Kuky se vrací

Už několik týdnů na mě Kuky vykukuje ze stránek novin a časopisů, v podobě filmu o filmu i z televizní obrazovky a tak má člověk tendenci vidět v něm návrat ke skvělé minulosti českého animovaného filmu. Skutečnost je asi taková - připadal jsem si jako hudební mistr, který si za partnerku vybere výtečnou zpěvačku s podřadnou vizáží a pak ji touží jenom poslouchat. Zkrátka a dobře, můj vztah ke Kukymu musí být nutně rozumový, protože po emoční stránce mě naprosto minul. Určitě je možné mluvit v superlativech o formální stránce, ať už výtvarné nebo především o kameře a střihu, ale poměrně zásadní problém mám se scénářem a s tempem filmu, který mě po celou dobu tlumil a ukolíbával. Pokud člověk navštíví polední představení v multiplexu, nemá za sebou prohýřenou noc nebo těžký oběd a přesto musí vydávat neúnosné množství energie, aby nezadřímal, není něco v pořádku. Navíc mě celou dobu rozptyloval "dabing" medvídka v podání Ondřeje Svěráka. Pochybuju, že chtěl jeho táta ušetřit, spíš šlo o pokus dostat svou ratolest do světa filmu už v útlém věku, ale jeho neškolený monotónní hlas, se kterým by měl problémy i logoped, mě znechucoval. Kuky má určitě řadu jednotlivých prvků, které se dají vyzdvihnout, ale jako celek u mě nezabodoval a i ta třetí hvězdička je opravdu spíš oceněním určité výlučnosti, protože nejen na našem malém dvorečku, ale i v celosvětovém měřítku je to film určitě originální, kombinace loutek a přírody spolu s výtvarnými ujetostmi, jako jsou autíčka pohádkových postaviček, dává dohromady něco, co tu ještě nebylo. Pokud jde o animační stránku, ale vlastně i tu výtvarnou, mám nicméně dojem, že Bartův snímek Na půdě Svěráka pokořil, byť pochopitelně na známého oscarového filmaře přijde nepoměrně víc diváků a vzhledem k mediální podpoře bude nesporně úspěšnější. U Bartova snímku jsem díky vizuálním orgiím a dynamičtějšímu tempu dokonale vytěsnil vědomí velmi jednoduchého scénáře, zatímco tady jsem ty nedostatky zřetelně pociťoval. Celkový dojem: 50 %. Představení jsem navštívil i se svými dětmi, které by měly být v ideální věkové kategorii pro zhlédnutí podobného filmu, a přesto i jejich konečná reakce byla velmi vlažná. (23.05.2010)

No musím uznat že nakonec JO. Honza Svěrák nikdy nespal na vavřínech a nikdy nestál o to točit stále stejné filmy. Díky tomu je každý jeho film jiný. Ať už se jednalo o road movie anebo o válečné drama. První půlhodinu mi u Kukyho dělala problém loutková originalita. A ani posléze jsem nic světoborného nesledoval. Musím ovšem uznale konstatovat že Kuky má co rozhodně co nabídnout. Příběh hezky dětský, morální ponaučení (je třeba vážit si moudrosti starších) a v neposlední řadě jsou to hlasy loutek. Kdy se ještě poštěstí že by se na plátně sešli v jednom filmu Svěrák, Kaiser, Macháček, Lábus, Čtvrtníček, Liška, Postránecký, Vetchý, Schmitzer, ... Krásný film plný lásky, natočený s láskou. Chtělo by to ještě druhý díl. PS: V roce 2017 se žádný extra zázrak nekoná a podobně jako ostatní Svěrákoviny je i tahle těžko odolávající zubu času. 60% (26.11.2010)

Přesně podle očekávání... Hype až na kost, především pak proto, že si velká část publika není schopná přiznat, že nebývale hutný vizuál ještě dobrý film nedělá. Ne, ani v české kotlině. Loutky jsou sice parádní, výprava (pokud se jí dá lesní palouček nazvat) rovněž potěší nejedno oko obrazového fajnšmekra, ale všechno ostatní je jen jedna velká křeč. Scénářem, připomínajícím Maxe a maxipříšerky, počínaje a nit velmi často ztrácející režií konče. Svěrák se chtěl očividně zavděčit dětem i dospělým, jenže zatímco pro ty menší je Kuky jenom roztomilá nuda, ti větší jen těžko překousnou fakt, že "dabing" kolikrát působí jako literární předčítání a většina dialogů sestává z infantilního žvatlání, jež mě po 20 minutách iritovalo způsobem, že jsem si chtěl do uší strčit vypukaný popcorn a vyndat ho až ve chvíli, kdy Svěrák rozjede jednu z libových (leč stále jen poetických) akčních scén. Když vás na filmu o pilinami vycpaném medvídkovi, vracejícím se domů ze smetiště, nejvíc baví "lidská" linie (která je imho mnohem imaginativnější), je holt něco špatně. Celuloid s Kukym je důkazním materiálem. P.S.: Fandil jsem Anuškovi. A nebojím se to přiznat. (04.06.2010)

úžasná vizuální a příběhová stránka dělá z kukyho návratu milou podívanou pro děti i dospělé, jen někomu třeba může déle trvat zvyknout si na formu, jakou tento unikátní snímek má... hudební stránka je rovněž vydařená a dětsky působící scénář snadno dojme i otrlejšího dospěláka. doporučuji tedy všem. 80% [Festival nad řekou, 2010] (08.08.2010)

Tak mi to nedalo a při první příležitosti jsem se koukl na nejnovější film od Jana Svěráka. Byl jsem na něj zvědavý i z toho důvodu, že reklamní masáž na tenhle snímek byla opravdu veliká a nebylo skoro vůbec možné nezaregistrovat, že Jan Svěrák má nový film, který jde do kin. A tak, když měl tento film dnes premiéru na HBO, tak jsem se na něj ze zvědavosti podíval. A jediné slovo, které mě napadá, je zklamání. Tohle byl od samého začátku nudný a neatraktivní film, který se táhl a čas s ním utíkal velmi pomalu, snad každých pět minut jsem kontroloval čas, a to je neklamná známka mé znuděnosti. Tomuto filmu snad ani nevyčítám ten nápad, nápad samotný je totiž zajímavý, bohužel však tohle byl námět vhodný spíše pro nějaký krátkometrážní film, ale ne pro celovečerní 90minutový film. Opravdu nuda, šeď, únava, chvilku jsem si i myslel, že usnu. Ale abych jen nekritizoval, něco se zde přece jen povedlo, a to sice můj oblíbený herec Oldřich Kaiser v roli bezdomovce, který si jako v každé své roli dokázal získat mou pozornost. Ale bohužel jeden dobře obsazený herec nemůže zvrátit můj názor na celý film, který mě opravdu vůbec nezaujal a který jsem dokoukal jen jakousi zvláštní silou vůle, protože mám někde hluboko uvnitř sebe zakořeněno, že od rozkoukaného filmu se prostě neodchází. Původně jsem myslel, že udělím alespoň dvě hvězdy, ale jak teď nad tím přemýšlím, tak tenhle film si zaslouží tak maximálně jednu hvězdu, kterou tedy nakonec uděluji. Pokud se mi to rozleží v hlavě, rád své hodnocení změním, ale pár hodin po zhlédnutí filmu říkám, že to byla jedna velká nuda. (09.05.2011)