Fešák Hubert

Od tak známého českého filmu s takovou širokou plejádou českých herců a s tak poměrně vysokým hodnocením jsem tedy čekal mnohem víc. Nesedla mi atmosféra té doby (tedy 30. léta) a už vůbec ne ten rádoby humor. Karel Heřmánek se mi také nijak nelíbil. Připomínal mi Leonarda DiCapria z filmu CHYŤ MĚ, KDYŽ TO DOKÁŽEŠ, akorát zde hraje žižkovského podvodníka z doby velké hospodářské krize. A na samotného DiCapria samozřejmě také nemá... Jediné, co se mi na tomto filmu byla tak jedině Laďka Kozderková v její saténové noční košilce. [5791. hodnocení, 154. komentář, 77%] (11.12.2019)

Film ve kterém opět září Karel Heřmánek (tací bonvijání mu šli báječně) a spolu s Kostkou zbylé herecké obsazení přehrávají o pěkný kus výš. Jinak se jedná o silně nadprůměrnou komedii, která těží hlavně z hereckých kvalit , než vtipně napsaným scénářem, či přesně zrežírovaným gagem. Jediné co se musí Novákovi hodně pochválit, je krásná atmosféra prvorepublikové Prahy-ta se mu náramně povedla (stejně tak kameramanovi a všem ostatním zasloužilím lidem). Fešák Hubert je jedna z nejpodařenějších komedií ve svém žánru u nás natočených a rád se na ní vždy podívám. (09.05.2007)

Fešák Hubert je typický žižkovský frajer, který si velmi stylově vyřizuje své účty s policejním inspektorem Mourkem, jeho nesmrtelná hláška: ..." Jsem dobrák, ale taky pěkná svině..." Krásný film zachycující nostalgii a noblesu v období třicátých let 20. století. Ty žižkovské uličky, k tomu úžasná hudba pana Hapky a skvělé herecké obsazení. (15.04.2013)

Karel Heřmánek má ve své filmografii celkem dva dokonalé filmy z období první republiky - "Srnce" a "Fešáka", přičemž Hubert je rozhodně veselejší. Emánek Vurm a komisař Mourek, kolegové Franc a Spirk, masérský salon, cirkus a spousta bezvadných kšeftů v jednom z nejlepších českých retro filmů všech dob. (07.02.2011)

Na Fešákovi je nejzajímavější, jak dlouho se mi vyhýbal, ačkoliv jde o titul, který se více méně pravidelně objevuje v nabídce televizních stanic třikrát do roka. Režisér Novák použil vizuál a atmosféru ze Sequencových Hříšných lidí města pražského, jen je posunul do komediální polohy. Druhým zdrojem inspirace byla tvorba Karla Kachyni, který se často nostalgicky vracel do doby svého dětství. V porovnání s oběma slavnými zdroji je ale vidět, že výsledek poněkud pokulhává. Působí to spíš jako promenáda prvorepublikových figurek, někdy zajímavých, někdy spíš strejcovsky provinčních. Scénkám většinou schází lehkost a scénář je tak nějak nedotažený. Výsledek zachraňuje spolehlivý výkon osvědčených herců typu Heřmánka, Kostky a Somra. V porovnání s českou tvorbou posledních dvou dekád se ale přece jen přikláním k maličké čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 70 %. (30.11.2015)