Muž ve stínu

[imdb: 7.8/10] | me: Výborná pochmúrna atmosféra (oobraz + hudba v dokonalej symbióze) od začiatku až po koniec dodáva tomuto thrileru tú správnu dávku chladnosti. Film sa nesie v príjemnom tempe (hoci s pomalším začiatkom), dej sa pozvoľna kľukatí a vždy nám odkrýva nové skutočnosti, ... ale s precíznosťou potrebnou na udržanie napätia a očakávania z ďalšieho priebehu. Obsadenie je výborne (len postavu britského prime ministra by som si určite lepšie vedel predstaviť v podaní skutočného brita) a dobre ladí, čím napomáha celkovému nádychu filmu. Roman Polanski majstrovský zvláda vykresľovanie jednotlivých scén a zabezpečuje tak permanentné napätie vyplývajúce z neustálej neistoty. Film sprevádzajú (menšie-väčšie) prešľapy (GOOGLE s odpoveďou na všetko, zabezpečenie letiska, záver ...), ktoré však nenarúšajú dojem z priebehu, skôr vyčaria úsmev a navodia tu typickú otázku: Prečo si na takéto významné detaily nemohli dať väčší pozor ? (21.07.2010)

Náhoda, sebevražda…to je jedno. Zabila ho jeho kniha..... Na začátku to byla velká příležitost. Tým kolem politika, ponuré deštivé počasí, klidné, ale znepokující tempo, politika a její špína a místo, které je opakem Shangri – La však svědčí spíš o tom, že tohle všechno byl špatný nápad. Thriller s nádechem politické tajenky s téměř dokonalou atmosférou během celého filmu. Je neskutečně napínavé sledovat ony ,,kroky do neznáma“ a být překvapen stejně jako McGregor. Pro mě jeden z nejlepších Polanského filmů! Aniž bych se opičil - 4*a ½! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Mám rád Polanského politické konspirace. 2.) Chci vidět perfektního E. McGregora. 3.) Připravuju se na vstup do politiky. 4.) Jsem anonymní spisovatel a Jirka Paroubek chce NĚCO sepsat. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (22.07.2010)

Polanski si prostě beze spěchu točí svůj kriminální :-D mysteriózní snímek okořeněný pečlivě dávkovaným vtipem,a mě v kině nezbývalo, než jednoduše žasnout. Ghost Writer je příkladem toho, že i v dnešní době lze moderně natočit poklidné, neuspěchané filmy, ve kterých děj postupuje jakoby mimochodem, a divák má pocit, že tajemné zákruty odhaluje on sám, ne McGregorův hrdina. Ze začátku sice režisér chrlí moc informací najednou, ale najednou se vše ustálí a mě čekal milý výlet do tajuplného světa špinavé politiky. S žádným hercem jsem neměl problémy, a ústřední dvojice se skutečně předvedla v tom nejlepším možném světle. Verdikt je prostý: o něco více hudby, malinko kratší stopáž, a bylo by to za pět. To napětí je dechberoucí. (01.07.2010)

Pošmourná atmosféra a především skvělý vizuál, v němž je zabalen nepříliš strhující a akční příběh. Snímek je pojat velmi civilně, s přirozenými dialogy a výborným Ewanem McGregorem, na jehož charakteru a výkonu v podstatě stojí celý děj. Všichni jsme možná až příliš navyklí na hollywoodské akční a thrillerové blockbustery, kde vystřílené kulky tříští o zem, mega drsní hrdinové trousí hlášky jednu za druhou a brutality se meze nekladou. Když se nám potom před zraky dostane civilní politický thriller, podvědomě čekáme, kdy začne našlapaný děj, honičky a objeví se drsní borci s brýlemi a bouchačkou za pasem. Muž ve stínu je přesně opačný. Takže, pokud příliš očekáváte dynamický styl a ohromující podívanou, budete nejspíš zklamáni. Osobitý snímek, který však nejspíš spousta nedokáže ocenit pro jeho nenápadné zpracování a skromnost. (27.02.2012)

Polanského mistrovské dílo, které je spíš než hitchcockovské (co do pojetí ústřední postavy - nepravý muž ocitající se v síti intrik) či antoniovské (co do formy - vyprázdněnost či omezenost vyprávění s dlouhými, promyšleně komponovanými záběry, "napojenými" na hlavní postavu) především pakulovské, po vzoru paranoidního thrilleru POHLED SPOLEČNOSTI PARALLAX a fabuli rekonstruujicích VŠECH PREZIDENTOVÝCH MUŽŮ. Jelikož nemám co vytknout, mohl bych tímto konstatováním skončit, ale nedá mi to, abych se nevyjádřil jednak ke změnám oproti knižní předloze, jednak k početné skupině kritizující konec. Kniha Roberta Harrise nezapře, že její spisovatel si udělal jméno především historickými publikacemi, a tak je dění zasazeno do určitého časoprostoru, kdy každé vyjádření k politickým osobám či incidentech slouží k uvědomění si inspiračního zdroje - kritizovaného předobrazu, protože se jako čtenáři ocitáme v místech, kde jsou naprosto běžnou věcí bombové útoky ad. Cílí se tak na čtenáře, který je nejlépe Britem, a tak je závěr koncipován jednak jako určité svědectví o jedné době vlády určité osoby, jednak naplněním osobní i pracovní roviny (komu je kniha předána, aby ji dal do tisku, pokud se duchovi něco stane, zároveň i sepsání vlastního díla sám za sebe, nikoliv za druhé). Film je spíše než svědectvím o době žánrovým pastišem, který se primárně soustřeďuje na pracovní rovinu a tu osobní eliminuje na minimum (přítelkyně je zmíněna pouze jednou, nedochází ke sporu mezi ní a jím; komplikace pracovní roviny tou osobní - souloží - slouží k profilaci zdánlivě nedůležité postavy). A k "debilnosti" pointy: V tom případě má hodně Polanského filmu naprosto debilní pointu, protože ta z MUŽE VE STÍNU se nijak výrazně svou myšlenkou neliší např. od ČÍNSKÉ ČTVRTI či SMRTI A DÍVKY (nemožnost dosažení spravedlnosti), svým stylem od NOŽE VE VODĚ (práce s mimoobrazovým polem a nezodpovězení otázky přežití) a z hlediska vyprávění od ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO či DEVÁTÉ BRÁNY (vyprávění omezené na jednu z postav, která se snaží dobrat toho, jak se věc skutečně měla, končící rekonstrukcí událostí hlavní hrdinkou/hrdinou, aniž bychom se dozvěděli o oprávněnosti dané paranoie). Jde tak o film pro cinefily, kteří mohou spekulovat, jak si Polanski toho Oscara za režii převezme tentokrát. :) (17.09.2010)