Jezdci z jižního Bronxu

Jako film je to naprostý standard. Jeho hlavním účelem je patrně oslavit, co se dokázalo a povzbudit (především menšiny) ke vzdělávání. Slabší tři hvězdy._____ Už jsem viděla filmy, jak dětem zvedly sebevědomí a přivedly je k zájmu o učení různé druhy sportu, hra na housle, společenský tanec a teď i šachy. Z toho mi vyplývá, že to co dětem opravdu pomáhá, není náplň kroužku, ale učitel, který o ně má zájem i nad rámec povinných osnov. Jestli je to skutečně tak jednoduché, tak je takových učitelů zatraceně málo. /30. 8. 11./ (30.08.2011)

Od filmu jsem moc nečekal (i přez zálibu v této hře), ale film mne vtáhl a bavil. Pokud by se čistě věnoval šachu a vynechal některé scény ( 1. mladý Washington je bit grázly a postaví se jim 2. dcera domluví matce, aby nebrala crack a ona přestane 3.syn naštvaný na otce otočí o 180 stupňů, když uvidí svého otce vést šachový tým ) tak by byl ještě lepší.Prostě to byla taková omáčka kolem co nestála za moc. Samotné turnaje, učení šachů atd.. spokojenost a ač to má mít reálný základ, ta mi je podivné, že by parta lidí co šachy nezná za tak krátkou dobu dokázala vyhrát národní šampionát.. Lepší 3z5 (30.08.2011)

Tak jo, ubohé diskriminované děti z chudinských poměrů už byly napravovány a startovány na úspěšnou životní cestu učiteli poezie, hudby, tance, bojových umění, ba dokonce i poznáváním holokaustu... co tu ještě nebylo? Šachy! Dáme Tedu Dansonovi šedivou paruku, strčíme ho mezi pleťově znevýhodněné čtvrťáky, přihodíme prcka z mateřinky, dáme nepříliš charismatickému suplentovi měsíc času a on z té bandy vychová juvenilní Anatolije Karpovy! Zjevně laciné, průhledně klišovité, kapánek pohádkové (černí a bílí pajduláci nakonec vyřeší rodinné problémy všech zúčastněných:-)), ale přesto docela milý a sympatický film. 59% za kvality filmu, 5% navíc za nádherný úsměv dětské vypravěčky a už jsem ve shodě s průměrným hodnocením:-). (30.08.2011)

Viem, že sa nenájde trieda, kde po pár ukážkach šachu povstanú šachoví veľmajstri. Viem, že cracku sa človek nezbaví dohovorom od malej dcéry a viem, že v južnom Bronxe to bude ešte horšie. Ale i tak je tento film plný toho, čo od neho divák očakáva. Srdcových sekundových sekvencii, kedy sa vám bude chcieť skríknuť od radosti. Bolestí, kedy chcete pomôcť a hlavne pocitu šťastia keď vyhráme zápas. Je to príjemný rodinný film, ktorý prináša pohodu a radosť. Hláška vo filme: Ktoré dieťa je vaše? Všetci čiernI a hispánci. Alebo, Ahoj ja som Dawson a chodím do materskej. Pán učiteľ ja som porazil veľkého chlapca. Humor: *** Vtiahnutie do deja: **** Reálnosť:* (26.01.2009)

Ne, pro mě to nebylo zklamání. Film se opírá o myšlenku = nabídněte těm nejchudším naději, alespoň šanci na východisko z jejich bídné situace a buďte si jisti, že oni se té šance skutečně rádi, a často i velice úspěšně, chytí. Musí jim však být tato šance dána, což se bohužel stává pouze ojediněle. Jinak je film hodně zidealizován, ukazuje pouze tu lepší stránku a úmyslně vynechává a odstraňuje překážky a problémy s tím spojené. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že opravdu kvalitní práce učitele a jeho "zápal" pro nějakou činnost ( v mém případě to bylo ochotnické divadlo ) dokáže strhnout a zaujmout i děti, u kterých by jste to nepředpokládali. Za ukázání této cesty si tento film své 3 * jistě zaslouží. (11.12.2011)