Hodinu nevíš...

Filmy o masových (sériových) vrazích mám docela rád, ale jen málo z nich stojí za pozornost. Ani zde tomu není jinak, protože po jeho shlédnutí jsem měl hodně rozporuplné pocity. Přišlo mi, že režisér vlastně ani moc neměl představy, jak by měl film jako celek vypadat a rozhodoval se až za pochodu. Chvíli jsem měl totiž pocit, že sleduji psychologické drama o zhrzeném mladíkovi, kterému se štěstí vyhýbá obloukem a on je ze všech stran jen šikanován. Tyto pasáže měli zřejmě diváky obměkčit a nějakým způsobem jim dopomoci k tomu, aby hlavní postavě snad i začali fandit. Potom se z toho začala stávat taková polo detektivka a jen sem tam se objevil jakýsi náznak děsivé atmosféry. No a když přišel na řadu závěr filmu, tak jsem se začal chytat za hlavu už úplně. Jediné slovo „trapnost“ snad všechno vystihuje. Snímek má i několik světlejších momentů, ale těch je zde opravdu docela málo. Vraždy jsou většinou docela odfláknuté, téměř stereotypní a hlavně únavné. Některé oběti sice dostanou ony očekávané záchvaty, ale jinak je vždy všechno důležité přerušeno otravným střihem. Hlavní hrdina ač na první pohled hodně emotivní chlapec je však v těchto chvílích skutečně hodně dobrý. Herec Jiráček patřil asi k tomu nejlepšímu co nám zde tvůrci nabídli. Proměna charakteru jeho postavy je místy i uvěřitelná a v určitých momentech dokáže vzbudit i strach. 50% (01.05.2011)

Celkový dojem, který si divák odnese je spíš povrchnost, než skutečný zážitek. Herecky jednostrunné, obrazově lehce hysterické, režijně těžkopádné a hudba jak z Kladiva na čarodejnice. Zkrátka ve všech ohledech stejné jako T.M.A. od J. Herze. Hlavní hrdina není žádný opravdu zajímavý sériový vrah, jen divnej brouk, co běhá po špitále a dává injekce na počkání skoro každýmu. Pokud někdo viděl levné americké filmy o sériových vrazích, tak tohle je přibližně na obdobné úrovni. Jen s tím rozdílem, že Hodinu nevíš má opravdu debilní konec, který vypadá, jak kdyby ho někdo vymyslel za deset vteřin. Tenhle námět měl zkrátka na víc. Nemůžu tedy říct, že bych se těch 90 minut nudil, ale opravdu si nedokážu představit člověka, který by si po shlédnutí řekl, FAKT DOBREJ FILM. PS: Kterej kokot tomu dal v Cinemě 100%? Dneska se dá fakt koupit úplně všechno... (26.01.2010)

Co u tohohle filmu oceňuju, je atmosféra (první půlku byla téměř špičková) a ojedinělou kameru. Ale tohle bude bohužel vše, co mi zůstane v paměti. Příběh je dost zvláštní, stejně jako konec. Jiráček je sice ok, ale zbytek ne. Jakoby režisér nevěděl, o čem chce točit. Takhle zůstává potenciál příběhu opravdu zabitý a jsem zvědavý, jestli se za pár let tohoto tématu neujme někdo jiný a nepřepracuje ho. 50 %. (03.04.2011)

Psychologická (škoda, že len v náznakoch) dráma o mladíkovi, ktorý bol na toľko presvedčeným altruistom, až začal vraždiť. Svátkov film nie je úplným fiaskom, je len príkladom víťazstva formy nad obsahom, ktorej výsledkom sú síce pekné obrazy no žiadne napätie. Naozaj žiadne! Príjemným prekvapením filmu je pre mňa herecký výkon Václava Jiráčka. (02.02.2010)

Film nepopisuje skutečný příběh heparinového vraha, ale je jím jen volně inspirován. A to je asi největší chyba. Jako divák jsem se cítila hodně ošizená, protože mi ve filmu předkládali něco, co byl jen výplod scénaristické fantazie založené na tom, že někdo zabíjí pacienty heparinem. Skutečné pohnutky, důvody a myšlenkové pochody reálného vraha, který dnes sedí ve vězení nám vlastně představeny vůbec nejsou. Na začátku nám "hrdina" přijde jako někdo, s kým bychom měli soucítit, ale postupem filmu se z něj stává jen pomstychtivá kreatura, kterou začneme nenávidět. S tím skutečným příběhem heparinového vraha to nemá nic společného (ten aspoň zabíjel jen ty, kteří doopravdy umřít chtěli). Ovšem, když se odprostíme od tohoto faktu, je to průměrný film. Nenadchne, neurazí. (10.06.2010)