stylem černošské hudby, rozhodne se ji podpořit a vznikne tak Chess Records, které uvede na americký trh spoustu do té doby neznámých zpěváků - Chucka Berryho, Muddyho Waterse, Ettu James, Howlin' Wolfa. Ve chvíli, kdy s tímto žánrem prorazí, musejí však oba zakladatelé řešit problémy s konkurencí, často nekalou a bohatší než oni. Film natočila režisérka a autorka scénáře Darnell Martin a nevím, jestli je to k dobru věci. Celý film je takový nakašírovaný, chudoba není tak zlá, všichni vypadají pořád jako ze škatulky, což nějaké důvěryhodnosti nesvědčí. Maně jsem si vybavil prvního Rockyho, který v autentičnosti předčil nejen tento film. Zkrátka, celá story je podána možná autenticky, ale tak uhlazeně, že mizí jakékoliv náznaky konfliktů, postavy působí hrozně schematicky a loutkově, a je to škoda, že to tak plave po povrchu, protože hudba samotná je moc hezká. Jenže to vám bude stačit pustit si ji na CD nebo nějaký záznam videa z koncertu. (29.05.2009)

Jsem velký a nadšený hudební fanoušek .. přiznávám ale, že bez dokonalého hudebního sluchu .. takže všechny ty odkazy mých oblíbenců, že začínali na kořenech černošského blues mi až tak moc neříkají .. já slyším jen klasický rock´n´roll a hlavně pozdější rock, takže film pro mě vlastně začal až příchodem postav : Chuck Berry a Etta James .. do té doby to bylo ode mě tak na dvě, maximálně možná tři * ... závěr, to už bylo něco úplně jiného .. ti dva jmenovaní, tomu dali tu správnou hudební šťávu dle mého gusta, to už je ta má krevní skupina, takže jsem byl zralý na kapesník, protože upřímné dojetí mnou cloumalo opravdu víc než silně …. zaráží mě ten nevděk černých hudebníků .. ve své době, by bez bílých vizionářů jako byl Leonard Chess, mohli hrát akorát tak v nějakým pajzlu pro černý, nebo možná na chodníku na okraji velkoměsta, ale rozhodně ne pro miliony posluchačů bez rozdílu barvy pleti .. a že to nikdo pro ně nedělal zadarmo? .. a oni by to snad zadarmo dělali? .. že neudrželi korunu .. pardon dolar, je jejich blbost a vlastně i typická vlastnost, takže .. co si tak dnes stěžují (viz. několik dokumentů z TV, kde si strašně stěžují na bílý, vlastně na ty, co jim otevřeli cestu k vrcholu ...) … (11.10.2010)

Zajímavá část hudební historie, natočená nějak... divně. Vlastně jsem ani moc nechápal to jejich pošťuchování a rozbroje. Známá jména se objevovala a mizela a najednou byl konec. Jak sestříhané z několika příběhových kraťasů, ale nepodařilo se ty příběhy správně a koukatelně sestříhat dohromady. Škoda. (29.09.2013)

Ač to ze začátku vypadá na parádní hudební film s trochou historie, spolu s propadem prodejů klesá i kvalita filmu a místo radosti z hudby jsou servírovány nezáživné momentky ze životů jednotlivých hudebně zainteresovaných postav. Podivný a upřímný konec to pak zase aspoň trochu zachránil. *** Ve zkratce: Pracuj pro mě a dostaneš Cadillac. (07.08.2010)