True Blood: Pravá krev

Upírská sága od Charlaine Harris má sice zajímavý nápad (upíří coming out a vše s tím spojené), ale jeho podání už trochu pokulhává. Příběh je vyprávěn očima mladé Sookie a i když to není tak špatné jako Twilight, tak pořád je to příliš "dívčí" a ztraceno v neskutečném množství popisu. Seriálová podoba se tomu však vyhnula a události jsou sice stejné jako ty knižní, ale příběh se neomezuje pouze na perspektivu hlavní hrdinky. Navíc je to celé temnější, je tam více sexu (hodně sexu) i násilí. Jih je v tomhle případě skutečně drsný, provoněn krví, živoucí a jednoduše fascinující. A člověk si nemůže být ničím jist.__Hodnocení se vztahuje hlavně k první sérii, druhá je slabá a doporučuji se jí vyhnout. (14.12.2008)

Nikdy jsem si ani nepomyslel, že to napíši o seriálu o upírech, ale tohle je po té dlouhé době první audiovizuální dílo, které se, byť vzdáleně, podobá seriálové legendě s názvem Twin Peaks. Je to sice spíš takové Městečko Twin Peaks v postmoderně odlehčeném duchu pro mladé diváky, přestavěné ve stylu totálního synkretismu, kde se v tavícím kotli mysli Alana Balla smísily všemožné vlivy a inspirace, leč pro obé platí - Pravá krev je nesmírně chytrý televizní počin. Alan Ball navíc zamíchal i s formální stránkou svého díla a dovolil si ve svérázném experimentu natočit málokdy vídaný pletenec žánrový, jemuž vévodí právě nádech mysteriozna. Celkové vyznění je ovšem překvapivě dospělé a i když se mysteriozní rozměr může zdát na první pohled trochu laciný, stačí si jen na místo upírů dosadit jakoukoliv v historii i aktuálně segregovanou minoritu, třeba černochy, židy či homosexuály, a najednou tu máme osobitou alegorii západního světa a jeho xenofobních běsů a temných stránek duše... Navíc to dokonalé postižení atmosféry ,,divného" amerického Jihu, podobně jako třeba v excelentním Parkerově Angel Heart... True Blood je skutečně nesmírně chytrý seriál... Série 1: 90%, série 2: 80% (30.04.2009)

Hm. A´t se propadnu jestli vím, za co si ode mě True Blood zaslouží čtyři hvězdy. Ale tak nějak mi tam sedí víc než tři... Pojďme je zkusit najít: jednu za Laffayeta a Sama, mé dvě oblíbené postavy (a to, že úspěšnost seriálů stojí a padá s kvalitou postav je stará známá věc). Jednu za pěkné servírky z Merlotte's (Lynn Collins a Lizzy Caplan především). Jednu za celkovou kvalitu a poctivost producentů a tu čtvrtou, nejslabší za práci scénáristů, která sice většinou není bůhví jaká (dost možná proto, že jim svazuje ruky předloha), ale která naštěstí dokáže vyplodit slušné dialogy, šťavnaté cliffhangery a vůbec mě vtáhnout do příběhu natolik, že si každé pondělí s nemalou radostí vzpomenu, že vyšel nový díl a jdu se mu podívat na kloub... Problém mám docela s ústředním duem Sookie - Bill, jejichž osudy jsou mi většinou u šípku, dost pravděpodobně proto, že mi zkrátka nejsou dost sympatičtí jejich představitelé (a taky mě dost ser...eeee... štve ten jejich jižanský přízvuk). Mno, zkrátka na to, že by měli seriál táhnout je to dost velká slabota. Takže tak - víc gore scén, víc hororu, víc krve a sexu, prosím pěkně. 7.3. 2013 Od čtvrté série to jde rychle z kopce...60% (06.07.2009)

Začalo to s opravdovou vervou, to se TB musí nechat. První řada zásadně otřásla mým žebříčkem oblíbených seriálů, ale bohužel to dlouho nevydrželo. 1. série - 100%, 2. série - 60%. U druhé řady nastal skutečně úpadek, tvůrci se vydali dost špatným směrem a polovina série je úplně o ničem. 3. série - 50%. Kvalita nepádá už takovou rychlostí, ale padá. Chování postav je stavěno na hlavu, atmosféra se z velké části vytratila a kouzlo první řady je fuč. 4. série - 65%. Ha, tak tvůrci se z toho rozhodli udělat komedii. No, to by šlo, ale jedna věc je parodovat Twilight a druhou je se jím pomalu stávat(viz. Sookie a ti její 3 amanti). Mohlo by to být opravdu dobré, jenže to by tvůrci museli vyvraždit polovinu zbytečných postav a to se jim zjevně nechce. Aspoň, že je tu ten Jason a Jessica. 5. série - 70%. Konečně jsem zjistila, že TB je seriál, nad kterým člověk nesmí přemýšlet. Vůbec. Dementní zápletky Lafayetta, Terryho a Alcida jsem s radostí přetáčela, díky čemuž mě ty díly docela i bavily. Na příští řadu se budu dívat už je proto, abych viděla, jak se tam Bill prochází obalený červeným barvivem. (21.08.2009)

Najoriginálnejší počin televíznej sezóny po scenáristickom štrajku a pravdepodobne najoriginálnejší seriál za pekne dlhý čas je vlastne len v seriálovom svete mierne podceňovanou upírskou tematikou trochu (rozumej poriadne) inak. Elementy, ktoré Alan Ball servíruje pritom nie sú na prvý a ani na druhý pohľad vôbec kompatibilné, žánre sa behom epizódy striedajú bez najmenšieho upozornenia, na zaužívané schémy sa neberie ohľad, nekorektné a explicitné scény su na dennom aj nočnom poriadku a to všetko krásne zaobalené atypickým južanským prízvukom, ktorý celkom pochopiteľne kadekoho privádza do mierneho zúfalstva. A hoci nejde o bezchybný zážitok, ktorý by svojím tempom rozpumpoval srdce diváka a hľadanie vlastnej tváre na začiatku je viac než očividné, postupom času do seba kúsky puzzle zapadnú a aj menej zujímavé zápletky, či nie príliš vrelé sympatie k istým charakterom ustupujú komplexnému poňatiu. Aj z toho hľadiska mierne prekvapenie a veľmi rád sa k Sookie, Billovi, Tare či Samovi v budúcnosti vrátim a verím, že sme ani zďaleka nevideli to najlepšie. (29.11.2008)