Suburbicon: Temné předměstí

Zdlouhavé a nezábavné. Přesně takhle by se dal popsat snímek Suburbicon od George Clooneyho, jehož adaptace scénáře od bratří Coenů téměř ihned "zapadá" do filmového průměru. Za tento "stav" může především mdlá režie, která nabídne jen několik světlých momentů, takže zejména v první polovině budete docela často zívat. Naštěstí pak ale přijde polovina druhá, která se točí zejména kolem vražedné "vybíjené" téměř celého osazenstva, a právě v tu chvíli se dá na film Suburbicon vcelku obstojně dívat a relativně si ho i užívat. Jen škoda, že režisér nenasadil takové tempo hned od začátku a ve vetší míře. „I have to make decisions like what's best for the family.“ (04.02.2018)

Reziser George Kluny /Pamatkari, Tvrde Palice/ tymto natocil asi svoj najlepsi film. Tematicky ide o preslnenu atmosferu mestecka kdesi v strede USA, veci sa ale hybu a nastahuje sa tam cernosska rodina /cernochy jsou lidi a ne ze ne/ - jo proste zas mam politicku korektnost v prdeli, teda pardon, chcel som napisat, ze na nu serem. Teda zase pardon, v ignore liste. Do toho zasahuje pribeh dalsej rodiny, ktora sa prelina s tou prvou. Pochopil som, ze Kluny cez film sa chce vynadrit ze rasizmus je fuj fuj, svinstvo. Herecky tomu vladne slusny Matt Damon /Bourne 1 - 3, Martan/ a Julia Moore, zvysok som jaxi nepoznal. Jo, a taktiez nerozumiem uzivatelovi Yoshitsunemu a co chcel tymto vynadrit : " Hrozně rád bych dal čtyři, bravůrně napsané dialogy, Fallout nádech, destruktivní konec, úžasný černý humor, ale prostě Clooney za kamerou, je jako Clooney před kamerou, nucený, nevěrohodný a hrozně škrobený." Mno mne to kazdopadne smrdi tou odpornou zumpou zvanou filmova teoria, kde mam silne podozrenie, ze panske konecniky su niekomu aj sympaticke. No mne ne, jo a jaxom napisal : zatial udajne asi najlepsi George Kluny . 70 % (10.02.2018)

Clooneyho Suburbicon pro mě nejspíš navždy zůstane jednou z největších kinematografických záhad 21. století. Na tom filmu je totiž zdánlivě všechno správně: herci, příběh, atmosféra, hudba, a dejme tomu i jakýsi osobitý režisérův rukopis, a snaha zasadit vše věrohodně do jazzové stylizace cca 80 let minulého tisíciletí. Přesto jsem celým hodně zvolna plynoucím snímkem spíše jen tak probloumal, a v podstatě žádná z účelově napínavých či šokujících scén mnou vůbec nedokázala emocionálně pohnout. Nemůžu říct, že bych se nudil, to zdaleka ne. Jen pro mě ta naprostá absebce napětí byla asi až tak nečekanou ledovou sprchou, že jsem si kvůli této vypravěčské šedi neužil patálie Matta Damona na sto procent. Opisování od Coenů a Woodyho Allena se očividně ne vždy může vydařit... (03.11.2019)

Clooney se po vzoru pozdních tvorby Prestona Sturgese snaží skloubit dvě zdánlivě neslučitelné polohy. Velmi pozvolna stupňovaný, černohumorný (pokud se dokážete smát tomu, že někdo vypil kafe s louhem) coenovský thriller o zločinu, který se vymkl kontrole (protože postavy jsou z větší části nekompetentní idioti) prokládá seriózní kritikou rasové nesnášenlivosti. Afroamerická rodina terorizována svými bílými sousedy je ve vyprávění dost upozaděna (známe jen jejich příjmení, skoro je neslyšíme promluvit), v čemž má zřejmě spočívat pointa filmu. Příslušníci majority jsou frustrováni kvůli problémům, které si způsobili sami (a které zastiňují závažnější problémy celé společnosti), a hledají, na kom by si vybili svůj vztek. Jako první jsou na ráně minority. Film je ovšem ve vytváření kauzality mezi oběma typy násilí dost neobratný a uchyluje se k němu poměrně pozdě (hodně na poslední chvíli zachraňuje závěrečný dialog). Zpočátku, kdy ještě neznáme skutečné záměry postav, jsme navíc vedeni k tomu, abychom soucítili s týmiž hrdiny, kterými budeme o něco později pohrdat, což mi zpětně přijde jako pouhá scenáristická zlomyslnost, nijak nenapomáhající v předání ústřední myšlenky. Jako nedotažený nápad vyznívá také volba dětské perspektivy, která není dodržována moc důsledně. Scény z pohledu Nickyho zejména zesilují pocit ohrožení, abychom zprostředkovaně zakusili, čím si prochází černošská rodina. Oceňuji, co se Clooney snaží o náladě v dnešní Americe (a nejen tam) sdělit, stejně tak skutečnost, že nezvolil tu nejsnazší cestu, ale výsledek je pozoruhodný zejména tím, proč a jak nefunguje. 65% (08.11.2017)

Pravdepodobne najbolestivejšie premárnená príležitosť minulého filmového roku. Ten námet (vrátane niektorých konkrétnych scén) mal potenciál byť ďalšou Zbytočnou krutosťou, keby sa z toho Clooney nerozhodol spraviť - ani nie komédiu - grotesku, vďaka čomu naozaj funguje asi len úplný záver, celé to pripomína o niečo drsnejších Lupičov pani domácej, a jediné ozaj vtipné vtipy sú tie rasistické. Navyše tá mysteriózna hudba mala znázorňovať ja neviem čo. Herecky dobré, hlavne Moorová, decko v pohode. (09.02.2018)